COVID-19: Možnost odložení nájemného pro podnikatelský nájem a nájem bytů
Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.
Nájem pro podnikatele
Pokud se podnikatel dostane do prodlení s placením nájemného nebo služeb v období od 12. 03. do 30. 06. 2020 (tento termín se možná bude ještě v budoucnu prodlužovat), tak pronajímatel nemá právo vypovědět nájem z důvodu tohoto prodlení. Podmínkou je, že k prodlení došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnost (typicky například nařízené uzavření provozovny). Je na nájemci, aby prokázal a pronajímateli doložil, že toto bylo skutečně způsobeno opatřeními státu. Upozorňujeme, že tento odklad se proto nevztahuje na všechny nájemce.
Zákaz výpovědi z tohoto důvodu bude trvat až do 31. 03. 2022. Nájemce bude současně povinen v této době uhradit dlužné nájemné. Pokud by tak neučinil, pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem s výpovědní lhůtou 5 dnů.
Ochrana pronajímatele
Návrh zákona však poskytuje částečnou ochranu i pronajímateli. Pokud by například pronájem těchto prostor měl být jeho jediným zdrojem obživy, může po skončení nouzového stavu požadovat zrušení nájmu. V případě, že mezi nájemcem a pronajímatelem nebude možná dohoda, rozhodne o dané věci soud. Rovněž bude moci pronajímatel dříve vypovědět nájem i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že své pohledávky ani v ochranné době (tj. do 31. 03. 2022) neuhradí.
Nájem bytů
Obdobná situace a podmínky budou platit u nájmu takového prostoru, který slouží k uspokojování bytové potřeby nájemce (byt, dům, část bytu nebo domu apod.). V tomto případě se pouze liší termíny, na které se omezení vztahuje. Zákaz výpovědi z důvodu prodlení s placením nájemného se bude vztahovat na nájemné za období od 12. 03. 2020 do skončení mimořádných opatření, avšak nejpozději do 30. 09. 2020. Ochranná doba, kdy nelze nájem z tohoto důvodu vypovědět je ve srovnání s podnikatelským nájmem kratší a trvá pouze do 31. 05. 2021. Rovněž i u nájmu bytu se toto omezení bude vztahovat pouze na nájemce, který nemůže platit nájemné převážně z důvodu omezení plynoucího z mimořádného opatření v souvislosti s COVID-19.
V případě nájmu bytu jsou však přísnější podmínky, kdy se pronajímatel může domáhat zrušení nájemní smlouvy po skončení nouzového stavu. Může tak učinit zejména, pokud by mohl v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen.
Návrhy zákonů budou ještě projednávané v Poslanecké sněmovně, kde mohou doznat případných úprav.
Další články
Kryptoměny a realitní úschova v roce 2026: Legislativní limity tokenizovaných transakcí a smart kontraktů
Vstup kryptoaktiv do hlavního proudu realitního trhu v roce 2026 již není pouhou technologickou kuriozitou, ale pragmatickou výzvou pro právní praxi.
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.




