Legalizace a ověřování listin, apostila a superlegalizace
Používání veřejných listin v mezinárodním právním styku podléhá specifickým pravidlům ověřování jejich pravosti. Zatímco některé dokumenty lze v zahraničí využít bez dalších formalit, jiné vyžadují tzv. apostilu nebo dokonce superlegalizaci. Záleží vždy na tom, kdo listinu vydal a v jaké zemi má být předložena.
V praxi tedy rozlišujeme dva základní směry ověřování:
- Legalizaci veřejných listin vydaných v ČR a jejich použití v zahraničí, a
- Legalizaci veřejných listin vydaných na území jiných států, pro použití v ČR
Oba případy mají svá specifika a postupy, ve kterých se laická veřejnost často ztrácí. Následující článek přináší přehled pravidel, režimů ověřování a praktických doporučení, jak správně postupovat.
Ověřují se všechny druhy veřejných listin, matričních dokladů, listin vydané finanční či státní správou, státními institucemi na území ČR, dále pak i listiny vydané soukromými subjekty (zde hovoříme o firmách, společnostech, právnických osobách), souvztažně i fyzických osob. Pojem legalizace listin/ apostila může zůstat pro mnoho soukromých/individuálních jedinců záhadná právní procedura, v jejichž labyrintu se velice špatně orientují.
Vždy záleží na dané instituci, státním orgánu moci, či jiných výkonných orgánech – kdo listinu vydal. Listiny musí být vždy originálem (nebo potvrzeno elektronickým/digitálním podpisem) , kde se ověřuje pravost podpisu daného úředníka/ce na listině podepsaného a správně orazítkovaného daným úřadem. Apostila a ověřování listin není jen nudné razítkování a kontrola, ale slouží k Vašemu 100% správnosti/ verifikovanosti listiny, kterou se budete prokazovat v zahraničí. Každá jednotlivá veřejná listina může být napadnutelná její pravost u soudu (tzv.falsum), ověřením apostilou/ legalizací získává jasnou formu pravosti dokumentu vydaného na území daného státu.
Listiny vydané v ČR pro použití v zahraničí
Ve zkratce lze říci, že jsou zde pouze 3 právní formy využitelnosti listiny v zahraničí:
Automatické použitelnosti Režim apostilizace Režim superlegalizace
- znamená to, že veřejná listina vydaná na území jednoho státu může být předložena na území dalšího státu bez ověření a má stejné postavení v zemi předložení jako měla v tuzemsku. Mezi Českou republikou a danou zemi je uzavřena bilaterální smlouva o právní pomoci.
- zde je země smluvním státem Haagské Úmluvy, z roku 1961
- tímto režimem je postupováno tehdy, pokud mezi dvěma státy není signifikována mezinárodní smlouva, ani nejsou signatáři Úmluvy
Země Haagské Úmluvy a požadavek k apostilizaci listin
Jakmile se dostaneme do fáze, kdy máme veřejnou listinu a víme do jaké země určení je určena, tak si jednoduše vyselektujeme jaký právní režim na listinu použijeme.
Proces legalizace listin/a postily není zase tak jednoznačně jednoduchý, jelikož vždy záleží jaký orgán moci ji vydal (máme zde nezměrnou škálu institucí a orgánů, kteří vydávají a podepisují listiny:
- Notáři
- Advokáti
- Správní moc/ instituce
- Společnosti/ alias právní osoby
- Soudní a policejní orgány moci
- Soukromé subjekty - fyzické osoby
Veřejná listina musí obsahovat signifikaci a razítko dané instituce/ společnosti/jednotlivce (tu máme širokou škálu podpisů plných mocí). Dále listina bude ověřena legalizací/apostilou (kde se kontroluje pravost podpisu daného úředníka. Daný úředník nejenom že musí být oprávněn podepisovat listiny svým oprávněním státního zaměstnance (nelze nechat podepisovat listiny každým úředníkem v „baráku“), nese si odpovědnost za vydanou listinu a její pravost. Apostilu vystavují jeho hierarchicky vyšší úřad (zde již mluvíme o profesních komorách – Notářská komora, advokátní komora, Hospodářská komora ČR) nebo daná ministerstva. Prosím nemást informace – že každá listina je určena univerzálně na MZV (Hradčanské nám.5). Doporučujeme v případě nesrovnalostí či dotazů (pouze na listiny vydané v ČR, a nebo jeho konzulárními úředníky na území ČR – tímto se rozumí velvyslanectví a zastoupení daných zemí na území ČR) směřovat na jejich e-mail: legalizace@mzv.cz
Telefonní hovory a dotazy ohledně cen, termínů a jiných dotazů Vám nikdo erudovaně neodpoví, pokud danou listinu neuvidí (zasílejte scany listin v e-mailu, či jiných komunikačních prostředcích).
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.



