Články s tagem: plná moc

Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.

Od 1. července 2024 vstoupila v účinnost novela zákona o základních registrech, která zavádí nový registr zastupování. Tento systém bude sloužit jako centrální úložiště digitálních plných mocí, čímž výrazně usnadní jejich vystavování a správu.

Od 1. ledna 2025 se v České republice zavádí digitální vystavování plných mocí. Díky novému Registru zastupování budete moci jednoduše a rychle vystavit plnou moc elektronicky, což usnadní jednání s úřady a zefektivní správní procesy. Tento krok představuje další důležitý milník v oblasti digitalizace státní správy.

Praha 15. dubna (ČTK) - Lidé asi budou moci vystavovat plné moci také v elektronické podobě. Novinku přinese vládní novela zákona o základních registrech, kterou senátní výbory ústavně-právní a pro veřejnou správu doporučily schválit.

Tento článek přináší krátké zamyšlení nad otázkou rubopisace kmenového listu na základě plné moci vystavené společníkem společnosti s ručením omezeným. V praxi totiž může nastat situace, kdy společník společnosti udělí zmocněnci generální plnou moc k výkonu veškerých práv společníka a zmocněnec následně na základě této plné moci provede rupobisaci kmenového listu na třetí osobu.

Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?

Daňový subjekt - ať už fyzická či právnická osoba - může zmocnit jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu k úkonům vůči správci daně, a to buďto v dílčím či generálním rozsahu.

Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, byla problematika formy plné moci předmětem častých diskuzí. Tyto ani po rekodifikaci soukromého práva neustaly, ba naopak získaly na intenzitě, a to především s ohledem na dikci § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), jež zapříčinila v praxi, zejména v korporátní oblasti, nemalé problémy.

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 29 Cdo 2133/2013 potvrdil právní názor, podle kterého je možné, aby osoba zastupující obec na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, udělila substituční plnou moc další osobě.

Správnímu úřadu by měla stačit elektronicky zaslaná prostá kopie plné moci.

Plná moc je v rámci života obchodních společností, ale nejen jich, vcelku běžnou záležitostí, pokud jedna osoba často nemůže být na dvou místech zároveň, a tak určitým jednáním pověří osobu jinou. I přesto, že plné moci jsou vnímány jako bezproblémová a standardní součást vyřizování každodenních záležitostí, staly se s přijetím nového občanského zákoníku jedním z nejčastěji a nejvášnivěji diskutovaných témat. Jak se problém plných mocí podařilo za rok a půl od účinnosti NOZ stabilizovat?

Dne 27. 11. 2014 Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 posuzoval, zda při založení obchodní společnosti jediným zakladatelem postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem. Podle § 441 odst. 2 in fine občanského zákoníku je třeba, aby plná moc měla stejnou formu, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Přitom podle zákona o obchodních korporacích je kapitálovou společnost při založení jediným zakladatelem třeba založit ve formě notářského zápisu.

Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2014 vyslovil proti stávající praxi některých rejstříkových soudů, které dovozovaly neplatnost jednání učiněných na základě plné moci v případech, kdy pro samotné jednání zákon vyžadoval formu veřejné listiny (zde například uzavření smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti), nebyla-li i plná moc také udělena ve formě veřejné listiny.

Praha, 16. září 2014 (EK ČR) – Případ exekuce, kterou nařídil Okresní soud ve Zlíně v roce 2002, má další vývoj. Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem navrhovatele, že postup soudního exekutora byl bezvadný, a zrušil usnesení odvolacího Krajského soudu v Brně, jemuž vrátil věc k dalšímu řízení. Pochybil okresní soud a advokát zastupující dlužníka.

Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013