Dvojí kvalita potravin v České republice a na Slovensku: aktuální fakta a trendy

Aktuální vývoj v České republice:

Jak se hledají podezřelé produkty?

Od roku 2021, kdy v Česku začal platit zákaz dvojí kvality potravin až do roku 2023 provedla SZPI řadu rozsáhlých monitoringů v České republice a dalších členských státech EU. Cílem těchto šetření bylo vytipovat produkty, u nichž by mohlo docházet k porušení zákazu dvojí kvality. Výběr zahrnoval přibližně 150 vzorků potravin různých kategorií, od mléčných výrobků přes cukrovinky až po trvanlivé produkty známých značek i privátních značek.

Při monitoringu inspektoři hodnotili několik aspektů, jako například vzhled obalu, rozdíly ve složení či odlišnosti v senzorických vlastnostech a způsob informování spotřebitele o případných rozdílech.

Výsledky těchto analýz pak posloužily jako základ pro následné úřední kontroly.

Jaký je stav úředních kontrol?

Na základě výsledků monitoringů a podnětů od spotřebitelů bylo od roku 2022 zahájeno osm kontrolních šetření zaměřených na podstatné rozdíly ve složení či vlastnostech potravin uváděných na trh v České republice oproti referenčním produktům z jiných členských států EU.

K dubnu 2024 bylo porušení zákazu dvojí kvality konstatováno pouze v jednom případě. Jednalo se o rozdíly v použitých rostlinných olejích (produkt z Německa a Rakouska obsahoval slunečnicový olej, český vzorek olej palmový).

Jak prakticky reagují výrobci?

Za poslední tři roky se problematika dvojí kvality potravin posunula významně kupředu. Hlavními trendy se stalo:

1. Sjednocování receptur napříč EU: tento přístup je považován za nejvíce žádoucí a přispívá k vyšší důvěře spotřebitelů.
2. Úprava obalů: mnozí výrobci změnili vzhled produktů, aby spotřebitelé mohli produkty jednoznačně odlišit(změna barev, fontu písma, obrázků, případně změna názvu).
3. Regionální přizpůsobení: někteří výrobci uvádějí na různé trhy produkty s odlišnými příchutěmi nebo variantami (např. v Rakousku jsou na trh uváděny krekry s příchutí rajčete, česneku, pro ČR je pak dostupná pouze příchuť špenát).

Aktuální vývoj na Slovensku:

Zákaz dvojí kvality přímo v zákoně

Na Slovensku bylo dlouhodobě problematické postihovat dvojí kvalitu zboží. Chyběla zejména právní opora.

Od 1. července 2024 však na Slovensku vstoupila v účinnost nová spotřebitelská legislativa, která mimo jiné zavedla novou nekalou obchodní praktiku. Podle ní se obchodník dopouští klamavé praktiky, pokud:

• prezentuje zboží shodné se zbožím uvedeným na trh v jiném členském státě EU, přičemž
• toto zboží má odlišné vlastnosti nebo složení.

Nová regulace jedním dechem dodává, že z tohoto pravidla existují výjimky, a sice:

• Odlišnost musí být podstatná. Nestačí, že posuzované zboží má odlišné složení, ale je nutné, aby se odlišovalo podstatně, a proto by záměna okrajové složky potraviny neměla být ihned považována za zakázanou praktiku;
• I podstatná odlišnost může být obhajitelná. Pokud se zboží liší v podstatné složce nebo vlastnosti, může obchodník tento rozdíl odůvodnit objektivními a legitimními faktory. O takové faktory půjde zejména v případě, že rozdíl ve složení vyplývá z lokálních právních předpisů (např. pokud právní předpis vyžaduje určité množství ovocné šťávy, aby se výrobek mohl nazývat ovocným nektarem).

Na rozdíl od České republiky neexistuje na Slovensku žádná zvláštní úprava této klamavé praktiky u potravin, a proto se případná dvojí kvalita potravin posuzuje pouze podle obecné spotřebitelské legislativy.

Další potenciálně zajímavou odchylkou od české právní úpravy je skutečnost, že zatímco česká právní úprava postihuje uvádění potravin se znaky dvojí kvality, slovenská právní úprava považuje za nekalou praktiku explicitně „pouze“ marketing zboží se znaky zakázané dvojí kvality. Vzhledem k čerstvosti slovenské právní úpravy nelze s jistotou říci, jak se dozorové orgány s takovým, zřejmě nezamýšleným, zúžením zakázané praktiky vypořádají.

Co když obchodník zákaz poruší?

V případě porušení zákazu bude obchodník čelit jak sankcím ze strany dozorového úřadu, tak případným nárokům samotných spotřebitelů.

V takovém případě je dozorový orgán oprávněn uložit obchodníkovi pokutu až do výše 200.000 EUR.

Kromě toho mohou spotřebitelé požadovat odstoupení od smlouvy, právo na nápravu a náhradu škody.

Začaly na Slovensku kontroly?

Na rozdíl od činnosti SZPI není na Slovensku jasné, zda regionální orgány potravinářské správy již zahájily kontroly, a případné výsledky kontrol nejsou veřejně známy.

Je však jisté, že potravinová správa má zájem je provádět. Svědčí o tom i oznámení zveřejněné na webových stránkách potravinové správy, které vyzývá spotřebitele, aby se zapojili do zjišťování dvojí kvality a v případě, že mají podezření na rozdílnou kvalitu, zaslali potravinové správě prostřednictvím formuláře informaci o takové potravině.

Vzhledem k tomu, že ŠVPS vydala jeden metodický pokyn ke kontrolám (SZPI ČR má k dispozici již 5. verzi metodiky, která je k dispozici ZDE), který se navíc odvolává především na obecné doporučení orgánů EU, nelze s jistotou předpokládat, jak budou samotné kontroly probíhat.

Z pokynu lze vyvodit, že při posuzování této nekalé obchodní praktiky bude rozhodující, zda:

• jsou rozdíly mezi stejně označeným zbožím pro spotřebitele jasně rozeznatelné;
• spotřebitel má skutečný přístup k podstatným informacím o rozdílech;
• jak obchodník rozdíly odůvodňuje.

Proto je třeba být na kontroly připraveni a při navrhování obalů, označování nebo marketingu potravin myslet na prevenci klamavého označování potravin.

Ačkoli se regulace zpřísnila a kontroly pokračují, téma dvojí kvality rozhodně není uzavřené. Dozorové orgány budou nadále monitorovat trh a kontrolovat dodržování pravidel, což znamená nejen větší ochranu pro spotřebitele, ale i vyšší nároky na výrobce.