Bizarní případy falešných advokátů
Lidé se s důvěrou obracejí na advokáty s očekáváním, že advokáti vyřeší jejich problémy – a to jako právně vzdělaní lidé, kteří navíc prošli advokátními zkouškami a jsou pod dohledem České advokátní komory.
Absence vzdělání a praxe však některým lidem nebrání, aby se za advokáty vydávali a aby za úplatu poskytovali advokátní služby (klidně i v rámci renomovaných advokátních kanceláří), což jim kupodivu může procházet i dlouhá léta. Jeden takový případ se řešil v nedávné době v Německu, ale podobné kauzy nalezneme i v České republice.
Čerstvý příběh z Německa
Němec Matthias G. se jevil jako velmi úspěšný muž – pracoval jako advokát (?) prestižní advokátní kanceláře, kterému se navíc dařilo i v soukromí. Za profesním úspěchem Matthiase však stála skutečnost, že padělal doklady o získání vysokoškolského právnického vzdělání a poté se po dobu několika let nechával zaměstnávat v renomovaných advokátních kancelářích (mj. v nadnárodní věhlasné kanceláři Hogan Lovells). Advokátní kanceláře přitom Matthiase rády zaměstnaly, neboť byl podle padělaných listin vynikajícím studentem. Tato práce mu přinášela nadstandardní výdělky kolem 100.000 euro (tj. zhruba 2,4 milionu Kč) ročně.
Matthiasovi by možná celý jeho podvod procházel ještě mnohem déle nebýt jeho nepozornosti. Na jednom padělaném dokladu o absolvování zkoušky, která je na právnické fakultě povinná, totiž uvedl jako datum zkoušky den pracovního klidu. Této nesrovnalosti si všimli v advokátní kanceláři, která hodlala Matthiase zaměstnat za královskou nástupní odměnu ve výši 132.000 euro (tj. bezmála 3,9 milionu Kč) ročně. Tímto se celá záležitost přesunula až k německým orgánům činným v trestním řízení.
Krajský soud v Mnichově v červenci potvrdil rozsudek prvoinstančního soudu, kterým byl Matthias G. uznán vinným z podvodu a padělání a pozměnění veřejné listiny, za což byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Kromě toho soud rozhodnul, že Matthias G. je povinen nahradit vzniklou škodu. Matthias se v současnosti živí jako dělník a podle svých slov se nyní cítí být tím, kým mám být.
Jak je tomu v ČR?
Říkáte si, že u nás je nemožné, že by byl právně nevzdělaný člověk zapsán do seznamu advokátů, a navíc se dostal až k práci v prestižní advokátní kanceláři? Pak Vás musíme vyvést z omylu. V 90. letech se jistý Rakušan jménem Gernot, vyučený kuchař-číšník, stal “advokátem” v prestižní pražské advokátní kanceláři, kterou přesvědčil, že kromě studia práv má za sebou i působení jako advokát v New Yorku. Gernot byl zapsán i do seznamu advokátů České advokátní komory a později se stal samostatným advokátem. Protože od podvedených klientů získal dohromady několik desítek milionů korun českých, rakouský soud ho potrestal nepodmíněným trestem odnětí svobody na pět let.
Zkraje 21. století pak po dobu zhruba osmi let jistá dáma z Frýdecko-Místecka opakovaně poskytovala za úplatu nejrůznější advokátní služby, jako je úschova peněz, právní pomoc v řízení o rozvodu manželství, korporátní agenda atd. Navzdory chybějícímu právnímu vzdělání měla stálou klientelu z řad fyzických i právnických osob. Její klienti si údajně pochvalovali zejména nízké ceny. Právě nízké ceny se zdály být opravdovým advokátům z okolí zvláštní, a proto na tuto dámu upozornili policii, která přišla na to, že o žádnou advokátku nejde.
Za toto neoprávněné podnikání byla “advokátka” posléze odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody. Absurditou je, že na svou obhajobu předložila orgánům činným v trestním řízení diplom, který měl osvědčovat získání právnického vzdělání na vysoké škole v Rusku – ukázalo se však, že jej zfalšovala. Dáma tak byla navíc obžalována i z padělání a pozměnění veřejné listiny.
Závěrečný podnět k zamyšlení
Je ten, koho zaměstnáváte, skutečně tím, kým se zdá být?
Je Váš advokát skutečným advokátem?
Existují v ČR nějací „Matthiasové G.”, o kterých nevíme?
Zdroje:
- Německý případ:
- Wie ein Nicht-Jurist jahrelang als “Großkanzleianwalt” arbeiten konnte. In: Legal Tribune Online.de [online]. 15. 7. 2023 [cit. 3. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.lto.de/recht/hintergruende/h/lg-muenchen-prozess-pruefung-gefaelschte-examen-praedikat-betrug-anwalt-grosskanzlei/
- Falscher Anwalt narrte jahrelang Top-Juristen. In: Bild.de [online]. 26. 7. 2023 [cit. 3. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.bild.de/news/2023/news/muenchen-falscher-anwalt-narrte-top-juristen-jahrelang-84813266.bild.html
- České případy:
- Falešný právník v Česku vydělal miliony korun. In: Lidovky.cz [online]. 1. 9. 2007 [cit. 3. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/falesny-pravnik-v-cesku-vydelal-miliony-korun.A070901\_000006\_ln\_noviny\_sko
- Žena se několik let úspěšně vydávala za advokátku. In: Novinky.cz [online]. 8. 3. 2011 [cit. 3. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zena-se-nekolik-let-uspesne-vydavala-za-advokatku-40220029
- Falešná advokátka měla i padělaný diplom z Moskvy, zjistili policisté. In: iDnes.cz [online]. 24. 2. 2009 [cit. 3. 8. 2023]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/falesna-advokatka-mela-i-padelany-diplom-z-moskvy-zjistili-policiste.A110308\_124605\_ostrava-zpravy\_jog
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




