Rozhovor: Ivo Jahelka - U mě jsou právo a muzika spojenými nádobami
JUDr. Ivo Jahelka dobře známý také jako „zpívající právník“, nejen o hledání humoru v právu.
JUDr. Ivo Jahelka se věnuje nejen koncertování, ale je i advokátem v Jindřichově Hradci. Právě v advokacii sbírá náměty pro skládání textů svých písní. V blízké době vystoupí i na konferenci Právo v Plzni, nejen jako přednášející, ale i jako muzikant.
Pojďme se nejprve vrátit na začátek a k Vaší prvotní inspiraci. Věnoval jste se psaní textů už před vysokou školou, nebo jste našel múzu až v právu?
Na Gymnáziu v Dačicích jsme měli kapelu a já jsem pro nás psal texty na různé převzaté písničky – zejména z amerického západu. Tenkrát jsem ještě neměl ani tušení, že se budu věnovat právu, ale myslím, že to byla docela dobrá škola v rámci práce s českým jazykem, což se mi následně hodilo a těžím z toho dodnes.
Dokážete si představit hudbu bez práva a právo bez hudby?
Myslím, že to spojení „právo – hudba“ je skutečně typické snad pouze pro moji osobu, neboť kdokoliv jiný by v tom žádné souvislosti nehledal. Poté, co jsem vešel v obecnou známost se svými zpívanými soudničkami, jsem dokonce uvažoval jeden čas o tom, že bych třeba mohl někdy jenom jezdit po koncertech a přestat chodit k soudům, ale byly i doby, kdy jsem uvažoval o opaku – tedy, že se budu věnovat výhradně právu. Ukázalo se ale, že jedno bez druhého by prostě nefungovalo, že u mě jsou právo a muzika takovými spojenými nádobami, takže jedno bez druhého není úplně to „pravé ořechové“.
Dvě z Vašich nadání jsou cit pro jazyk a nacházení humoru v prostředí, kde ho jiní často jen těžko nalézají. Popsal byste právničinu jako zábavné povolání?
Právníci obvykle pracují s paragrafy a ty zrovna k popukání nejsou. Zároveň ale musí ty suché paragrafy používat pro normální obyčejný lidský život – a to už může být někdy docela zábavné. Já mám vlastně svoji písničkářskou tvorbu na tomto postavenou, protože všechno jsou to příběhy ze života, které mají určitý právní aspekt a přitom se tomu ve výsledku publikum radostně směje, protože – jak se říká: nic nepotěší více, než neštěstí druhých!
Jinak ale musím říci, že povolání advokáta, které vykonávám už více než 40 let, je spíše stresující, neboť člověk je v neustálém konfliktu s protistranou, s klientem, se soudem, a pokud si v tom člověk nenajde alespoň tu trochu humoru – o což se snažím – je to někdy k nepřežití.
Jak často potkáte u soudu, nebo v běžných dnech v kanceláři, situaci k smíchu?
Člověk by se měl, pokud možno, smát co nejvíce, protože když se smějete, tak v tu chvíli nemáte žádné myšlenky, tedy ani ty špatné, a je vám prostě dobře. Myslím, že my jako Češi máme docela specifický smysl pro humor, nicméně musím konstatovat, že v mém profesním okolí – tedy u soudů, na policii či na úřadech – humoru výrazně ubývá, takže jsem vděčný za jakoukoliv situaci, která mi úsměv na tváři vyloudí. Třeba když do soudní síně při rozvodovém jednání přiběhne na poslední chvíli manželka s výkřikem: „Rozveďte mě, ale rychle, protože musím vařit!“
Je jazykový cit pro právníka to, co rybářský prut pro rybáře?
Zatímco rybář může ulovit pěknou rybu i na obyčejný vlasec a prut k tomu ani nepotřebuje, tak právník by měl být nepochybně vybaven jistými formulačními schopnostmi a čeština mu k tomu dává dostatečný prostor. Podle psaného textu i podle mluveného projevu se pozná, jak na tom který právník je, takže určitě to svoji roli hraje i třeba v průběhu soudních řízení.
Reagují na Váš humor právníci a laici odlišně?
Jak mám odpozorováno, tak kolegové z právnické branže se mým písničkám smějí úplně stejně jako laické publikum, akorát jsou trochu více v obraze, pokud jde o právní stránku problému, kterou někdy musím svým posluchačům trochu vysvětlit. Jsem rád, že mě kolegové převážně podporují a občas mi posílají nějaké zajímavé kauzy, které se hodí ke zhudebnění, protože mají v sobě humor.
Jaký žánr, zpěváky nebo skupiny volíte vy, když si chcete poslechnout dobrou hudbu?
S přibývajícím věkem jsem dospěl k závěru, že nejlepší hudba je ……ticho….
Ale protože jsem vyrostl na trampských písničkách a country, tak si vždycky rád poslechnu něco z tohoto soudku.
Rád sbíráte perličky ze soudních jednání. Mohl byste se s námi podělit o jednu aktuální?
Mnohonásobný majetkový recidivista, souzený pro krádež, v rámci posledního slova upřímně uvedl:
„Trestného činu krádeže, při kterém jsem byl přistižen, upřímně lituju a slibuju, že příště si dám větší pozor!“
Děkuji za Váš čas a odpovědi.
_**
**_
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.




