Je to dva a půl roku, co jsme spolu vedli rozhovor k institutu usazeného evropského advokáta. V březnu 2017 bude mít vídeňská pobočka Vaší advokátní kanceláře již čtvrté narozeniny. Kam jste se za ty tři, respektive čtyři roky, v poskytování právních služeb v Rakousku posunuli?
Dá se říci, že dnes už je naše vídeňská pobočka etablovaná a její výkon plynule roste. S kauzami podle rakouského práva, které jsem za dobu fungování pobočky zpracovával, se rozšiřuje i portfolio právních služeb, které jsem schopen poskytnout sám (nebo jen s formálním dozorem či menší pomocí rakouského kolegy). K takovým službám patří podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, návrhu na exekuci, přihlášky do insolvence, úprava či kontrola smlouvy apod. Mám zřízenu i rakouskou datovou schránku, takže veškerá komunikace se soudy i úřady je rychlejší.
Věřím, že jsme schopni poskytovat kvalitní právní služby za přiměřené ceny a máme i potenciál dalšího rozvoje.
Zaznamenal jste posun i ve znalosti rakouského práva?
I v rakouském právu se posouvám stále kupředu, např. letos jsem poprvé psal civilní opravný prostředek (Berufung) a musím říci, že je to opravdu náročné. Jsem velmi rád, že mám možnost složitější případy konzultovat a zpracovávat společně s rakouskými kolegy.
Jaké jsou Vaše další ambice?
Naším cílem je dále rozvíjet činnost pobočky, získávat nové klienty a zpracovávat další případy podle rakouského práva. Až čas uzraje, je mojí osobní ambicí pokusit se stát plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).
Kdo je Vaším typickým klientem, jde-li o rakouskou pobočku?
Obvykle jsou to české firmy a čeští občané, kteří potřebují právní pomoc v rakouském prostředí a často z důvodu jazykové bariéry, či neznalosti rakouského práva, nevědí jak dál. Stále častěji se na nás obracejí i čeští advokáti, jejichž klienti mají nějaký problém či zájem na území Rakouska.
Jaké jsou naopak typické kauzy? S čím se nejčastěji při svých pracovních cestách k jižnímu sousedovi zabýváte?
Nedá se příliš hovořit o typických kauzách. Náplň práce pobočky je spíše dána potřebou našich klientů, která sahá od založení společnosti či organizační složky v Rakousku, přes nákup nemovitosti, úpravu smlouvy či vysílání zaměstnanců až po zastupování českých klientů před rakouskými civilními i trestními soudy či příslušnými orgány.
Vídeňská pobočka spolupracuje také s rakouskou advokátní kanceláří Pallas Rechtsanwälte. Jak jste se dali dohromady?
Rakouští kolegové zastupovali stejného klienta jako my, oni v Rakousku, my v České republice. Tak došlo k našemu seznámení a spolupráci a následně celkem logicky k umístění naší pobočky právě do sídla této rakouské kanceláře. Spolupracujeme ale i s dalšími rakouskými advokátními kancelářemi.
Je-li řeč o rakouském právu, existuje nějaký institut, o který by zasloužil obohatit náš právní řád?
Nevím, jestli jsem dostatečně povolaný k odpovědi na tuto otázku. Nicméně z mých dosavadních zkušeností se mi např. jeví jako velmi účinné praktické používání tzv. vorbereitende Tagsatzung neboli přípravného jednání. I české civilní procesní právo tento institut zná, nicméně podle mých zkušeností jej téměř vůbec nevyužívá. Místo toho je využíván institut tzv. kvalifikované výzvy. V Rakousku slouží přípravné jednání k vyjasnění základních procesních námitek účastníků, pokusu o smír a stanovení tzv. procesního programu. Zdá se mi, že je to důvod, proč rakouské civilní řízení z mého pohledu lépe „odsýpá“.
A nějaká rakouskoprávní „šílenost“?
Mluvit v právu o šílenosti je poněkud odvážné. Nicméně mi však například hodně vadí, že v praxi rakouského civilního procesu na úrovni zemských soudů (Landesgericht) nedochází po skončení dokazování k přednesu závěrečných návrhů účastníků a zejména k vyhlášení rozsudku, který je doručen písemně až po měsíci (v lepším případě) či po několika měsících. Advokát ani klient tedy až do doručení písemného rozsudku neví, jak věc dopadla.
Diskuze k článku ()