Rozhovor: Roman Fiala - Tak jako neexistuje ideální člověk, neexistuje ideální soudce
Na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášel JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, na téma týkající se osobnosti soudce. Jaký by měl tedy soudce být a jaké výzvy tato práce přináší? Máme kvalitní zástupce justice? To vše se dočtete v následujícím rozhovoru.
Na letošním ročníku kongresu Právní prostor jste přednášel na téma „Jak se zamýšlet nad osobností soudce“. Existuje správná odpověď?
Každá odpověď, na takovou otázku, dává smysl jen v místě a čase. Teprve pojmenování dnešního světa, jeho problémů, potřeb a směřování může být východiskem pro formulaci požadavků na osobnost současného soudce.
Během přednášky jste mluvil také o tom, kdo je a kdo má být soudcem. Kdo jím je a kdo jím má tedy být?
Tak jako neexistuje ideální člověk, neexistuje ideální soudce. Každá společnost si vytváří ideální archetypy některých společenských rolí. Soudce mezi ně patří. Je to role, u které se důraz klade nejen na odborné, ale současně i na osobnostní kvality člověka. Soudci by se takovému ideálnímu archetypu měli snažit blížit. Zdůrazňuji slova „měli by se snažit“. Dokonalost není z tohoto světa.
Jak se pozná, zda se člověk hodí na soudcovskou funkci? Je výběrové řízení dostačující ke zjištění, zda na to člověk má či nemá?
Nevěřím, že se kvality člověka – soudce poznají během jakéhokoli pohovoru před sebegeniálnější výběrovou komisí. Jen delší působení v nižší justiční funkci ukáže, jaké jsou odborné, pracovní i lidské kvality uchazeče o soudcovskou funkci.
Je soudce solitérem nebo je vnímán spíše jako součást systému?
Soudce je součástí justičního týmu, a to i když rozhoduje jako samosoudce. Smysl soudního rozhodování je nalezení spravedlnosti, jako výsledku spolupráce jednotlivých stupňů soudů. Každý soudní stupeň má v cestě za spravedlností přesně stanovenou roli. Roli vymezenou procesními kodexy.
Jaké důležité vlastnosti by měl soudce mít?
Tak jako každý člověk. Možná s hlubším smyslem pro nezávislost, trpělivost a statečnost.
Domníváte se, že máme po osobnostní a profesní stránce profesionální a kvalitní soudce?
Věřím, že ve většině ano.
Je v dnešní době prostor pro spravedlnost?
Rozhodně.
Během přednášky jste mluvil také o pokoře. Jakou roli hraje, případně by měla hrát, v přístupu soudce k jeho profesi?
Rozhodujete-li o osudech druhých, je pokora „conditio sine qua non“ správného a spravedlivého rozhodnutí. U soudců vyšších stupňů soudů to pak platí nejen ve vztahu k účastníkům řízení, ale také ve vztahu k práci kolegů, soudů nižších stupňů.
Co profese soudce znamená pro Vás?
Myslím, že totéž, co pro většinu kolegů. Je to pro nás lidská i profesní identita.
Zvykne si člověk na zodpovědnost, kterou má na této pozici vůči společnosti, ale především vůči jednotlivcům?
Myslím, že ano. Pokud se bavíme o schopnosti dlouhodobě takovou odpovědnost unést. Protože opakem je nepřijatelná otrlost a lhostejnost k problémům společnosti i konkrétních lidí!
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


