Aktuality

Předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Manowská dnes částečně zablokovala činnost kritizované disciplinární komory této justiční instituce. Kvůli ní vede s polskou vládou národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) soudní spory Evropská komise (EK), podle které komora rozhodující o disciplinárních záležitostech soudců není nezávislá. Informují o tom polská média.

Okresní soud Praha-západ v úterý zprostil viny všechny obžalované v případu údajného vyvádění peněz různých společností, které podle obžaloby souviselo se sjednáváním pronájmů prostor v pražském metru. Dnes o tom informovala Česká televize. Všichni obžalovaní, mezi nimiž jsou i zástupci dotčených společností, v minulosti u soudu vinu odmítli. Rozsudek není pravomocný.

Zakládání obchodních společností bude možné on-line, distančním způsobem lidé zařídí i další úkony při fungování firem. Digitalizaci notářské činnosti přinese poslanecká novela, kterou včera podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Notáři podle ní budou moci provádět část zápisů v elektronické podobě.

Sněmovna schválila v tomto volebním období dosud dvě z desítky navrhovaných změn ústavy, a to rozšíření prověrkových pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a dobrovolný klouzavý mandát pro poslance, kteří by se stali členy vlády. Přijetí těchto ústavních novel do říjnových voleb je však značně nejisté, protože senátoři ani jednu z nich zatím neprojednali. Může se tak zopakovat situace z minulého volebního období, v němž nebyla přijata žádná úprava ústavy z deseti navrhovaných. Tehdy poslanci sice rozšíření pravomocí kontrolního úřadu odhlasovali, Senát je ale neschválil.

Za přínos současné vlády v oblasti daní považují experti oslovení ČTK především postupující digitalizaci a s tím související zjednodušení komunikace s finanční a celní správou. Kladně také hodnotí přístup ministerstva financí v podobě pomoci firmám při pandemii. Naopak dosluhující vládu kritizují za zrušení superhrubé mzdy, především kvůli jejímu schválení až na poslední chvíli na konci loňska a způsobenému výpadku příjmů státního rozpočtu. Daňovým odborníkům také chybí větší stabilita v daňovém systému a existence strategického dokumentu, který by popisoval dlouhodobé plány v této oblasti.

Na 3500 polských soudců a prokurátorů podepsalo výzvu, ve které žádají polské úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory polského nejvyššího soudu. Unijní soud v polovině července shledal, že disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem Evropské unie. S odkazem na polský server OKO.press o tom dnes informoval EUobserver.

Sněmovna včera zmírnila podmínky nároku na ošetřovatelské volno a prodloužila otcovskou dovolenou z jednoho na dva týdny. Zachovala také dětské skupiny, které v minulosti vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách. Předlohy nyní dostanou k posouzení senátoři. Poslanci naopak nedokončili schvalování zvýšení odměn pěstounů a příspěvků na děti takzvaným klokánkům a po sporech ani zpřísnění podmínek pro výplatu dávek v hmotné nouzi, jak je prosazuje opoziční hnutí SPD.

Soudy opět zrušily jedno z vládních protiepidemických opatření, tentokrát o povinném nošení respirátorů ve vnitřních prostorech. Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) není náležitě odůvodněné. Dnešní verdikt bude platný za tři dny od nabytí právní moci. Ministerstvo zdravotnictví chce do té doby odůvodnění doplnit, aby opatření platilo dál. Epidemie nemoci covid-19 v Česku zatím dále zpomaluje a přibývá očkovaných. V zemi bylo podáno přes deset milionů dávek vakcín proti covidu-19. Před začátkem školního roku má být podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jasno, zda budou přeočkováváni další dávkou vakcín již naočkovaní lidé z ohrožených skupin, třeba senioři.

Evropská komise (EK) pohrozila 23 zemím EU, že je může postavit před soud, protože se opozdily se zapracováním důležitých unijních pravidel o autorských právech do svých národních zákonů. Vyzvala je zároveň, aby toto zpoždění vysvětlily. Mezi uvedené země patří i Česká republika. Cílem směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu je zajistit rovné podmínky mezi kreativním odvětvím EU, jehož hodnota se pohybuje v řádu bilionů eur, a internetovými platformami jako Google a Facebook, uvedla agentura Reuters.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který by v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Obvodní soud navrhoval zrušit pasáž občanského zákoníku, jež obecně stanovuje, které okruhy práv a povinností spojených s manželstvím se vztahují také na registrované partnerství. Osvojení dítěte registrovaného partnera, o které šlo v návrhu především, mezi těmito právy není. Podle ústavních soudců, kteří nebyli při rozhodování jednotní, měl návrh mířit spíše na jinou, konkrétnější část občanského zákoníku, zjistila ČTK z usnesení zpřístupněného v databázi soudu.

