Nový zákon o evidenci skutečných majitelů

Nový zákon o evidenci skutečných majitelů vstupuje v účinnost již 1. 6. 2021

Dne 1. 6. 2021 vstupuje v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který zavádí citelné sankce při porušení povinností.

advokátní koncipientka, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Nový zákon o evidenci skutečných majitelů

Současný stav

V roce 2017 vstoupila v účinnost novela Zákona o veřejných rejstřících[1], transponující IV. AML [2] směrnici [3], která zavedla povinnost každé osoby zapsané ve veřejném rejstříku podle tohoto zákona zapsat svého skutečného majitele (což je, dle současné definice, velmi zjednodušeně, fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost nad právnickou osobou vykonávat rozhodující vliv) do nově zřízené evidence skutečných majitelů právnických osob („ESM“).

Právnické osoby, měly povinnost skutečné majitele zapsat do konce roku 2018. Pokud tak neučinily, od 1. 1. 2019 jednají v rozporu se zákonem.

Zákon o veřejných rejstřících, Zákon proti praní špinavých peněz[4], Zákon o obchodních korporacích [5] ani jiné zákony nestanovují v současnosti za porušení této povinnosti žádné přímé sankce. Za nepřímou sankci lze považovat ztížení administrativního procesu při tzv. kontrole klienta[6], kdy je společnost nucena svého skutečného majitele identifikovat ad hoc, což představuje komplikovanější proces než prosté odkázání na již dříve realizovanou registraci v ESM.

Výhled do blízké budoucnosti

Krátce po transpozici IV. AML směrnice do českého právního řádu byla v roce 2018 Evropským parlamentem přijata V. AML směrnice [7], která přináší radu změn, a to zejména ve způsobu nahlížení na národní rejstříky / seznamy / evidence skutečných majitelů.

Nejzásadnějšími změnami, které směrnice přinesla jsou

  • povinnost členského státu zajistit veřejnou přístupnost údajů zapsaných v národních seznamech skutečných majitelů; a
  • povinnost členských států zavést citelné sankce za porušení povinnosti zápisu.

Členským státům EU byla uložena povinnost transponovat V. AML směrnici do svých právních řádů do 10. 1. 2020.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Zákonodárce nově vyčlenil úpravu evidence skutečných majitelů ze Zákona o veřejných rejstřících do samostatného ZESM. Spolu s ní byla do ZESM přenesena i definice skutečného majitele. Níže Vám přinášíme souhrn nejvýznamnějších změn souvisejících s touto skutečností:

Identifikace skutečného majitele

Zákon přináší mírnou úpravu definice skutečného majitele – skutečným majitelem je nově každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem (zároveň však zůstává zachována hranice 25 % na rozdělovaném prospěchu a 25 % na hlasovacích právech – obojí přímo nebo nepřímo).

Významnou změnu stávající právní úpravy představuje identifikace náhradního skutečného majitele v případě, kdy jej nelze určit jedním z předvídaných způsobů (tj. za pomocí hranice na rozdělovaném prospěchu či na hlasovacích právech). Současná právní úprava pro tento případ stanoví povinnost zapsat člena statutárního orgánu české právnické osoby (tedy přímo té právnické osoby, která svého skutečného majitele identifikuje a zapisuje).  

Úprava v ZESM pro tento případ nově zavádí povinnost identifikovat člena statutárního orgánu nikoli právnické osoby identifikující a zapisující svého skutečného majitele, ale přímo ultimativní mateřské společnosti. Společnosti, které mají v současnosti coby své skutečné majitele zapsány členy svého statutárního orgánu a zároveň jsou součástí širší korporátní struktury, by tak měly prověřit, zda nesplňují uvedené podmínky a případně přistoupit k přeregistraci svých stávajících skutečných majitelů.

Zákon nadto taxativně vyjmenovává právnické osoby, které skutečného majitele nemají.[8] Takové právnické osoby se do evidence skutečných majitelů vůbec nezapisují. Právnické osoby přímo vlastněné osobami bez skutečného majitele pak budou za svého skutečného majitele označovat člena statutárního orgánu.

Povaha a vlastnosti evidence

Některé údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů budou nově přístupné veřejnosti (jméno a příjmení, stát bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství, údaj o důvodu postavení skutečného majitele).

