Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda II.

Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi. Právě bizarní skutkové okolnosti často vyžadují od soudců maximální kreativitu, a tak občas vznikají i rozhodnutí, která jsou opravdu vtipná.

Pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.

Pro dnešní epizodu jsem vybral rozhodnutí, které se může chlubit dost možná nejvtipnějším odůvodněním v historii:

Odškodné za jednolůžka

Romantická dovolená představuje pro mnoho zamilovaných párů vrchol roku. Všichni ovšem víme, že (i) na dovolené se může pokazit spousta věcí.

Tak třeba pro pár, který chtěl v srpnu 1990 strávit příjemnou dovolenou na Menorce, se hotelový pokoj ukázal být naprostým hororem: místo očekávaného dvoulůžka v něm totiž našli dvě oddělená jednolůžka.

Ihned po svém návratu zažaloval nespokojený pár cestovní kancelář, u které si dovolenou objednal. Muž, který podal žalobu, tvrdil, že spolu během celé dovolené nemohli „pohodlně usínat a spát“, a to mimo jiné proto, že jejich jednolůžka stála na hladkých dlaždicích a při sebemenším pohybu na nich se od sebe odpojila. To vedlo k frustraci, nespokojenosti a hněvu u žalobce i jeho partnerky. Chtěli vrátit 20 % z ceny zájezdu, protože nemožnost komfortního intimního styku zabránila jejich zamýšlenému uvolnění a očekávané vzájemné harmonii.

‎‍Co na to soud?

Soud žalobu zamítl, to Vás nejspíš nepřekvapí. Podle soudu si za problémy mohl pár sám, nebyl totiž dostatečně kreativní (na rozdíl od soudu). Tím se konečně dostáváme ke slíbenému odůvodnění: „Soudu je známo několik obecně uznávaných a obvyklých variant provedení soulože, které lze provést na jednom lůžku, a to jistě ke spokojenosti všech zúčastněných osob.” … ano, to opravdu stojí v rozsudku …

A to není vše, soud pokračuje: „Pokud individuální sexuální preference manželů vyžadovaly pevné dvoulůžko, mohli si manželé pomoci sami. Jednolůžka mohla být rychle a stabilně spojena pomocí pevného lana… do doby, než lano pořídil, mohl žalobce využít např. pásek od kalhot, neboť ten v danou chvíli jistě nebyl potřebný ke své původní funkci.“

V rozhodnutí se objevují i další argumenty: „Žalobce blíže nevysvětlil, jaké jeho zvláštní návyky vyžadují pevná dvoulůžka. Tento bod navíc nebylo třeba objasňovat, protože rozhodující nejsou zvláštní návyky žalobce, ale to, zda lůžka byla vhodná pro průměrného cestujícího … a podle soudu taková lůžka pro průměrného cestujícího nevhodná nejsou […] Vůbec tedy nejde o to, že by žalobce musel trávit dovolenou zcela bez intimního života, o který zvlášť usiloval.“

„… i kdybychom žalobci dali za pravdu v tom, že má právo na určité intimní praktiky, které vyžadují pevné dvojlůžko, nejedná se o vadu zájezdu, neboť tento nedostatek bylo možné odstranit několika jednoduchými kroky. A pokud je možné vadu snadno odstranit, lze očekávat, že tak učiní sám cestující, což má za následek, že se cena dovolené nesníží a nevzniknou ani nároky na náhradu újmy.“[1]

‎Pár závěrečných poznámek

U nás by absence dvoulůžka mohla představovat vadu zájezdu, a mohli bychom tedy uvažovat o odpovědnosti pořadatele na základě § 2537 občanského zákoníku (popř. by se dalo uvažovat také o tzv. „ztrátě radosti z dovolené“ - § 2543 občanského zákoníku).

Jestli by soud u nás rozhodl stejně, nelze odhadnout. Pokud se Vám však stalo něco podobného, doporučuji, abyste raději zvolili jinou argumentaci.

<p><a class="text-note" href="#link-note-1" id="note-1" name="" title="">[1]</a> Jedná se o rozsudek Okresního soudu v Mönchengladbachu ze dne 25. 4. 1991, sp. zn. 5a C 106/91.</p>