Praha 22. července (ČTK) - Notáři budou moci provádět část zápisů v elektronické podobě. Bude zejména možné založit obchodní společnost on-line, distančním způsobem lidé zařídí i další úkony při fungování firem.

Praha 21. července (ČTK) - Senát odmítl návrh, podle něhož by operátoři s reklamními telefonickými nabídkami služeb a výrobků mohli oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli.

Brusel 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Vyplývá to z druhého ročního hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie, které dnes zveřejnila Evropská komise.

Dnes máte poslední příležitost zaslat tipy na držitele ocenění Podnikový právník 2021. O půlnoci končí nominace.

Praha 19. července (ČTK) - Vláda schválila věcný záměr zákona o vyvlastnění, díky kterému chce ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zrychlit proces vyvlastňování při výstavbě infrastruktury.

Praha 17. července (ČTK) - V oblasti práva a spravedlnosti zvládla současná vláda prosadit novelu zákona o soudech a soudcích, za což ji chválí Soudcovská unie. Naopak se nepodařilo předložit nový trestní řád ani schválit slibované změny ve státním zastupitelství, upozornila Unie státních zástupců.

Prezident Miloš Zeman včera podepsal nový stavební zákon. Nová úprava stavebního práva má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. O podpisu zákona dnes informoval Hrad. Zákon má vstoupit v účinnost v polovině roku 2023, některé změny však začnou platit již od 1. ledna příštího roku. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy.

Sněmovna včera nedokončila schvalování lepší ochrany spotřebitelů na trhu s energiemi. Finální kolo projednávání novely proti takzvaným energetickým šmejdům by mělo pokračovat v pátek. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelská činnost v energetice bude možná na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu jako nový druh podnikání.

Sněmovna včera přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Podle Hospodářské komory zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb od dálnic po rodinné domy. Odpůrci naopak varují, že zákon vzdálí úřady občanům a stavební řízení naopak zkomplikuje. Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit od ledna příštího roku. Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty uvádějí, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, nyní prosazený návrh změní.

Evropští obránci spotřebitelů si stěžují na WhatsApp u Evropské komise (EK). Nelíbí se jim způsob, jak komunikační služba uživatele přiměla k přijetí nových pravidel ochrany údajů. Ta jsou podle nich navíc formulována tak vágně, že uživatel nemůže chápat, co vše z nich vyplývá, což by odporovalo evropským zákonům na ochranu spotřebitelů. Ty vyžadují jasnou a transparentní komunikaci. Stížnost na firmu, kterou vlastní sociální síť Facebook, včera EK a evropské síti orgánů na ochranu spotřebitele podalo sdružení BEUC zastřešující spotřebitelské organizace napříč Evropou.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučil vládě, aby u Ústavního soudu vstoupila do řízení o návrhu skupiny senátorů, kteří usilují o změnu pravidel nové sbírky vyhlášek obcí a krajů. Hamáček chce podpořit zamítnutí návrhu. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici a který vláda projedná v pondělí.

Ocenění Podnikový právník 2021 se bude udělovat ve čtvrtek 30. září. Termín oznámilo vedení Unie podnikových právníků ČR. Slavnostní večer se odehraje v historických prostorách Občanské plovárny v Praze.

Praha 8. července (ČTK) - Obecní, krajské a senátní volby se zřejmě od příštího roku budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za 12 let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda.

Praha 7. července (ČTK) - Dlouhodobě bezvýsledné exekuce by se mohly v Česku od roku 2023 zastavovat. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci se senátními úpravami.

Praha 7. července (ČTK) - Dětské skupiny by se neměly přeměnit na jesle. Nadále do nich budou moci podle dohody chodit i děti starší tří let, věková hranice by měla zůstat až do zahájení školní docházky.