Stát nahradí osobám újmu, kterou utrpěly v důsledku očkování proti nemoci covid-19
Parlament přijal zákon, kterým zavádí právo na náhradu újmy způsobené očkováním proti nemoci covid-19.
Osobám, které se podrobí očkování proti nemoci covid-19, se naskytla možnost požadovat po státu finanční kompenzaci v případě, že jim toto očkování (nebo přesněji léčivý přípravek obsahující očkovací látku) způsobí újmu. Parlament totiž přijal zákon č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19 a o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky („zákon č. 569/2020 Sb.“), který takovou kompenzaci umožňuje. Dle důvodové zprávy má toto opatření za cíl „ulehčit osobám, které se nechají očkovat, cestu k odškodnění, byla-li by těmto osobám způsobena daným očkováním újma, čímž se také chce nepřímo docílit zvýšení zájmu o očkování proti onemocnění covid-19“.
Odškodňovací povinnost státu se ovšem netýká všech vakcín proti nemoci covid-19, ale jen těch, které byly nakoupeny na základě rozhodnutí Evropské komise.[1] Dosud byl stát povinen nahradit újmu způsobenou povinným očkováním, a to na základě relativně recentního zákona č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním („zákon č. 116/2020 Sb.“). Ten byl přijat mimo jiné v návaznosti na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 19/14,[2] kde Ústavní soud posuzoval ústavnost povinného očkování: neshledal jej sice protiústavním, ale doplnil, že pokud stát stanoví sankce za nerespektování povinnosti strpět povinné očkování, měl by adekvátně ošetřit i situaci, kdy v důsledku povinného očkování dojde k újmě na zdraví očkované osoby.
Očkování proti nemoci covid-19 je sice nepovinné, nicméně, zákon č. 569/2020 Sb. stanoví, že jím způsobená újma a rozsah náhrady se posoudí obdobně dle pravidel pro náhradu újmy způsobené povinným očkováním, tedy dle zákona č. 116/2020 Sb. Očkování proti nemoci covid-19 je tedy prvním nepovinným očkováním, u kterého bude možné po státu požadovat náhradu újmy.
Žádost o náhradu újmy způsobené očkováním proti nemoci covid-19 se má podat Ministerstvu zdravotnictví, stejně jako v případě povinného očkování. Nebude-li poškozená osoba spokojena s tím, jak ministerstvo její žádost vyřídí, má možnost se domáhat náhrady újmy soudní cestou. Uplatnění práva na náhradu újmy u ministerstva je ale podmínkou pro podání žaloby proti státu.
Zákonná domněnka příčinné souvislosti
Za účelem usnadnění pozice pacienta při žádosti o náhradu újmy způsobené povinným očkováním zákon č. 116/2020 Sb. počítá s tím, že u některých pravděpodobných následků způsobených očkováním nebude muset postižená osoba prokazovat příčinnou souvislost mezi očkováním a vzniklou újmou, jelikož se uplatní zákonná domněnka příčinné souvislosti. Pravděpodobné následky daného očkování mají být stanoveny prováděcí vyhláškou. Její návrh byl zveřejněn Ministerstvem zdravotnictví již v březnu 2020, a nejsou v něm tedy zmíněny žádné pravděpodobné následky způsobené očkováním proti nemoci covid-19.
Pokud ani ve finálním znění vyhlášky nebude očkování proti nemoci covid-19 zmíněno, pozice osoby, které byla očkováním způsobena újma, bude obtížnější, jelikož se nebude moci spolehnout na zákonnou domněnku příčinné souvislosti. V takovém případě by do značné míry záleželo na Ministerstvu zdravotnictví, jak bude dané následky očkování hodnotit a jak vstřícný postoj vůči pacientům v této věci zaujme.
Odpovědnost výrobců vakcín
Zákon č. 569/2020 Sb. tedy poškozeným osobám značně usnadňuje cestu k odškodnění. Tímto zákonem ale samozřejmě není nijak dotčena případná odpovědnost jiných osob. Výrobci vakcín budou i nadále odpovědní za újmu způsobenou vadou vakcín dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, která implementují EU směrnici o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (tzv. Product Liability Directive).
Zde by ale bylo nezbytné, aby újma vznikla v důsledku vady vakcíny. V případě očkování však újma často vzniká v důsledku reakce organismu na vakcínu, což ale obvykle nebude možné považovat za vadu vakcíny. V této souvislosti se Komise zavázala kompenzovat výrobcům škody, které by jim na základě případných civilněprávních sporů vznikly, což vzbudilo jisté kontroverze a stalo se i předmětem interpelací Komise ze strany Evropského parlamentu (například otázka k písemnému zodpovězení č. P-000192/2021).
A v neposlední řadě se budou moci osoby, jimž vznikla v důsledku očkování újma, obracet i přímo na poskytovatele zdravotních služeb, který jim vakcínu aplikoval, pokud by došlo při aplikaci vakcíny k porušení povinností poskytovatele (postup non lege artis)nebo pokud by poskytovatel aplikoval vakcínu vadnou (například vakcínu, která nebyla skladována v souladu s pokyny výrobce apod.).
[1] Zákon č. 569/2020 Sb. zde výslovně odkazuje na rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech
[2] Nález Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015, sp. zn. Pl. ÚS 19/14
Další články
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
