Mohou nedostatečné softskills vést k oprávněné výpovědi?
Nejvyšší soud potvrdil oprávněnost výpovědi z důvodu nesplnění požadavků na řádný výkon práce v oblasti komunikace a spolupráce, tedy tzv. měkkých dovedností.
Nábor nového zaměstnance. Proces, v rámci něhož proti sobě stojí legitimní očekávání a požadavky zaměstnavatele na kvalifikaci a osobnostní předpoklady uchazeče na straně jedné a deklarované zkušenosti, vlastnosti a dovednosti uchazeče na straně druhé. Jakožto zaměstnavatel jasně nadefinujete požadavky pro řádný výkon sjednané práce, po uchazeči požadujete schopnost kooperace, brilantní schopnost komunikace se zákazníky i ostatními zaměstnanci a máte zájem na tom, aby tento uchazeč svým přístupem a vystupováním podporoval vybudované příjemné pracovní prostředí.
Jenže uchazečem deklarovaná vstřícnost, komunikativnost a nekonfliktnost se nedostaví, naopak se prokáže, že zaměstnanec v komunikaci s kolegy i zákazníky selhává, vytváří napjatou pracovní atmosféru a svým přístupem rozněcuje konflikty. Je zřejmé, že takového zaměstnance ve svých řadách nechcete. Jak však v takovém případě na platnou výpověď? Porušuje takový zaměstnanec svým přístupem povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci anebo nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce. Touto otázkou se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3366/2022 zabýval Nejvyšší soud.
Podle § 52 písm. f) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, mj. pokud bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce stanovené zaměstnavatelem. Tato skutečnost může zahrnovat neschopnost, nezpůsobilost, neodpovědný přístup k plnění pracovních povinností, nedostatečné morální kvality nebo jiné důvody, které narušují plnění pracovních úkolů.
Předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu vychází z toho, že i když zaměstnanec vykonával své úkoly, nesplňoval základní požadavky stanovené zaměstnavatelem pro sjednaný typ práce, zejména v oblasti komunikace a spolupráce, a i když nebylo prokázáno žádné úmyslné porušení pracovních povinností, nesplňování těchto požadavků v oblasti komunikace a spolupráce po určitou dobu, bylo dostatečným důvodem pro výpověď podle § 52 písm. f) zákoníku práce. To nevylučuje, že nesplňování požadavků pro řádný výkon práce se někdy může odrazit také v tom, že zaměstnanec ve výsledku poruší i některé povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Rozhodnutí však potvrzuje, že výpověď z pracovního poměru může být založena pouze na objektivním nesplnění požadavků zaměstnavatele, a to i bez porušení konkrétních pracovních povinností. V posuzovaném případě byly prokázány trvalé problémy v komunikaci a spolupráci, což vedlo k závěru o oprávněnosti výpovědi. Bylo tedy nadbytečné se zabývat tím, zda ve výsledku docházelo také k porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Další články
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.




