Nová pravidla doručování: fikce doručení
Dluží vám někdo peníze a nemá se k tomu, aby zaplatil? Nebo doručujete písemnost osobě s trvalým pobytem na obecním úřadě? Potom zbystřete, neboť začala platit zásadní změna v doručování.
Doručování platebních rozkazů do datové schránky
Platební rozkaz je možnost, jak vymoci dluh, pokud vás odrazuje zdlouhavé soudní řízení. Návrh na vydání platebního rozkazu je zvláštní forma žaloby – rychlá a efektivní.
Doposud bylo nutné, aby byl platební rozkaz skutečně doručen do vlastních rukou žalované osobě – tedy dlužníkovi. Ten měl poté lhůtu patnácti dnů na úhradu dluhu, případně na podání odporu proti platebnímu rozkazu.
V případě doručování do datové schránky platilo, že pokud se osoba do datové schránky nepřihlásila v době 10 dnů od dodání, tak se platební rozkaz zrušil a bylo zahájeno standardní soudní řízení.
Novela Občanského soudního řádu, která platí od 1. července 2024, toto mění. A jak konkrétně?
Nově platí, že uplynutím 10 dnů po doručení do datové schránky nastává tzv. fikce doručení a začne běžet lhůta pro úhradu dluhu nebo podání odporu.
Doručování písemností na ohlašovnu
Fikce doručení se uplatní také při doručování písemností osobám, které jsou k trvalému pobytu registrovány na obecním úřadě (ohlašovně). Soud má nově povinnost takovou písemnost u sebe uložit a na svou úřední desku vyvěsit výzvu, aby si dotyčná osoba písemnost u soudu vyzvedla nebo sdělila jinou adresu, na kterou se mají písemnosti doručovat.
Pokud si osoba ve lhůtě 10 dnů od vyvěšení výzvy písemnost nevyzvedne, nebo nenahlásí novou adresu, dochází k fikci doručení písemnosti, i když se s ní adresát fakticky neseznámil.
Tyto změny Občanského soudního řádu mají přispět k rychlejšímu vymáhání pohledávek ze strany věřitelů a zvýšit zájem o využití institutu platebního rozkazu.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
