Nová právní úprava bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
Vyhrazená technická zařízení a povinnosti, které ze zákona vyplývají pro jejich provozovatele podle nového zákona o bezpečnosti práce.
Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn dne 30. 6. 2021 zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který nahrazuje dosavadní legislativu týkající se bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.
Obecně
Zákon nabude účinnosti dne 1. 7. 2022 a zejména ruší dosud účinný zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
Detailní a přesný obsah povinností z něj vyplývajících stanoví související prováděcí předpisy, které jsou k zákonu připravovány.
Zákon se zabývá zejména požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranou zdraví při práci při používání těchto zařízení a dále mění znění některých současných právních předpisů, mezi které patří zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky, zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek BOZP.
V tomto článku se budeme zabývat zejména vyhrazenými technickými zařízeními a povinnostmi, které ze zákona vyplývají pro provozovatele takových zařízení.
Vyhrazená technická zařízení
Zákon definuje vyhrazená technická zařízení jako tlaková, zdvihací, elektrická nebo plynová zařízení, která při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Pojem vyhrazených technických zařízení ještě rozvíjí důvodová zpráva k zákonu, která vyhrazená technická zařízení označuje jako soubor vzájemně funkčně propojených nebo na sebe funkčně navázaných konstrukčních prvků, přístrojů, mechanismů, pohonů, ovládacích a silových obvodů apod., které při provozu závislém na energetickém zdroji (vyjma lidské síly) vykonávají určité předem definované činnosti, nebo slouží k přepravě energií, kapalných nebo plynných medií, výrobků nebo osob.
Vyhrazená technická zařízení jsou zákonem zařazena podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy a musí být podrobována stanoveným kontrolám, zkouškám a revizím, které slouží k ověření jejich stavu. Vyhrazená plynová zařízení se podle své základní technologické funkce zařazují do skupin.
Pravidla pro odbornou způsobilost
Zákon stanoví pravidla pro odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.
Osoby, které budou chtít vykonávat montáž, opravy, revize, zkoušky vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny budou muset nejprve požádat o oprávnění k těmto činnostem pověřenou organizaci, která oprávnění bude vydávat a k žádosti připojit veškeré doklady o splnění předpokladů pro stanovení, zda je žadatel odborně způsobilý pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeních.
Mezi podmínky pro vydání oprávnění k výše uvedeným činnostem patří:
- určení odpovědné odborné osoby, která bude splňovat předpoklady odborné způsobilosti a bude odpovídat za řádný výkon činností,
- zajištění výkonu jednotlivých činností při montáži, opravách, revizích, zkouškách vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny odborně způsobilou osobou, a
- mít k dispozici potřebné technické vybavení k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny.
Zákon podrobně stanovuje podmínky odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních, mezi které patří například zdravotní způsobilost, odborné vzdělání, odborná praxe a osvědčení o odborné způsobilosti (které je vydáno na základě úspěšně splněné zkoušky z odborné způsobilosti).
Odpovědné odborné osoby i provozovatelé vyhrazených technických zařízení zároveň musí vždy postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP tak, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí.
Zvláštní požadavky odborné způsobilosti jsou také určeny pro osoby vykonávající obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.
Zákon rozděluje osoby pro výkon těchto činností a prací do tří skupin na:
- osoby znalé (osoby pro samostatnou činnost, osoby pro řízení činnosti a revizní technici),
- osoby poučené, a
- osoby školené (seznámené), které nejsou znalé ani poučené a jsou školené ve smyslu ve smyslu zákoníku práce. Zvláštní požadavky odborné způsobilosti jsou zákonem určeny pro osoby znalé a poučené.
Pokud žadatel o oprávnění splní všechny výše uvedené a další zákonem určené podmínky pro vydání oprávnění, bude pověřenou organizací vydáno oprávnění s platností 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění.
Povinnosti provozovatelů vyhrazených technických zařízení
Vlastníci i provozovatelé vyhrazených technických zařízení mají povinnost provádět pravidelné revize a kontroly vyhrazených technických zařízení v pravidelných intervalech, které blíže specifikují další právní požadavky a normy. Provozovatel je zejména povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu.
Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje:
-
provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu,
-
provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací, a
-
chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákaz používání vyhrazeného technického zařízení může být uložen nejen z důvodu vadného technického stav vyhrazeného technického zařízení, ale také z důvodu nedostatku v provozní nebo průvodní dokumentaci.
Průvodní dokumentací se dle zákona rozumí soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.
Provozní dokumentace je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Doporučené kroky a příprava před nabytím účinnosti zákona
Před nabytí účinnosti zákona by všichni provozovatelé vyhrazených technických zařízení měli podniknout následující kroky:
- zpracovat pasport vyhrazeného technického zařízení, harmonogram revizí a plán údržby,
- provést kontrolu a doplnění průvodní a provozní dokumentace, a
- mít zpracovaný přehled o provozovaných vyhrazených technických zařízeních, ve kterém bude vyznačeno, o jaká zařízení se jedná, kde jsou instalována, kdy a kým u nich byly provedeny poslední revize, lhůty pro následující revize a plán zajištění pravidelné údržby.
Můžeme doporučit potřebná data o vyhrazených technických zařízeních zpracovávat pro větší přehlednost v digitalizované podobě, například pomocí některého z dostupných systémů určených pro tyto potřeby.
Závěr
Zákon přináší mnohé změny v oblasti bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a zejména zavádí povinnosti pro provozovatele vyhrazených technických zařízení. Jeho účinnost nastane, jak bylo uvedeno výše, dne 1. 7. 2022, v některých případech bude však i po tomto datu platit dřívější úprava, například osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních, která byla vydána před datem účinnosti nového zákona, budou platit po celou dobu na kterou byla vydána.
Přesná podoba všech nových povinností bude známa až po vydání prováděcích předpisů zákona, vzhledem k rozsahu změn a blížící se účinnosti zákona Vám však doporučujeme s přípravami na novou právní úpravy začít co nejdříve.
Další články
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.




