Nová pravidla pro skupinové financování (crowdfunding)
Dne 10. listopadu 2021 vstoupí v účinnost nová pravidla pro tzv. crowdfunding dopadající na podnikatele a malé a střední podniky do částky 5 mil. EUR.
Dne 10. listopadu 2021 nabyde účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 přinášející nová pravidla pro tzv. crowdfunding, který je stále častější formou alternativního financování pro různé skupiny subjektů.
Cílem nařízení, které je koncipované jako výjimka z režimu poskytování investičních služeb (MiFID II) a z regulace veřejné nabídky cenných papírů (nařízení o prospektu) a které se bude vztahovat na veřejné nabízení převoditelných cenných papírů a dluhové financování (různé formy úvěrů a zápůjček) prostřednictvím online platforem, je zejména harmonizace právní úpravy v jednotlivých členských zemích EU a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování, když národní právní řády dosud specifickou právní úpravu tohoto skupinového financování neobsahovaly. Působnost nařízení je však omezena pouze na ty crowdfundingové projekty, kde financování hledá podnikatel, nikoli spotřebitelé, a to pouze do částky 5 mil. EUR za 12 kalendářních měsíců na 1 projekt.
Nařízení zavádí novou licencovanou kategorii poskytovatelů služeb skupinového financování a zavádí podmínky, za nichž bude možné služby skupinového financování poskytovat.
Na základě nařízení bude třeba plnit stanovená pravidla za účelem ochrany investorů, AML povinnosti, obezřetnostní a další předpoklady, která však nejsou na kapitálovém trhu ničím neobvyklým.
Crowdfundingové platformy, na které bude nové nařízení dopadat, budou povinny požádat o povolení k činnosti nejpozději do 10. 11. 2022. Není vyloučeno, že uvedená lhůta bude ještě prodloužena.
Zdroj: bnt journal
_
_
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
