Moderátorské taktovky se již tradičně ujal Mgr. Michal Vávra, advokát a partner AK Bulinský & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Novinky v pracovním právu pod drobnohledem
Blok pracovního práva odstartovala Mgr. Marie Janšová, advokátka a partnerka advokátní kanceláře LEGALITÉ, s příspěvkem na téma Přežijí dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr rok 2024? Ve svém příspěvku představila změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které přinesla velká novela zákoníku práce. Dle Janšové je novela přiblížila pracovnímu poměru. Jako příklad uvedla, že „od letošního roku mají dohodáři navíc nárok i na dovolenou.“ Změny přináší i konsolidační balíček, a to například ohledně odvodů a ohlašovacích povinností zaměstnavatele vůči ČSSZ. Jeho účinnost od 1. 7. 2024 však v tuto chvíli není ještě jistá.
Následoval JUDr. Antonín Havlík, Ph.D., právní expert pro pracovní právo a metodik pro pracovní právo finanční skupiny. S přednáškou na téma Zkušenosti s prací na dálku v proměnách času představil evoluci home-office. Zajímavé je, že home-office byl svým způsobem zakotven do právní úpravy až v roce 2012, kdy byl vnímán z hlediska práva jako benefit. Řeč přišla i na novelu zákoníku práce, která v tomto směru přináší více flexibility pro úpravu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Novela umožňuje například zcela vyloučit kompenzaci nebo sjednat nevypověditelnou dohodu o práci na dálku.
Další část byla věnována rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věcech pracovněprávních sporů, které představil Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., soudce Nejvyššího soudu se specializací na pracovněprávní spory. Zmíněna byla například judikatura týkající se nespolupráce zaměstnance s kolegy, která se zabývala velmi úzkou linií mezi některými výpovědními důvody. V jiném případě soud řešil okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance, který udeřil jiného kolegu pěstí do obličeje. Zajímavé je, že soud dospěl k závěru, že je nutné z hlediska intenzity posuzovat nejen samotné napadení, ale i okolnosti takového napadení.
Závěr pracovněprávní sekce patřil JUDr. Tereze Erényi, LL.M., advokátce se specializací na pracovní právo, která se zaměřila na novelu zákona o zaměstnanosti účinnou od 1. 1. 2024. "Novela byla vnímána v průběhu legislativního procesu primárně jako tzv. agenturní novela, jelikož zavádí řadu změn v agenturním zaměstnávání". V důsledku pozměňovacích návrhů načtených při projednávání v PSP však zavádí i další změny mimo oblast agenturního zaměstnávání. Novelou dochází ke změně definice nelegální práce a související sankce, zavádí se ručení za pokuty při zaměstnávání cizinců subdodavateli nebo ručení za mzdy u poddodavatelů ve stavebnictví.
Téma pracovního práva doplnila později odpoledne přednáškou o minimální mzdě a zaručeném platu, oblasti kolektivního vyjednávání a úpravě dovolené Mgr. Dana Roučková, ředitelka Odboru pracovněprávní legislativy MPSV, která představila například valorizační mechanismus, který je součástí novelizace v oblasti pracovního práva.
Nové stavební právo: zajímavé změny
Druhý blok, věnovaný pro změnu novém stavebním právu, otevřel Mgr. František Korbel, Ph.D., advokát a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, s přednáškou o změnách v požadavcích na výstavbu a v povolování staveb. Představil mimo jiné požadavky na výstavbu, které jsou nově zakotveny v části čtvrté stavebního zákona. Zajímavou novinkou ve stavebním právu je koncepce zóny setkávání, resp. sdílené zóny, která představuje progresivní přístup k integraci různých druhů dopravy a pobytu ve veřejném prostoru. „Je to něco, co lze využít v projektování ulic,“ uvedl Korbel. Zóna umožňuje pohyb všech účastníků provozu a neodděluje jednotlivé druhy dopravy.
Mgr. Ing. Lenka Bursíková, soudkyně a od roku 2023 předsedkyně senátu a zástupkyně místopředsedkyně soudu na úseku správního soudnictví Krajského soudu v Praze, v přednášce na téma Aktuální legislativní změny a judikatura v územním plánování představila změny, které přináší nový stavební zákon. Odkázala také na aktuální judikaturu, především o používání přechodných ustanovení u probíhajících stavebních řízení, např. u stavebních uzávěr.
