"Řetězení" plných mocí u hromadných žalob

Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013

soudce Ústavního soudu
Vývoj judikatury v otázce platnosti užívacích právních titulů
Foto: Fotolia

V řadě vyspělých justičních systémů je běžné, že nárok uplatní jeden žalobce, který vyzve veřejně, aby se k němu připojili i ostatní občané se skutkově a právně podobnými nároky. Takovou procesní úpravou lze docílit, aby byla kauza vyřešena na "pilotním případu" a soudy nemusejí (jako v České republice) zpracovávat a projednávat tisícovky v zásadě totožných žalob.

V tzv. "kauze bankovních poplatků" zvolila obchodní společnost následující postup: Vyzvala prostřednictvím inzerce v médiích, aby se na ni obrátili občané, kteří nejsou spokojeni, že platí bankovní poplatky finančním ústavům za neodpovídající služby s tím, že "vyřídí" vymožení těchto poplatků soudně - včetně výběru vhodného advokáta. Ozvaly se tisícovky občanů, kteří vyslovili souhlas s navrženým postupem; obchodní společnost vybrala advokáta a ten podal jménem občanů žaloby.

Nalézací soudy však v tomto postupu v řadě případů spatřovaly nedovolené "řetězení plných mocí", neboť podle ustanovení § 25 o. s. ř. si může účastník pro řízení zvolit advokáta osobně, nikoliv takto zprostředkovaně a zastavovaly řízení pro nedostatek podmínek spočívající v neplatné plné moci.

V tomto usnesení zaujal odvolací soud odlišný názor, usnesení nalézacího soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje a důvody svého rozhodnutí podrobně vysvětluje, neboť jde o problém v judikatuře dosud příliš neřešený.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články