Návrh zákona o poplatku za změnu pozemku na stavební
Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.
Jeho výši by stanovovala obec vyhláškou. Tímto návrhem se nyní bude zabývat vláda.
Zastupitelé Středočeského kraje v rámci snahy o financování rozvoje obecní infrastruktury předložili návrh novely stavebního zákona, který by umožnil vlastníkům pozemků zaplatit poplatek za změnu jejich pozemků na stavební území.
Tento návrh má potenciál výrazně ovlivnit finanční toky nejen v jednotlivých obcích, ale i v hlavním městě Praze. Podle předkladatele by se vlastníci pozemků měli víc podílet na zajištění potřebné obecní infrastruktury a jejího financování. Podstatou návrhu je docílit situace, kdy by vlastníci pozemků byli nuceni zaplatit poplatek za změnu svého pozemku na stavební území. Právě tento poplatek by měl být použit na rozvoj místní infrastruktury, jako jsou silnice, kanalizace, veřejné osvětlení a další služby, které jsou nezbytné pro rozvoj nových stavebních projektů.
Očekává se, že tento poplatek by mohl přinést do obecních rozpočtů významné finanční prostředky, které by byly použity na zlepšení infrastruktury a zajištění kvalitních služeb pro obyvatele. To by mohlo mít pozitivní dopad na kvalitu života v jednotlivých obcích a přispět k jejich dalšímu rozvoji.
Kontroverzní návrh novely stavebního zákona však vyvolává rozporuplné reakce mezi veřejností a odborníky. Zatímco někteří návrh podporují a vidí v něm příležitost pro zlepšení infrastruktury a podporu rozvoje obcí, jiní upozorňují na možné riziko zvýšení nákladů pro vlastníky pozemků a potenciální negativní dopady na realitní trh.
V současné době se bude návrhem zabývat vláda a je pravděpodobné, že v průběhu tohoto procesu dojde k úpravám či změnám. Bez ohledu na její stanovisko ho posléze dostanou k projednání poslanci. Podle navrhovaného znění by měla novela nabýt účinnosti k 1. lednu příštího roku. Je však otázkou, zda se vše stihne projednat v tomto volebním období, jelikož se dle našeho názoru jedná o velmi citlivou oblast pro developery a investory stavebních projektů.
Tuto zajímavou problematiku pro Vás budeme dále sledovat. Budeme velice rádi, pokud se na nás obrátíte nejen v otázkách stavebního práva.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




