Dostupné způsoby zaměstnání cizince, který není občanem státu EU, snadněji a rychleji
Získání oprávnění k práci a pobytu v ČR není pro občany třetích zemí vždy procházka růžovou zahradou. Proto jsou realizovány různé vládní programy a projekty, které mají za cíl zefektivnit migrační proces zahraničních pracovníků.
Pokud chce tuzemský zaměstnavatel zaměstnat cizince, který nemá volný přístup na český trh práce, musí budoucí zaměstnanec získat platnou zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu.
Získání potřebného oprávnění není pro cizince ani jeho budoucího zaměstnavatele vždy jednoduché. Často totiž naráží na různé bariéry, ať už se jedná o dobu povolovacího řízení či nově i kvóty pro příjem žádostí prostřednictvím zastupitelských úřadů. Toho si je samozřejmě dobře vědoma i sama ČR, která v rámci snahy o zjednodušení migračního procesu zaměstnanců a členů statutárních orgánů realizuje prostřednictvím svých ústředních orgánů státní správy různé podpůrné programy a projekty.
Jedním z nich je projekt „Fast Track“. Jeho podstatou je dosažení časových úspor v migračním procesu zahraničních pracovníků v rámci jejich vnitropodnikových převodů do ČR, a to mj. zkrácením doby pro vydání rozhodnutí o udělení či neudělení víza k pobytu na nejvýše 30 dnů od podání žádosti.
Dalším je projekt „Welcome Package pro investory“, jehož cílem je snaha zvýšit počet nově založených společností vyvíjejících v místě a čase unikátní, jedinečné a inovativní produkty a služby (tzv. start-upy). Projekt je zaměřen na zefektivnění migračního procesu klíčových pracovníků pro tyto start-upy.
Mezi dalšími lze jmenovat i vládní programy „Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec“, „Kvalifikovaný zaměstnanec“ a „Klíčový a vědecký personál“. Tyto programy svým účastníkům mj. zaručují možnost podat na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí žádost o vydání příslušného pracovního a pobytového oprávnění bez ohledu na kvóty pro příjem těchto žádostí. Další výhody se pak liší v závislosti na konkrétním programu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




