Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda II.
Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi, projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi. Právě bizarní skutkové okolnosti často vyžadují od soudců maximální kreativitu, a tak občas vznikají i rozhodnutí, která jsou opravdu vtipná.
Pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
Pro dnešní epizodu jsem vybral rozhodnutí, které se může chlubit dost možná nejvtipnějším odůvodněním v historii:
Odškodné za jednolůžka
Romantická dovolená představuje pro mnoho zamilovaných párů vrchol roku. Všichni ovšem víme, že (i) na dovolené se může pokazit spousta věcí.
Tak třeba pro pár, který chtěl v srpnu 1990 strávit příjemnou dovolenou na Menorce, se hotelový pokoj ukázal být naprostým hororem: místo očekávaného dvoulůžka v něm totiž našli dvě oddělená jednolůžka.
Ihned po svém návratu zažaloval nespokojený pár cestovní kancelář, u které si dovolenou objednal. Muž, který podal žalobu, tvrdil, že spolu během celé dovolené nemohli „pohodlně usínat a spát“, a to mimo jiné proto, že jejich jednolůžka stála na hladkých dlaždicích a při sebemenším pohybu na nich se od sebe odpojila. To vedlo k frustraci, nespokojenosti a hněvu u žalobce i jeho partnerky. Chtěli vrátit 20 % z ceny zájezdu, protože nemožnost komfortního intimního styku zabránila jejich zamýšlenému uvolnění a očekávané vzájemné harmonii.
Co na to soud?
Soud žalobu zamítl, to Vás nejspíš nepřekvapí. Podle soudu si za problémy mohl pár sám, nebyl totiž dostatečně kreativní (na rozdíl od soudu). Tím se konečně dostáváme ke slíbenému odůvodnění: „Soudu je známo několik obecně uznávaných a obvyklých variant provedení soulože, které lze provést na jednom lůžku, a to jistě ke spokojenosti všech zúčastněných osob.” … ano, to opravdu stojí v rozsudku …
A to není vše, soud pokračuje: „Pokud individuální sexuální preference manželů vyžadovaly pevné dvoulůžko, mohli si manželé pomoci sami. Jednolůžka mohla být rychle a stabilně spojena pomocí pevného lana… do doby, než lano pořídil, mohl žalobce využít např. pásek od kalhot, neboť ten v danou chvíli jistě nebyl potřebný ke své původní funkci.“
V rozhodnutí se objevují i další argumenty: „Žalobce blíže nevysvětlil, jaké jeho zvláštní návyky vyžadují pevná dvoulůžka. Tento bod navíc nebylo třeba objasňovat, protože rozhodující nejsou zvláštní návyky žalobce, ale to, zda lůžka byla vhodná pro průměrného cestujícího … a podle soudu taková lůžka pro průměrného cestujícího nevhodná nejsou […] Vůbec tedy nejde o to, že by žalobce musel trávit dovolenou zcela bez intimního života, o který zvlášť usiloval.“
„… i kdybychom žalobci dali za pravdu v tom, že má právo na určité intimní praktiky, které vyžadují pevné dvojlůžko, nejedná se o vadu zájezdu, neboť tento nedostatek bylo možné odstranit několika jednoduchými kroky. A pokud je možné vadu snadno odstranit, lze očekávat, že tak učiní sám cestující, což má za následek, že se cena dovolené nesníží a nevzniknou ani nároky na náhradu újmy.“[1]
Pár závěrečných poznámek
U nás by absence dvoulůžka mohla představovat vadu zájezdu, a mohli bychom tedy uvažovat o odpovědnosti pořadatele na základě § 2537 občanského zákoníku (popř. by se dalo uvažovat také o tzv. „ztrátě radosti z dovolené“ - § 2543 občanského zákoníku).
Jestli by soud u nás rozhodl stejně, nelze odhadnout. Pokud se Vám však stalo něco podobného, doporučuji, abyste raději zvolili jinou argumentaci.
<p><a class="text-note" href="#link-note-1" id="note-1" name="" title="">[1]</a> Jedná se o rozsudek Okresního soudu v Mönchengladbachu ze dne 25. 4. 1991, sp. zn. 5a C 106/91.</p> Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