Po paní soudkyni následoval Mgr. Vlastimil Diviš, vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. s tématem Výstavba energetické infrastruktury. Upozornil na to, že s obnovitelnými zdroji dochází k výkyvům, proto je potřeba posilovat síť. Zmínil také novelizaci zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury, ve kterém jsou od nového roku upraveny např. stavby pro bezpečnost.
Co s umělou inteligencí?
Panel o právu a umělé inteligenci zahájil JUDr. Bc. Zdeněk Kučera, Ph.D., partner a vedoucí technologické, mediální a telekomunikační (TMT) skupiny v pražské kanceláři Dentons s příspěvkem Jak se nás dotkne nová právní úprava umělé inteligence. Účastníky provedl novým nařízením EU o umělé inteligenci. Přestavil také nedávné rozhodnutí Městského soudu v Praze, které se jako první zabývalo chatGPT, resp. odpovědí vygenerované AI, který byla navržena jako důkaz. Soud ve zmiňovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že chatGPT ve své verzi 3.5 není spolehlivým zdrojem faktických informací, a proto jeho odpověď na dotaz týkající se skutkových otázek není důkazním prostředkem způsobilým k prokázání skutkového stavu.
Na Kučeru navázal JUDr. Ing. Jindřich Kalíšek, Ph.D., advokát, s přednáškou na téma AI a autorské práv – Ohrožení nebo příležitost? V příspěvku zmínil například to, že dle evropské právní úpravy nebo právní úpravy USA nepožívá dílo vygenerované AI autorskoprávní ochrany. K odlišnému přístupu se ale přiklonil pekingský soud Beijing Internet Court v případě Liv. Liu, ve kterém judikoval, že výstupy umělé inteligence jsou za určitých okolností způsobilé k ochraně autorským právem.
Blok o právu a umělé inteligenci uzavřel JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb, advokát a místopředseda České advokátní komory. S tématem využití AI při poskytování právních služeb všechny přítomné ubezpečil, že AI právní služby nenahradí.
V rámci společenského večera došlo kromě tance a zábavy rovněž na vyhlášení vítězných článků soutěže Ukaž svou kreativitu XI. a nejčtenějšího článku portálu Právní prostor, kterým se za rok 2023 stal text Mgr. Jakuba Málka a Mgr. Tomáš Mauxe Ochrana oznamovatelů - nové povinnosti pro zaměstnavatele.
Druhý den kongres pokračoval v panelu o právu a umělé inteligenci. Úvodní přednášky se ujal JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., advokát specializující se na trestní právo, s tématem trestní odpovědnost AI. V příspěvku se zabýval vymezením AI, unijní legislativou, aktuálními otázkami odpovědnosti za činnost AI, formami trestné činnosti AI, důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti AI, a teoretickými koncepty pojetí trestní odpovědnosti AI. Poukázal na to, že tuzemská regulace zcela absentuje. V rámci návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci), je AI definována jako „rychle se vyvíjející skupina technologií, které mohou přinést širokou škálu výhod hospodářství i společnosti v celém spektru průmyslových odvětví a společenského života". Jediným dokumentem na unijní úrovni, který propojuje AI a trestní právo, je v současnosti ale usnesení EP o umělé inteligenci v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech.
Následoval se svou přednáškou o Aktuálních změnách v oblasti regulace kybernetické bezpečnosti Ing. Bc. Adam Kučínský, ředitel odboru regulace na NÚKIB. Hovořil o nařízení NIS II upravující oblast kybernetické bezpečnosti a jeho transpozici do národní právní úpravy. Vzhledem k tomu, že změn bude v právní úpravě potřeba více, přistoupili zákonodárci k návrhu zcela nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Společně se zákonem má být vydáno sedm prováděcích právních předpisů. Nový zákon dle Kučínského dopadne na cca 6000 organizací, ale číslo není ještě definitivní. Zákon bude regulovat přes 107 služeb ve 22 odvětvích (energetika, zdravotnictví, bankovnictví, doprava, digitální infrastruktura, veřejná správa aj.). Do regulace spadnou také obce s rozšířenou působností a zavádí se např. institut prověřování bezpečnostní dodavatelského řetězce.
