Přepis vozidla bez součinnosti kupujícího či prodávajícího - první část
Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?
Úvod
V dnešní době je již zažitou situace, kdy prodávající udělí kupujícímu plnou moc k přepisu vozidla v registru silničních vozidel, neboť po podpisu smlouvy zpravidla rovnou dochází k předání vozidla, které je předmětem převodu a domnívá se, že kupující přepis vozidla zajistí.
K povinnosti podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla je však dle ust. § 8 odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích[1] zavázán jak dosavadní, tak nový vlastník motorového vozidla, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, tj. ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy.
V případě, že účastníci nesplní svou povinnost vozidlo přepsat v zákonem stanovené lhůtě, hrozí jim ve správním řízení pokuta ve výši až do 50.000,- Kč, neboť se dopouští přestupku ve smyslu ust. § 83 odst. 1 písm. b) či § 83a odst. 1 písm. d) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Rizika spojená s neprovedením zápisu změny vlastníka silničního vozidla
Pokuta za přestupek však není zdaleka jediným úskalím, které s sebou přináší neprovedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla ze strany prodávajícího, jakožto vlastníka vozidla.
Rizika spojená s neprovedením změny vlastníka silničního vozidla mohou spočívat také v odpovědnosti provozovatele silničního vozidla, jímž je zpravidla zapsaný vlastník v registru silničních vozidel, neboť z ust. § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vyplývá, že „Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba“.
Dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“)[2], platí, že „Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“ Nedojde-li po převodu vlastnického práva k zápisu změny vlastníka, dosavadní vlastník se vystavuje objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za porušení povinnosti řidiče podle § 125f zákona o silničním provozu. Jsou zde sice stanoveny výjimky, které zbavují provozovatele odpovědnosti za přestupek spáchaný třetí osobou, nicméně s ohledem na objektivní odpovědnost provozovatele, bez zkoumání zavinění, je zde hrozba pokuty více než reálná.
Například za situace, kdy nový vlastník vozidla překročí nejvyšší povolenou rychlost na úseku měřeném prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, pak potenciálně hrozí uložení sankce právě provozovateli (vlastníkovi) vozidla, který je zapsaný v registru vozidel - nikoli novému vlastníkovi vozidla. To platí i v případě, že nový vlastník vozidla jej řídil v rozhodné době a původní vlastník s ním nemohl disponovat.
Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího
Přijetím novely č. 63/2017 Sb.[3], kterou se mění zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, byl do znění zákona vložen § 8a, který umožňuje podat žádost o zápis změny vlastníka do registru silničních vozidel i pouze jedné ze smluvních stran, tj. straně prodávající.
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla je třeba dle ust. § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích předložit:
- technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,
- protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 1 rok před podáním žádosti[4],
- zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu,
- doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu,
- písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem v případě zastoupení u zápisu, popřípadě plnou moc podepsanou podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Další články
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
Přinese nový zbrojní zákon více bezpečnosti?
Od 1. 1. 2026 nahradil zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu (dále jen „nový zbrojní zákon“) dosavadní zákon č. 119/2002 Sb. Nejde jen o technickou novelizaci, ale o celkovou rekodifikaci civilního zbrojního práva.
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.



