Nový zákon o kritické infrastruktuře I. – Kdo pod něj spadá?
Nový zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury zásadně mění dosavadní systém ochrany kritické infrastruktury v České republice. Namísto dosavadního modelu založeného na jednotlivých prvcích zavádí přístup zaměřený na subjekty poskytující tzv. základní služby. V prvním článku naší série vysvětlujeme, jak poznat, zda se na vaši organizaci může nový zákon vztahovat, co jsou základní služby a kritéria významnosti a jaký je rozdíl mezi poskytovatelem základní služby a subjektem kritické infrastruktury.
Přinášíme první ze série článků, kde se budeme věnovat Novému zákonu o kritické infrastruktuře.
Dne 19. srpna 2025 vstoupil v účinnost nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZOKI“), kterým se do českého právního řádu transponovala směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „směrnice CER“). Došlo tak k významné změně úpravy kritické infrastruktury, která byla přesunuta ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, do ZOKI a dosavadní systém postavený na prvcích kritické infrastruktury přejde na systém subjektů kritické infrastruktury poskytující tzv. základní služby.
Tento článek je první z námi připravované série o novém zákonu o kritické infrastruktuře a vysvětluje, jak určit, zda jste subjektem kritické infrastruktury, co je to základní služba, kritéria významnosti, a jaký je rozdíl mezi poskytovatelem základní služby a subjektem kritické infrastruktury.
Co je to základní služba?
ZOKI staví nový systém kritické infrastruktury na tzv. základních službách, což jsou služby nezbytné pro zachování základních funkcí států, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí. Mezi základní služby jsou však řazeny pouze služby v určitých vydefinovaných odvětvích dle přílohy ZOKI. Jedná se tak například o odvětví energetiky, dopravy, pitné a odpadní vody, digitální infrastruktury, zdravotnictví nebo bankovnictví.
Pokud tedy poskytuje nějaký subjekt, typicky společnost, služby v těchto odvětvích, dá se předpokládat, že se na ní bude ZOKI vztahovat. Nejde ovšem pouze o poskytování základní služby jako takové, ale především o intenzitu poskytování, aby bylo toto poskytování shledáno významným v rámci systému kritické infrastruktury. Intenzitu v rámci jednotlivých odvětví budou určovat tzv. kritéria významnosti, která má stanovit prováděcí nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti.[1]
Aby se společnost stala poskytovatelem základní služby a vztahovala se na ni oznamovací povinnost vyplývající se ZOKI, musí poskytovat alespoň jednu základní službu na území České republiky a splňovat kritérium významnosti. Kritéria významnosti mohou být různá dle odvětví, přičemž se jedná především o kritéria technického rázu.
Poskytovatel základní služby vs. Subjekt kritické infrastruktury
Společnost si v rámci sebehodnotícího procesu musí určit, zda poskytuje základní službu a splňuje jedno z jejích kritérií významnosti. V případě, že si na tyto otázky odpoví kladně, může se považovat za poskytovatele kritické infrastruktury. Jako poskytovatel má pak povinnost oznámit svému gestorovi (věcně příslušnému ministerstvu, ústřednímu správnímu úřadu či České národní bance dle daného odvětví) poskytovanou základní službu včetně splněného kritéria významnosti a jeho kritickou infrastrukturu na území České republiky či jiného státu Evropské unie. Poskytovatel je povinen tyto informace poskytnout gestorovi do tří měsíců od zahájení poskytování základní služby nebo do jednoho měsíce v případ, že byl k tomuto gestorem či Ministerstvem vnitra vyzván.
Subjektem kritické infrastruktury se poskytovatel stává až v momentě jeho zařazení na neveřejný seznam subjektů kritické infrastruktury vedený Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra o tomto zařazení rozhoduje na základě podnětu daného gestora, jenž vyhodnocuje informace poskytnuté v rámci plnění oznamovací povinnosti. Dle přechodných ustanovení ZOKI má Ministerstvo vnitra poprvé rozhodnout o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury do 17. července 2026, pokud poskytovatel základní služby poskytl informace do 1. března 2026. V případě, že Ministerstvo vnitra rozhodne, že je společnost subjektem kritické infrastruktury, vztahuje se na ní řada povinností daných ZOKI.
O konkrétních právech a povinnostech vyplývajících ze ZOKI bude pojednávat další článek z naší série.
[1] Dosud se nachází v legislativním procesu. Dostupné zde: https://www.odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDHKBKWJY/
Další články
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?



