Nahrávání lékaře? U stížností nic neobvyklého.
Mnohé z nás dnes již nepřekvapí upozornění, že komunikace je monitorována. Je to většina komunikací v bankách nebo pojišťovnách, uskutečněná zejména telefonicky. Stále se však setkáváme s otázkou na nahrávání zdravotníka v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Otázka tedy zní: Může pacient použít nahrávku komunikace s personálem nemocnice, který o nahrávání nevěděl?
Autorka představuje téma použitelnosti nahrávek z praxe ombudsmana při vyřizování stížností ve zdravotnictví. Mnohdy se jedná o nahrávky komunikace bez souhlasu nahrávaných. Stížnost například obsahuje námitku ohledně vhodnosti chování personálu a stěžovatel požaduje omluvu za konkrétní výroky.[1]
Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví
V případě nespokojenosti s postupem personálu nemocnice je možné podat stížnost poskytovateli zdravotních služeb (tedy přímo nemocnici). Pokud vyřízení není dostatečné, lze další stížnost směřovat na krajský úřad nebo v Praze na magistrát (dále jen „úřad“).[2] Na ombudsmana se lze obrátit, až pokud stěžovatel není spokojen ani s vyřízením věci daným úřadem.[3]
Přípustnost a použitelnost nahrávek
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.[4] Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam.
Svolení k použití zvukového záznamu není třeba, pokud se pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Současně zvukový záznam nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.[5]
Ombudsman vyhodnocoval použitelnost nahrávek a dospěl „k závěru, že k zásahu do osobnostních práv lékařky dojít nemohlo, neboť obsah hovoru mezi lékařkou a stěžovatelkou nelze považovat za projev osobní povahy, naopak se jedná o projev v souvislosti s výkonem povolání. Ochranu soukromí totiž nelze aplikovat na případy, kdy projevy osob nemají osobní povahu.“ Tajné pořizování nahrávek chápe jako nástroj k ochraně slabší strany, která nemá mnohdy jak jinak svá tvrzení prokázat.[6]
Úřad tak má chování zdravotníků z nahrávek vyhodnotit a uvést své hodnocení ve vyřízení stížnosti. Nestačí pouhé konstatování, že nahrávka byla pořízena bez souhlasu osoby ani to, že úřad má další důkazy a proto se jí nebude zabývat.
Úřad se také nemůže pouze odkázat na pochybnosti o pravosti a úplnosti nahrávek.[7] Ombudsman však připustil omezené použití nahrávek, na kterých totožnost osob ani jejich projevy nejsou zřetelné.[8]
Plošný zákaz nahrávek ve vnitřním řádu
Ombudsman odmítl také situaci, že se pacient má řídit zákazem jakéhokoli nahrávání u poskytovatele zdravotních služeb,[9] který formuloval ve svém vnitřním řádu.
Ombudsman upozorňuje, že takovýto zákaz ve vnitřním řádu popírá práva pacientů a z toho důvodu není vymahatelný. Vnitřní řád by ho neměl vůbec obsahovat. Přestože platí, že pacient je povinen řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,[10] vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná.[11]
Shrnutí
V rámci vyřizování stížností se setkáváme s pořízením nahrávek komunikace a jejich přiložením ke stížnosti. Tyto nahrávky pak mají úřady samostatně vyhodnotit. Nutno říct, že nahrávka může být značně autentická a obsahovat i doprovodné zvuky. To se promítne ve vyřízení stížnosti.
Do budoucna lze kromě komunikace očekávat i požadavky na nahrávání průběhu výkonu a jejich případné přezkoumání. U těchto kroků je třeba mít na paměti, že nahrávání může narušit důvěru mezi lékařem a pacientem.
[1] Například zpráva o šetření ze dne 16. července 2021, sp. zn. 1000/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9804.
[2] V určitých případech je třeba stížnost směřovat na Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany.
[3] Více informací zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/Letaky/Zdravotnictvi-stiznosti.pdf.
[4] Podle § 86 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
[5] Ustanovení § 88 odst. 1 a § 90 občanského zákoníku.
[6] Zpráva o šetření ze dne 16. srpna 2022, sp. zn. 5328/2022/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10782.
[7] Tamtéž.
[8] Zpráva o šetření ze dne 15. února 2022, sp. zn. 4867/2021/VOP. Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10116.
[9] Zpráva o šetření ze dne 6. března 2023, sp. zn. 4843/2022/VOP Dostupná zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11448.
[10] Ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ve znění pozdějších předpisů.
[11] Ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) věta za středníkem zákona o zdravotních službách.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