Aktuální otázky v justici
Závěrečný, již tradiční, justiční blok zahájil JUDr. Josef Baxa, předseda ústavního soudu, s přednáškou na téma Ústavní soud na přelomu třetí a čtvrté dekády aneb jak na cestě neztratit směr. Účastníkům představil roli Ústavního soudu a jeho postavení v systému. Dle Baxy máme v Česku silný Ústavní soud, obdobně jako Slovensko, Německo nebo Španělsko. Upozornil však na případné nežádoucí politické snahy oslabit Ústavní soud, a naopak i na přepjatý soudcovský aktivismus. Na řadu přišla i otázka výběru kandidátů. Dle Baxy je v současné době výběr ústavních soudců pestrý a transparentní.
Jeho oponentem byl JUDr. Petr Šuk, místopředseda Nejvyššího soudu, s tématem Quo vadis, vrcholná justice? Kritickým okem zhodnotil Ústavní soud. Upozornil i na rozdíl „mezi tím, co býti má a co jest“. Dle Šuka neplatí „čím více instancí, tím více spravedlnosti.“ Zajímavé je, že rolí nejvyšších soudů není dle Šuka poskytovat individuální spravedlnost. Soudci vrcholných soudů nejsou chytřejší nebo dokonalejší než soudci soudů nalézacích, jak zmínil, a jejich posláním není napravit každou nespravedlnost, ke které ve společnosti dochází. Syndrom spasitele je neslučitelný s rolí a postavením soudce vrcholových soudů.
JUDr. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie a soudce Městského soudu v Praze, představil účastníkům otázku trestání v Česku. Ve své přednášce se zabýval otázkou tradičních a alternativních trestů. Dle Global Pease Index je Česká republika aktuálně 12. nejbezpečnějším státem. Důvodem mimo jiné je, že v Česku nemáme zóny ani oblasti, kde by stát nevykonával spravedlnost, ani tzv. no-go zóny. Zajímavé také je, že v Česku máme 10 x více vězněných mužů než žen. Ve vězení je přitom kolem 20 tisíc osob. Se statistikou 180,2 vězňů na 100 tisíc obyvatel jsme z evropských zemí na sedmém místě s nejvyšších počtem vězňů. Pro srovnání lze zmínit Lichtenštejnsko, které má pouze 27 vězňů na 100 tisíc obyvatel.
Závěrečné filozofické přednášky se ujal JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M., předseda Nejvyššího správního soudu, s tématem Západ – unavený hegemon. Právnické souvislosti pozdní fáze západní dominance světu. Zabýval se riziky dneška a zítřka. Úvodem zmínil povahu moci. Klíčovou myšlenkou bylo, že moc vzniká z efektivního využití zdrojů, organizace a vůle k dosažení cílů, přičemž právo reguluje, jakým způsobem lze tyto zdroje využívat a stanovuje přípustné formy organizace zdrojů. Mezi rizika pak zařadil demografii, klima, ekonomiku a technologie. Dále otevřel otázku rivalů a civilizační identity a vůle a víry v budoucnost. Zmíněn byl předpokládaný demografický pokles v západní civilizaci a jeho dopady na sociální systémy, jako jsou důchody, zdravotnictví a zaměstnanost. Bylo také poukázáno například na to, že západní civilizace stojí před výzvou adaptace na klimatické změny, přičemž důraz byl kladen na nutnost efektivního přístupu k této výzvě. Závěrem shrnul, co máme jako Západ dělat, abychom se "nerozplynuli v propadlišti dějin." Máme udržet základní parametry ústavních a politických systémů, udržet ekonomickou, technologickou, organizační a vojenskou zdatnost, zvládnout demografické posuny a neztrácet víru ve smysl světa a vlastní existence v něm.
Kongres Právní prostor 2024 přinesl v rámci 4 témat, kterými se zabýval, velmi pestrou paletu názorů, postřehů a nových informací, které našly odezvu nejen při diskuzích v zaplněném kongresovém sále, ale i v následných již méně formálních debatách. Organizátorům se podařilo najít aktuální a zajímavá témata, zachovat pestrot přednášejících v jednotlivých blocích a vytvořit příjemnou a komunikativní atmosféru. Těšme se na příští ročník, do kalendářů si již nyní můžete poznačit jeho datum: 27. - 28. 5. 2025.
Diskuze k článku ()