"Řetězení" plných mocí u hromadných žalob
Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013
V řadě vyspělých justičních systémů je běžné, že nárok uplatní jeden žalobce, který vyzve veřejně, aby se k němu připojili i ostatní občané se skutkově a právně podobnými nároky. Takovou procesní úpravou lze docílit, aby byla kauza vyřešena na “pilotním případu” a soudy nemusejí (jako v České republice) zpracovávat a projednávat tisícovky v zásadě totožných žalob.
V tzv. “kauze bankovních poplatků” zvolila obchodní společnost následující postup: Vyzvala prostřednictvím inzerce v médiích, aby se na ni obrátili občané, kteří nejsou spokojeni, že platí bankovní poplatky finančním ústavům za neodpovídající služby s tím, že “vyřídí” vymožení těchto poplatků soudně - včetně výběru vhodného advokáta. Ozvaly se tisícovky občanů, kteří vyslovili souhlas s navrženým postupem; obchodní společnost vybrala advokáta a ten podal jménem občanů žaloby.
Nalézací soudy však v tomto postupu v řadě případů spatřovaly nedovolené “řetězení plných mocí”, neboť podle ustanovení § 25 o. s. ř. si může účastník pro řízení zvolit advokáta osobně, nikoliv takto zprostředkovaně a zastavovaly řízení pro nedostatek podmínek spočívající v neplatné plné moci.
V tomto usnesení zaujal odvolací soud odlišný názor, usnesení nalézacího soudu změnil tak, že se řízení nezastavuje a důvody svého rozhodnutí podrobně vysvětluje, neboť jde o problém v judikatuře dosud příliš neřešený.
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
