Digitální plná moc: Jednání s úřady na dosah ruky
Od 1. ledna 2025 se v České republice zavádí digitální vystavování plných mocí. Díky novému Registru zastupování budete moci jednoduše a rychle vystavit plnou moc elektronicky, což usnadní jednání s úřady a zefektivní správní procesy. Tento krok představuje další důležitý milník v oblasti digitalizace státní správy.
Novinku zavádí vládní novela zákona 111/2009 Sb., o základních registrech. Na Registr zastupování se dle námi zjištěných informací budou po zbytek tohoto roku připojovat jednotlivá ministerstva a úřady. Hlavní výhodou bude možnost vystavení plné moci v elektronické podobě pro jednání se zmíněnými orgány.
Plná moc
Plná moc je právní nástroj, který zmocňuje jednu osobu jednat jménem druhé. Až do konce tohoto roku budete moci vystavit plnou moc pouze v listinné formě. To se ale od ledna 2025 změní. Díky součinnosti vlády a Digitální a informační agentury budete mít možnost vystavit plnou moc i elektronicky prostřednictvím nového Registru zastupování. Ten bude sloužit ke snazšímu jednání vůči orgánům státní správy.
Registr zastupování bude fungovat jako centrální úložiště, kde budou všechny plné moci uchovány až do jejich odvolání. Tento nástroj ocení zejména podnikatelé, například při podávání daňového přiznání. Pokud za vás daňové přiznání každoročně podává stejný účetní, vyhnete se nejen ztrátě času při vytváření plné moci v tištěné formě, ale navíc váš zaměstnanec nebude muset pokaždé dokument fyzicky donést na finanční úřad. Dále budete tuto novinku moci využít jako zástupci při jednání s katastrálními úřady při prodeji nemovitostí, jako rodiče při zastupování dětí nebo dokonce při vyřizování přepisu energií.
Digitální cesta není povinnost, ale možnost
Registr zastupování je jedním ze současných projektů digitalizace v České republice. Na dočasné praxi vystavování dokumentů se nic nezmění, pouze přibude cesta digitální. Jinými slovy, vystavit plnou moc elektronicky pro vás bude možností, nikoliv povinností. Zároveň nebude potřeba existující listinné plné moci digitalizovat a zachovají si svou platnost i nadále.
V této chvíli se do Registru zastupování nahrávají data a je propojován s jinými informačními systémy a technologickými nástroji různých resortů. Dle nám sdělených informací od Digitální a informační agentury by se jako první do Registru mělo zapojit Ministerstvo dopravy. Ve výsledku by mělo dojít k vytvoření komplexního systému, který umožní vzájemnou výměnu údajů mezi jednotlivými institucemi.
Samotné zapojení jednotlivých úřadů do Registru zůstává nepovinné a dle mluvčího Digitální a informační agentury tak ještě dosud žádný neučinil. Způsobeno to může být i faktem, že vytváření vzorů plných mocí je pro úřady značně zdlouhavé. Je to ale zřejmě jen otázkou času, jelikož tímto krokem budou úřady odměněny zpřehledněním a zrychlením své agendy.
Do konce prosince by měl být Registr plně funkční a dostupný nejen úřadům, ale i občanům. K dispozici mají být předpřipravené šablony plných mocí pro různé účely. Zaevidovat plnou moc bude možné pouze pro zveřejněné šablony, které zajistí její úplnost a zamezí nadbytečným a příliš širokým oprávněním pro zmocněnce. Celý proces – vytvoření, podepsání nebo odvolání plné moci – bude stejně snadný jako zadávání příkazu v internetovém bankovnictví. Pro ověření by vám totiž měla stačit pouze Identita občana.
Závěr
Vystavování plných mocí bude od příštího roku snazší a celkové jednání před úřady rychlejší. Pokud se podaří do Registru připojit jednotlivé úřady, vytvoří se jednotný a všemi státními orgány využitelný systém, který nejenže všeobecně přispěje ke zvýšení právní jistoty, ale umožní vám dovolat se uplatnění vaší plné moci téměř odkudkoli.
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.




