Články

Právní úprava postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným doznala s účinností od 1.1.2013 výrazných změn, a to především vložením ustanovení § 320aa a § 320ab do občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen "OSŘ"), které bylo provedeno novelou č. 396/2012 Sb.

V praxi se lze občas setkat s požadavkem firem na financování softwarových licencí (včetně OEM licencí) v rámci pořizování nového hardwaru a softwaru, a to formou finančního či operativního leasingu. Celý problém tohoto způsobu financování nákupu softwaru spočívá ve střetu ustanovení licenčních podmínek o zákazu užití softwaru třetí osobou a podstatou leasingu, tj. vlastnictvím licence na straně leasingové společnosti a užitím softwaru jejím klientem. Software lze samozřejmě pořídit i formou úvěru, pak tento problém s licenčními podmínkami nevzniká. Uvedené závěry lze vztáhnout i na ostatní softwarové licence, pokud licenční podmínky obsahují zákaz udělování podlicencí, nájmu či přenechání softwaru k užívání třetí osobě.

Kauza fotbalisty Lukáše Droppy je typickým případem odvětví sportovního práva, podobné spory se řeší napříč celým fotbalovým světem a vyžadují po zástupcích hráčů jisté kvality, zkušenosti a převážně rychlost z důvodu naléhavosti rozhodnutí v takovýchto sporech. Celá kauza začala ukončením kontraktu mezi klubem Pandurii Targu Jiu a jeho bývalým hráčem Lukášem Droppou. Český fotbalista se rozhodl zrušit smlouvu zasláním žádosti o ukončení z důvodu nevyplacení mzdy ve 3 po sobě jdoucích měsících.

Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).

Je poměrně rozšířenou praxí, že zaměstnavatel v rámci pracovněprávního vztahu poskytuje svým zaměstnancům k plnění pracovních úkolů pracovní prostředky, jako jsou např. osobní automobil, počítač, mobilní telefon apod. Obdobně rozšířenou praxí je ovšem též používání těchto pracovních prostředků zaměstnanci ke svým soukromým účelům bez souhlasu zaměstnavatele. Jakým způsobem je tudíž zaměstnavatel oprávněn nakládání s jeho pracovními prostředky kontrolovat a jakým způsobem může být zaměstnanec za eventuální porušení svých povinností postižen?

Listopad zahájíme již tradiční podzimní konferencí Právo ve veřejné správě, která se letos přesouvá do Brna. Pátý ročník se uskuteční v rozsahu jednodenního programu, kterým účastníky provede již z minulých let dobře známý moderátor a advokát Mgr. et Mgr. Michal Vávra.

"Harmonizace naší legislativy je prakticky všechno, co se děje, a děje se to automaticky bez politické debaty. Jsem názoru, že politici nemají příliš zájem kapitálovému trhu pomáhat," soudí o regulaci českého kapitálového trhu Radan Marek, ředitel právního odboru Burzy cenných papírů Praha, a. s. a také jeden z přednášejících na letošním ročníku Prague Summer School. Nejen o regulaci, ale také o roli penzijních fondů či práci podnikového právníka se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Spory mezi rodiči ohledně dětí často bohužel nekončí rozhodnutím soudu a jeden z rodičů se domáhá výkonu rozhodnutí soudní cestou. V úvahu přichází více řešení dané situace a soud by měl pečlivě zvažovat, které je pro daný případ nejvhodnější. V každém případě by soud měl sledovat zájem nezletilého dítěte a výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dítětem provádět vždy co nejšetrněji s ohledem na osobnost nezletilého a veškeré okolnosti daného případu.

Na sklonku jara 2016 Ministerstvo spravedlnosti představilo další dvě kapitoly své „Bílé knihy“, která by měla mapovat případné reformní plány České republiky v oblasti justice.

Dlouho očekávaná novela daně z nabytí nemovitých věcí vstoupila v platnost vyhlášením ve sbírce zákonů dne 5. 8. 2016 (zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí). Zásadní změnou dle této novely je změna v osobě poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí.

Profesor Pál Belényesi, v současnosti působící na John Cabot University v Římě, je expertem na evropské soutěžní právo. Mimo to se věnuje lobbingu v Bruselu, kde zastupuje především průmyslové zájmy v dopravě, logistice a sektoru inovací. Do Prahy v nedávné době zavítal jako lektor letní školy Prague Summer School a s námi se pobavil nejen o problematice konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, evropské úpravy hospodářské soutěže a její modernizace, ale také například o hromadných žalobách na náhradu škody.

Pořizování kamerových záznamů na pracovišti zaměstnavatele je v poslední době diskutovaným tématem. Zaměstnavatelé instalují kamerové systémy nejčastěji za účelem ochrany svého majetku a kontroly zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, že pořizování kamerových záznamů je považováno za zpracování osobních údajů, zaměstnavatelé se v takovém případě stávají správci osobních údajů a z tohoto důvodu musí dodržovat nejen pravidla stanovená zákonem č. 262/2006, zákoníkem práce, v platném znění (dále jen „ZP“), ale také pravidla stanovená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále jen „ZOOÚ“).

