Pět otázek pro Danielu Zemanovou
"Výběr soudců je jeden z nejvážnějších nedostatků naší justice," zdůrazňuje Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie, která na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor vystoupí s příspěvkem "Důsledky neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost".
Ve svém letošním příspěvku na Kongresu Právní prostor budete hovořit o důsledcích neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost. Můžete stručně představit, na co se mohou účastníci kongresu těšit?
Ve svém příspěvku se chystám rozebrat současnou praxi výběru soudců, která není upravena žádnými závaznými a jednotnými pravidly. Chtěla bych ukázat, v jakých situacích a z jakých důvodů soudy přicházejí o ty nejlepší uchazeče, jakou cenu za to platí justice a zejména účastníci řízení, a že takto vzniklé škody jsou jen obtížně napravitelné. Takže si nejsem jistá, zda se účastníci kongresu mají příliš těšit.
Jaká hlavní nebezpečí a úskalí představuje dosavadní systém výběru soudců pro fungování justice?
Současný systém je založený na nijak neupravené praxi předsedů soudů a ministerstva spravedlnosti. Je tedy pro vnější svět nečitelný, nepřehledný, nedůvěryhodný. Zakládá pochybnosti o nestrannosti a rovných příležitostech. I pouhé pochybnosti narušují důvěryhodnost soudní moci, bez které nemůže fungovat.
Kterou zahraniční úpravou by se mohl český právní řád v souvislosti s výběrem soudců inspirovat?
Inspirace zahraničím je v případě našeho soudnictví těžká. V téměř všech evropských státech se na výběru soudců významně podílí orgán typu Nejvyšší rady soudnictví, který u nás neexistuje. Česká republika se v otázkách organizace justice po roce 1989 inspirovala německým modelem, ale jednak jsme z něho nepřevzali některé důležité prvky (například významné pravomoci soudních rad na jednotlivých soudech), ale zejména se již nezvratně ukázalo, že německá společnost je jiná a v našich podmínkách jsou v ní osvědčené instituty často zcela nefunkční. Jistě se tedy lze inspirovat, ale pouze jednotlivostmi.
Kteří aktéři by se podle Vás měli podílet na výběru soudců? Měl by to být spíše užší nebo širší okruh?
Klíčové je si uvědomit, co je třeba při výběru soudců posuzovat. Podle toho, jaké vlastnosti, schopnosti a předpoklady uchazečů budou hodnoceny, by měl být stanoven okruh osob, které je umí dobře posoudit. Okruh musí být jen přiměřeně široký, aby se všichni členové byli schopni sejít a komunikovat spolu. Ale zároveň výběr nesmí být závislý na názoru jedné osoby. To se může stát i v případě, kdy by v početném sboru hodnotitelů byl pouze jeden, který bude hodnotit významné kritérium, které není schopen posoudit nikdo z ostatních.
Můžete stručně představit systém výběru soudců, který navrhuje Soudcovská unie?
To v několika větách nelze, bylo by to zavádějící. Ale ráda bych zdůraznila toto – systém musí existovat v jednotné podobě a musí být nastaven tak, aby poskytoval co nejvyšší pravděpodobnost výběru těch nejlepších uchazečů. Chyby při výběru soudce po jeho jmenování nelze napravit. Pokud z výběru vzejde průměrný nebo jen mírně podprůměrný soudce, v průběhu své profesní dráhy odsoudí v této kvalitě tisíce účastníků řízení, bez možnosti jeho činnost změnit. Kárným řízením lze korigovat jen úplné excesy, nikoliv nízkou kvalitu rozhodování. Stojím si za tím, že výběr soudců je jeden z nejvážnějších nedostatků naší justice, protože jsem si jistá, že nikdo nechce být ve své věci souzen průměrným soudcem!
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



