Dostupné způsoby zaměstnání cizince, který není občanem státu EU, snadněji a rychleji
Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.
Pokud chce tuzemský zaměstnavatel zaměstnat cizince, který nemá volný přístup na český trh práce, musí budoucí zaměstnanec získat platnou zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu.
Získání potřebného oprávnění není pro cizince ani jeho budoucího zaměstnavatele vždy jednoduché. Často totiž naráží na různé bariéry, ať už se jedná o dobu povolovacího řízení či nově i kvóty pro příjem žádostí prostřednictvím zastupitelských úřadů. Toho si je samozřejmě dobře vědoma i sama ČR, která v rámci snahy o zjednodušení migračního procesu zaměstnanců a členů statutárních orgánů realizuje prostřednictvím svých ústředních orgánů státní správy různé podpůrné programy a projekty.
Jedním z nich je projekt „Fast Track“. Jeho podstatou je dosažení časových úspor v migračním procesu zahraničních pracovníků v rámci jejich vnitropodnikových převodů do ČR, a to mj. zkrácením doby pro vydání rozhodnutí o udělení či neudělení víza k pobytu na nejvýše 30 dnů od podání žádosti.
Dalším je projekt „Welcome Package pro investory“, jehož cílem je snaha zvýšit počet nově založených společností vyvíjejících v místě a čase unikátní, jedinečné a inovativní produkty a služby (tzv. start-upy). Projekt je zaměřen na zefektivnění migračního procesu klíčových pracovníků pro tyto start-upy.
Mezi dalšími lze jmenovat i vládní programy „Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, „Kvalifikovaný zaměstnanec“ a „Klíčový a vědecký personál“. Tyto programy svým účastníkům mj. zaručují možnost podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí žádost o vydání příslušného pracovního a pobytového oprávnění bez ohledu na kvóty pro příjem těchto žádostí. Další výhody se pak liší v závislosti na konkrétním programu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