Fashion Law Conference, pořádaná Ústavem práva módního průmyslu, nabídla účastníkům řadu přednášejících nejen z oblasti advokacie, ale také z oblastí s právem módního průmyslu souvisejících. Na konferenci promluvili mimo jiné zástupci Google Czech Republic, vedoucí Úřadu průmyslového vlastnictví a osobnosti z řad návrhářů a stylistů.

Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků přiznává osobám status uprchlíka z mnoha důvodů. Překročení mezinárodní hranice kvůli zhoršení stavu životního prostředí mezi nimi však chybí. Hovořit o environmentálních uprchlících by tak mohlo být zavádějící – hovořit o environmentální migraci je však nanejvýš žádoucí.

Pokud chtějí zaměstnavatelé dát zaměstnancům výpověď, mají to podstatně složitější než zaměstnanci. Pro dání výpovědi jim totiž nestačí samotný fakt, že již nechtějí zaměstnance zaměstnávat, ale musí existovat jeden z důvodů, které jsou taxativně stanoveny zákoníkem práce.

Dnešní příspěvek bych rád započal drobnou úvahou, neboť jsem nedávno viděl film Kód Enigmy. Jeho podstatou bylo vyřešení základního problému, který souvisel s druhou světovou válkou. Nicméně zde pak vyvstal ještě druhý problém, hlubší, a to tehdy, když byla Enigma objasněna.

Zase jednou o tom, jak nám slouží právo, jehož formální úprava je natolik košatá, že se na použití konkrétního ustanovení neshodnou ani právníci specializující se na uvedenou problematiku.

Jednou ze skutkových podstat neúčinnosti právního jednání dlužníka podle insolvenčního zákona je neúčinnost z důvodu absence přiměřeného protiplnění. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se dle § 240 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí právní úkon, který se dlužník zavázal poskytnout bezúplatně nebo za protiplnění, jehož cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění.

Na první pohled by se mohlo zdát, že rodinný holding je výsadou pouze některých forem rodinného podnikání od určité velikosti a pro mnohé zbytečným luxusem. Skutečností však je, že rodinný holding je poměrně jedinečným a flexibilním nástrojem nabízejícím řadu výhod jak pro zakladatele, tak pro ostatní členy rodiny. Principy, na nichž je postaven, jsou navíc známy – a to bez nadsázky – po staletí. Nepochybně se tak nejedná pouze o aktuálně populární produkt, ale o komplexní a univerzální řešení ne nepodobné řadě historických institutů (jako je např. nedíl, šlechtický standard nebo trust), které prošly důkladným testem času.

Evropský soud pro lidská práva za svou existenci průběžně budoval judikaturu k určení, že čl. 8 Úmluvy poskytuje právo přístupu k informacím pro osoby, které byly ohroženy zdravotními riziky, způsobenými průmyslovým znečištěním prostředí. Případ Vilnes a ostatní proti Norsku, stížnost č. 52806/09 a 22703/10 ze dne 5. 12. 2013, rozšířil dosavadní přístup ve třech směrech.

„Měli bychom se naučit vytvářet takové koncepce, které budou mít dlouhodobějšího trvání než vláda,“ říká k problémům eGovernmentu v České republice Lenka Andrýsová, seniorní konzultantka v Ernst Young, která se s přednáškou na téma „White-Collar Crimes & Anticorruption“ představila na letošním ročníku Prague Summer School.

Převody nemovitostí jsou velice častým jevem, s nímž se v praxi setkal již snad každý. Vzhledem k tomu, že nemovitosti mívají zpravidla vysokou finanční hodnotu, je důležité si u jejich převodů dát pozor na některé skutečnosti, které by Vám mohly způsobit značné nepříjemnosti, kterým by se jinak dalo předejít za předpokladu dostatečné informovanosti.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen „ObTrČ“) oslavil prvního srpna tohoto roku tři roky své účinnosti[1] a spolu s ním i některé instituty, které jím byly do českého právního řádu zavedeny zcela nově. Mezi nimi je i prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život, ze zahraničí známé jako victim impact statement. Úkolem následujícího příspěvku je tento institut stručně přiblížit a zamyslet se nad jeho významem.

Immanuel Kant se ve své slavné knize Kritika čistého rozumu zabýval tzv. antinomiemi, tedy obecnými soudy o světě, které lze vyslovit ve dvou protikladných, vzájemně se vylučujících a přitom zdůvodněných podobách, nazvaných teze a antiteze. V právním myšlení je uvažování v kategoriích teze a antiteze velmi oblíbené.

V posledních měsících se lze jen těžko vyhnout veřejným diskusím, ve kterých se různí lidé dovolávají z nejrůznějších důvodů svého práva na svobodný projev. Jak ale česká společnost reaguje, když dojde k jeho závažnému porušení?