Pět otázek pro Danielu Zemanovou
"Výběr soudců je jeden z nejvážnějších nedostatků naší justice," zdůrazňuje Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie, která na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor vystoupí s příspěvkem "Důsledky neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost".
Ve svém letošním příspěvku na Kongresu Právní prostor budete hovořit o důsledcích neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost. Můžete stručně představit, na co se mohou účastníci kongresu těšit?
Ve svém příspěvku se chystám rozebrat současnou praxi výběru soudců, která není upravena žádnými závaznými a jednotnými pravidly. Chtěla bych ukázat, v jakých situacích a z jakých důvodů soudy přicházejí o ty nejlepší uchazeče, jakou cenu za to platí justice a zejména účastníci řízení, a že takto vzniklé škody jsou jen obtížně napravitelné. Takže si nejsem jistá, zda se účastníci kongresu mají příliš těšit.
Jaká hlavní nebezpečí a úskalí představuje dosavadní systém výběru soudců pro fungování justice?
Současný systém je založený na nijak neupravené praxi předsedů soudů a ministerstva spravedlnosti. Je tedy pro vnější svět nečitelný, nepřehledný, nedůvěryhodný. Zakládá pochybnosti o nestrannosti a rovných příležitostech. I pouhé pochybnosti narušují důvěryhodnost soudní moci, bez které nemůže fungovat.
Kterou zahraniční úpravou by se mohl český právní řád v souvislosti s výběrem soudců inspirovat?
Inspirace zahraničím je v případě našeho soudnictví těžká. V téměř všech evropských státech se na výběru soudců významně podílí orgán typu Nejvyšší rady soudnictví, který u nás neexistuje. Česká republika se v otázkách organizace justice po roce 1989 inspirovala německým modelem, ale jednak jsme z něho nepřevzali některé důležité prvky (například významné pravomoci soudních rad na jednotlivých soudech), ale zejména se již nezvratně ukázalo, že německá společnost je jiná a v našich podmínkách jsou v ní osvědčené instituty často zcela nefunkční. Jistě se tedy lze inspirovat, ale pouze jednotlivostmi.
Kteří aktéři by se podle Vás měli podílet na výběru soudců? Měl by to být spíše užší nebo širší okruh?
Klíčové je si uvědomit, co je třeba při výběru soudců posuzovat. Podle toho, jaké vlastnosti, schopnosti a předpoklady uchazečů budou hodnoceny, by měl být stanoven okruh osob, které je umí dobře posoudit. Okruh musí být jen přiměřeně široký, aby se všichni členové byli schopni sejít a komunikovat spolu. Ale zároveň výběr nesmí být závislý na názoru jedné osoby. To se může stát i v případě, kdy by v početném sboru hodnotitelů byl pouze jeden, který bude hodnotit významné kritérium, které není schopen posoudit nikdo z ostatních.
Můžete stručně představit systém výběru soudců, který navrhuje Soudcovská unie?
To v několika větách nelze, bylo by to zavádějící. Ale ráda bych zdůraznila toto – systém musí existovat v jednotné podobě a musí být nastaven tak, aby poskytoval co nejvyšší pravděpodobnost výběru těch nejlepších uchazečů. Chyby při výběru soudce po jeho jmenování nelze napravit. Pokud z výběru vzejde průměrný nebo jen mírně podprůměrný soudce, v průběhu své profesní dráhy odsoudí v této kvalitě tisíce účastníků řízení, bez možnosti jeho činnost změnit. Kárným řízením lze korigovat jen úplné excesy, nikoliv nízkou kvalitu rozhodování. Stojím si za tím, že výběr soudců je jeden z nejvážnějších nedostatků naší justice, protože jsem si jistá, že nikdo nechce být ve své věci souzen průměrným soudcem!
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



