Nová právní úprava bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
Vyhrazená technická zařízení a povinnosti, které ze zákona vyplývají pro jejich provozovatele podle nového zákona o bezpečnosti práce.
Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn dne 30. 6. 2021 zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který nahrazuje dosavadní legislativu týkající se bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.
Obecně
Zákon nabude účinnosti dne 1. 7. 2022 a zejména ruší dosud účinný zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
Detailní a přesný obsah povinností z něj vyplývajících stanoví související prováděcí předpisy, které jsou k zákonu připravovány.
Zákon se zabývá zejména požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranou zdraví při práci při používání těchto zařízení a dále mění znění některých současných právních předpisů, mezi které patří zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky, zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek BOZP.
V tomto článku se budeme zabývat zejména vyhrazenými technickými zařízeními a povinnostmi, které ze zákona vyplývají pro provozovatele takových zařízení.
Vyhrazená technická zařízení
Zákon definuje vyhrazená technická zařízení jako tlaková, zdvihací, elektrická nebo plynová zařízení, která při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Pojem vyhrazených technických zařízení ještě rozvíjí důvodová zpráva k zákonu, která vyhrazená technická zařízení označuje jako soubor vzájemně funkčně propojených nebo na sebe funkčně navázaných konstrukčních prvků, přístrojů, mechanismů, pohonů, ovládacích a silových obvodů apod., které při provozu závislém na energetickém zdroji (vyjma lidské síly) vykonávají určité předem definované činnosti, nebo slouží k přepravě energií, kapalných nebo plynných medií, výrobků nebo osob.
Vyhrazená technická zařízení jsou zákonem zařazena podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy a musí být podrobována stanoveným kontrolám, zkouškám a revizím, které slouží k ověření jejich stavu. Vyhrazená plynová zařízení se podle své základní technologické funkce zařazují do skupin.
Pravidla pro odbornou způsobilost
Zákon stanoví pravidla pro odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.
Osoby, které budou chtít vykonávat montáž, opravy, revize, zkoušky vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny budou muset nejprve požádat o oprávnění k těmto činnostem pověřenou organizaci, která oprávnění bude vydávat a k žádosti připojit veškeré doklady o splnění předpokladů pro stanovení, zda je žadatel odborně způsobilý pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeních.
Mezi podmínky pro vydání oprávnění k výše uvedeným činnostem patří:
- určení odpovědné odborné osoby, která bude splňovat předpoklady odborné způsobilosti a bude odpovídat za řádný výkon činností,
- zajištění výkonu jednotlivých činností při montáži, opravách, revizích, zkouškách vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny odborně způsobilou osobou, a
- mít k dispozici potřebné technické vybavení k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.
Další články
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.



