Pracovnělékařské služby
V prvním květnovém týdnu měla legislativní rada vlády na programu jednání návrh novely zákona o specifických zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona přispějí navrhované změny ke snížení administrativní i ekonomické zátěže subjektů, kterých se povinnosti stanovené zákonem dotýkají.
Novela má přinést řešení praktických situací, kdy kupř. posuzovaná osoba nemá svého registrujícího poskytovatele, ačkoliv výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele patří k nezbytným součástem prohlídky. Novela pak stanoví oprávnění a pravidla pro poskytovatele, kteří budou způsobilí posudek vydat, pokud registrujícího poskytovatele posuzovaná osoba nemá.
Další reakcí na potřeby praxe je účelné řešení nutnosti obstarávání výpisů ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele v případech, kdy z odborného hlediska lze od požadavku na předání tohoto dokladu ustoupit. V některých případech pak bude možno výpis nahradit toliko potvrzením registrujícího poskytovatele a budou rovněž stanoveny případy, ve kterých nebude nutné výpis ze zdravotnické dokumentace vyžadovat vůbec (stanoví se však až následně prováděcím předpisem).
Stávající podoba zákona současně neřeší ani lhůty, do jaké doby musí registrující poskytovatel výpis poskytnout, a doby, po kterou lze výpis uplatnit.
Novela má řešit dále úskalí zajišťování pracovnělékařských služeb pro zaměstnance agentur práce a přináší požadavky na náležitosti smlouvy mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařské služby.
V případě, že zaměstnanci vykonávají práce kategorie první (tj. ty, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví; zpravidla práce administrativního charakteru), může je zaměstnavatel vysílat k lékařské prohlídce k jejich registrujícímu poskytovateli (v tomto případě pak bude mít registrující poskytovatel postavení poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to bez toho, zda se zaměstnavatelem má uzavřenou smlouvu na jejich poskytování či nikoliv).
Účelnost novely zákona bude odvislá od konečné podoby výsledku legislativního procesu a stejně tak i obsahu prováděcích předpisů. Budeme tuto problematiku dále sledovat a průběžně Vás informovat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lukas.havel@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




