Zákoník práce v roce 2017
Poslanecká sněmovna v současnosti projednává návrh koncepční novely zákoníku práce. Vstoupí-li v účinnost 1. července 2017, jak je navrhováno, dojde k zásadním změnám v řadě oblastí pracovněprávních vztahů.
Jednou ze zásadních koncepčních změn je zavedení institutu tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu zaměstnavatele – právnické osoby, nebo zaměstnavatele – fyzické osoby, a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců. Předpokladem pro klasifikaci osoby jako vrcholného řídícího zaměstnance by měla být i výše měsíční mzdy (nejméně 75 tis. Kč).
Zásadních změn by se měla dočkat také právní úprava dovolených. Nárok na dovolenou by již neměl být odvozován od zaměstnancem odpracovaných dnů, ale měl by být založen na týdenní pracovní době zaměstnance. Se stanovenou či sjednanou kratší týdenní pracovní dobou by měla korespondovat i délka dovolené. Ta se bude nově stanovovat v hodinách. Cílem této změny je zejména zjednodušení způsobu výpočtu nároku na dovolenou.
Z důvodu posílení prostoru pro lepší propojení pracovního a rodinného života přináší novela rovněž několik změn do úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (práce z domova), a to zejména pokud jde o úpravu podmínek takové práce, nákladů, rozvržení pracovní doby či překážek v práci na straně zaměstnance.
Další navrhované změny se týkají například přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, prevence před stresem a obtěžováním na pracovišti, doručování či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




