Nahrávání lékaře? U stížností nic neobvyklého.
Mnohé z nás dnes již nepřekvapí upozornění, že komunikace je monitorována. Je to většina komunikací v bankách nebo pojišťovnách, uskutečněná zejména telefonicky. Stále se však setkáváme s otázkou na nahrávání zdravotníka v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Otázka tedy zní: Může pacient použít nahrávku komunikace s personálem nemocnice, který o nahrávání nevěděl?
Autorka představuje téma použitelnosti nahrávek z praxe ombudsmana při vyřizování stížností ve zdravotnictví. Mnohdy se jedná o nahrávky komunikace bez souhlasu nahrávaných. Stížnost například obsahuje námitku ohledně vhodnosti chování personálu a stěžovatel požaduje omluvu za konkrétní výroky.[1]
Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví
V případě nespokojenosti s postupem personálu nemocnice je možné podat stížnost poskytovateli zdravotních služeb (tedy přímo nemocnici). Pokud vyřízení není dostatečné, lze další stížnost směřovat na krajský úřad nebo v Praze na magistrát (dále jen „úřad“).[2] Na ombudsmana se lze obrátit, až pokud stěžovatel není spokojen ani s vyřízením věci daným úřadem.[3]
Přípustnost a použitelnost nahrávek
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.[4] Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam.
Svolení k použití zvukového záznamu není třeba, pokud se pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Současně zvukový záznam nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.[5]
Ombudsman vyhodnocoval použitelnost nahrávek a dospěl „k závěru, že k zásahu do osobnostních práv lékařky dojít nemohlo, neboť obsah hovoru mezi lékařkou a stěžovatelkou nelze považovat za projev osobní povahy, naopak se jedná o projev v souvislosti s výkonem povolání. Ochranu soukromí totiž nelze aplikovat na případy, kdy projevy osob nemají osobní povahu.“ Tajné pořizování nahrávek chápe jako nástroj k ochraně slabší strany, která nemá mnohdy jak jinak svá tvrzení prokázat.[6]
Úřad tak má chování zdravotníků z nahrávek vyhodnotit a uvést své hodnocení ve vyřízení stížnosti. Nestačí pouhé konstatování, že nahrávka byla pořízena bez souhlasu osoby ani to, že úřad má další důkazy a proto se jí nebude zabývat.
Úřad se také nemůže pouze odkázat na pochybnosti o pravosti a úplnosti nahrávek.[7] Ombudsman však připustil omezené použití nahrávek, na kterých totožnost osob ani jejich projevy nejsou zřetelné.[8]
Plošný zákaz nahrávek ve vnitřním řádu
Ombudsman odmítl také situaci, že se pacient má řídit zákazem jakéhokoli nahrávání u poskytovatele zdravotních služeb,[9] který formuloval ve svém vnitřním řádu.
Ombudsman upozorňuje, že takovýto zákaz ve vnitřním řádu popírá práva pacientů a z toho důvodu není vymahatelný. Vnitřní řád by ho neměl vůbec obsahovat. Přestože platí, že pacient je povinen řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,[10] vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná.[11]
Shrnutí
V rámci vyřizování stížností se setkáváme s pořízením nahrávek komunikace a jejich přiložením ke stížnosti. Tyto nahrávky pak mají úřady samostatně vyhodnotit. Nutno říct, že nahrávka může být značně autentická a obsahovat i doprovodné zvuky. To se promítne ve vyřízení stížnosti.
Do budoucna lze kromě komunikace očekávat i požadavky na nahrávání průběhu výkonu a jejich případné přezkoumání. U těchto kroků je třeba mít na paměti, že nahrávání může narušit důvěru mezi lékařem a pacientem.
[1] Například zpráva o šetření ze dne 16. července 2021, sp. zn. 1000/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9804.
[2] V určitých případech je třeba stížnost směřovat na Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany.
[3] Více informací zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/Letaky/Zdravotnictvi-stiznosti.pdf.
[4] Podle § 86 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Ustanovení § 88 odst. 1 a § 90 občanského zákoníku.
[6] Zpráva o šetření ze dne 16. srpna 2022, sp. zn. 5328/2022/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10782.
[7] Tamtéž.
[8] Zpráva o šetření ze dne 15. února 2022, sp. zn. 4867/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10116.
[9] Zpráva o šetření ze dne 6. března 2023, sp. zn. 4843/2022/VOP Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11448.
[10] Ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ve znění pozdějších předpisů.
[11] Ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) věta za středníkem zákona o zdravotních službách.
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?




