Nová pravidla pro skupinové financování (crowdfunding)
Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.
Dne 10. listopadu 2021 nabyde účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 přinášející nová pravidla pro tzv. crowdfunding, který je stále častější formou alternativního financování pro různé skupiny subjektů.
Cílem nařízení, které je koncipované jako výjimka z režimu poskytování investičních služeb (MiFID II) a z regulace veřejné nabídky cenných papírů (nařízení o prospektu) a které se bude vztahovat na veřejné nabízení převoditelných cenných papírů a dluhové financování (různé formy úvěrů a zápůjček) prostřednictvím online platforem, je zejména harmonizace právní úpravy v jednotlivých členských zemích EU a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování, když národní právní řády dosud specifickou právní úpravu tohoto skupinového financování neobsahovaly. Působnost nařízení je však omezena pouze na ty crowdfundingové projekty, kde financování hledá podnikatel, nikoli spotřebitelé, a to pouze do částky 5 mil. EUR za 12 kalendářních měsíců na 1 projekt.
Nařízení zavádí novou licencovanou kategorii poskytovatelů služeb skupinového financování a zavádí podmínky, za nichž bude možné služby skupinového financování poskytovat.
Na základě nařízení bude třeba plnit stanovená pravidla za účelem ochrany investorů, AML povinnosti, obezřetnostní a další předpoklady, která však nejsou na kapitálovém trhu ničím neobvyklým.
Crowdfundingové platformy, na které bude nové nařízení dopadat, budou povinny požádat o povolení k činnosti nejpozději do 10. 11. 2022. Není vyloučeno, že uvedená lhůta bude ještě prodloužena.
Zdroj: bnt journal
_
_
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
