Odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy: proces, důvody a kompetence jednotlivých aktérů

Pozice ředitele magistrátu je totiž spojena s vysokou mírou odpovědnosti. Právě svěřená odpovědnost je nyní médii značně zpochybňována na základě různých zjištění. Proces odvolání ředitele magistrátu je komplexní záležitostí, která vyžaduje spolupráci mezi územní samosprávou a státní správou, přičemž klíčovou roli hrají primátor hlavního města Prahy a ministr vnitra.

Ředitel magistrátu je odpovědný za plnění úkolů uložených magistrátu v oblasti samostatné i přenesené působnosti. Mezi jeho kompetence patří například stanovování platů zaměstnancům magistrátu, vydávání vnitřních předpisů a plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele (§ 81 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Ředitel je přímo odpovědný primátorovi hlavního města Prahy a jeho funkce je neslučitelná s členstvím v politických stranách a hnutích, s funkcí poslance, senátora nebo člena zastupitelstva (§ 81 odst. 8 zákona č. 131/2000 Sb.).

Odvolání ředitele magistrátu je procesem, který vyžaduje splnění zákonných podmínek a spolupráci několika aktérů. Podle § 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb. je primátor hlavního města Prahy oprávněn podat návrh na odvolání ředitele, avšak tento krok vyžaduje předchozí souhlas ministra vnitra. Bez tohoto souhlasu je rozhodnutí o odvolání neplatné.

Primátor musí svůj návrh na odvolání pečlivě odůvodnit a doložit konkrétními důvody, které odpovídají zákonným požadavkům. Mezi tyto důvody patří například závažné porušení pracovních povinností, ztráta důvěry nebo nesplnění kvalifikačních předpokladů (§ 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků).

Ministr vnitra v tomto procesu hraje kontrolní roli, která zajišťuje, že rozhodnutí o odvolání je v souladu se zákonem a že jsou dodrženy všechny požadované postupy. Ministr posuzuje, zda návrh primátora splňuje zákonné požadavky, a vydává souhlas či nesouhlas s odvoláním.

Podle rozsudku Městského soudu v Praze (č. j. 7 As 338/2021-21) není souhlas ministra vnitra správním rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu. Jedná se o tzv. jiný správní úkon podle části čtvrté správního řádu, který nepodléhá odvolání. Tento souhlas je konfirmačním aktem, který ověřuje, zda byly splněny zákonné podmínky pro odvolání (§ 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb.). V takovém případě je nutné s odkazem na § 158 odst. 1 a § 177 odst. 2 správního řádu postupovat dle části čtvrté správního řádu, která upravuje vydávání tzv. jiných správních úkonů.

Vedoucí úředník je zaměstnancem územního samosprávného celku, jehož jmenování a odvolání je v kompetenci vedoucího úřadu (§ 2 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb.). Naopak ředitel magistrátu je jmenován a odvoláván primátorem se souhlasem ministra vnitra (§ 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb.). Tento rozdíl má zajistit vyšší míru kontroly a odpovědnosti u ředitele magistrátu. V odměňování, které je v současné kauze rovněž posuzováno je ředitel magistrátu odměňován podle pravidel stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, a jeho plat (včetně odměn) stanovuje primátor hlavního města Prahy (§ 72 odst. 3 písm. d) zákona č. 131/2000 Sb.). Jednou ze skloňovaných (mediálně) oblastí je (kromě vydávání parkovacích karet) právě přiznání vysokých odměn řediteli magistrátu, jež sám sobě odměny neuděluje.

Po ukončeném procesu odvolání ředitele magistrátu musí být vyhlášena veřejná výzva k obsazení této pozice. Veřejná výzva musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, jako je např. název úřadu, druh práce, požadované kvalifikační předpoklady a lhůta pro podání přihlášek atd. (§ 6 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb.).

Po ukončení lhůty pro podání přihlášek musí být zahájeno výběrové řízení, jehož cílem je zajistit, že na pozici bude jmenována osoba splňující všechny požadované předpoklady.