Zákoník práce v roce 2017
Poslanecká sněmovna v současnosti projednává návrh koncepční novely zákoníku práce. Vstoupí-li v účinnost 1. července 2017, jak je navrhováno, dojde k zásadním změnám v řadě oblastí pracovněprávních vztahů.
Jednou ze zásadních koncepčních změn je zavedení institutu tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu zaměstnavatele – právnické osoby, nebo zaměstnavatele – fyzické osoby, a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců. Předpokladem pro klasifikaci osoby jako vrcholného řídícího zaměstnance by měla být i výše měsíční mzdy (nejméně 75 tis. Kč).
Zásadních změn by se měla dočkat také právní úprava dovolených. Nárok na dovolenou by již neměl být odvozován od zaměstnancem odpracovaných dnů, ale měl by být založen na týdenní pracovní době zaměstnance. Se stanovenou či sjednanou kratší týdenní pracovní dobou by měla korespondovat i délka dovolené. Ta se bude nově stanovovat v hodinách. Cílem této změny je zejména zjednodušení způsobu výpočtu nároku na dovolenou.
Z důvodu posílení prostoru pro lepší propojení pracovního a rodinného života přináší novela rovněž několik změn do úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (práce z domova), a to zejména pokud jde o úpravu podmínek takové práce, nákladů, rozvržení pracovní doby či překážek v práci na straně zaměstnance.
Další navrhované změny se týkají například přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, prevence před stresem a obtěžováním na pracovišti, doručování či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