Zákon však zohledňuje fakt, že skutečnými majiteli mohou být v některých případech i nezletilí, a v takových případech umožňuje u těchto osob výjimku ze zveřejnění údajů – tzv. znepřístupnění údajů veřejnosti, které však nenastává automaticky a je třeba o něj vždy požádat. O zápisu do evidence skutečných majitelů se nově vede řízení, přičemž u obchodních korporací a právních uspořádání musí být návrh odeslán elektronicky.

V případech, kdy je již se samotného zápisu v obchodním rejstříku zjevné, kdo je skutečným majitelem společnosti (např. s.r.o., kde společníci – fyzické osoby mají větší než 25% podíly nebo jednočlenná a.s. s jediným akcionářem zapsaným v obchodním rejstříku), soud provede automatický průpis údajů do ESM.

V současnosti soudy obvykle skutečného majitele zapisují pouze na základě čestného prohlášení společnosti, ve kterém společnost důkladně popíše svou vlastnickou strukturu a z ní vyplývající závěr o skutečném majiteli.

ZESM nově uvádí demonstrativní výčet korporátních dokumentů, jejichž prostřednictvím může společnost postavení skutečného majitele prokázat. V tomto výčtu je obsaženo i zmíněné čestné prohlášení, nově je však využitelné pouze v případech, kdy postavení skutečného majitele nelze doložit jinak.

Nesrovnalosti a sankce

Zjistí-li orgán veřejné moci či povinná osoba dle Zákona proti praní špinavých peněž v rámci své činnosti tzv. nesrovnalost [9], oznámí to příslušnému rejstříkovému soudu. Ten následně v ESM vyznačí poznámku nesrovnalosti a vyzve dotčenou osobu k jejímu odstranění v jím určené přiměřené lhůtě.

V případě neodstranění nesrovnalosti soud zahájí řízení o nesrovnalosti. V jeho průběhu může být nesrovnalost buď potvrzena, přičemž se tato skutečnost zapíše do ESM a soud následně nesprávné údaje opraví, nebo dojde k úplnému výmazu zapsaných údajů, nevyjde-li v průběhu řízení najevo identita skutečného majitele. Vyjde-li v řízení najevo, že skutečný majitel byl zapsán správně, soud poznámku nesrovnalosti vymaže.

V. AML směrnice ukládá členským státům pro případ neprovedení zápisu do ESM, potažmo za jeho nesprávné provedení, zavést citelné sankce. Kromě sankcí veřejnoprávních (za neprovedení zápisu i za nedoplnění správných údajů po výmazu těch nesprávných v souvislosti s řízením o nesrovnalosti – až do 500 000,- Kč pro zapisující osobu a až do 500 000,- Kč pro skutečného majitele, koncového příjemce a osoby s koncovým vlivem za neposkytnutí součinnosti při zápisu do ESM) přináší též sankce soukromoprávní. Těmi jsou zneplatnění hlasovacích práv a práva na výplatu plnění dopadající na skutečného majitele nezapsaného do ESM nebo na společníky právnické osoby bez řádně zapsaného skutečného majitele.

Předkládané téma v současnosti významně rezonuje odborným světem, a to zejména proto, že úprava ZESM se vztahuje téměř na všechny právnické osoby. V návaznosti na tuto skutečnost pro Vás připravujeme sérii podrobnějších a konkrétněji zaměřených článků na následující témata:

  • identifikace skutečného majitele dle ZESM;
  • charakter evidence skutečných majitelů a zápisové řízení do evidence;
  • důsledky nesprávného provedení identifikace a registrace skutečného majitele.

Vzhledem k tomu, že účinnost nové právní úpravy evidence skutečných majitelů se rychle blíží, důrazně Vám doporučujeme prověřit, zda Vaše společnost splňuje veškeré zákonem ukládané požadavky.



[1] Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů

[2] AML je celosvětově užívána zkratka pro slovní spojení anti-money laundering, tedy proti praní peněz

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES

[4] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestní činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů

[5] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

[6] Dle § 9 Zákona proti praní špinavých peněz

[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018 kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

[8] § 7 ZESM – jedná se zejména o právnické osoby veřejného práva

[9] § 2 písm. n) ZESM

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu