Rozhovor: Michal Vávra - Posouváme se stále kupředu Zdroj: Helena Vávrová

Rozhovor: Michal Vávra - Posouváme se stále kupředu

Do Vídně to nemá z Brna daleko a kromě právnické fakulty vystudoval také německý jazyk. Možná i proto se Mgr. et Mgr. Michal Vávra začal zajímat o rakouské právo, a dnes již čtvrtým rokem vede pobočku advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners ve Vídni. Až uzraje čas, rád by se stal plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).

Mgr. Klára Švandelíková

Mgr. Klára Švandelíková

spolupracující redaktorka

Mgr. Klára Švandelíková

spolupracující redaktorka

Je to dva a půl roku, co jsme spolu vedli rozhovor k institutu usazeného evropského advokáta. V březnu 2017 bude mít vídeňská pobočka Vaší advokátní kanceláře již čtvrté narozeniny. Kam jste se za ty tři, respektive čtyři roky, v poskytování právních služeb v Rakousku posunuli?

Dá se říci, že dnes už je naše vídeňská pobočka etablovaná a její výkon plynule roste. S kauzami podle rakouského práva, které jsem za dobu fungování pobočky zpracovával, se rozšiřuje i portfolio právních služeb, které jsem schopen poskytnout sám (nebo jen s formálním dozorem či menší pomocí rakouského kolegy). K takovým službám patří podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, návrhu na exekuci, přihlášky do insolvence, úprava či kontrola smlouvy apod. Mám zřízenu i rakouskou datovou schránku, takže veškerá komunikace se soudy i úřady je rychlejší.

Věřím, že jsme schopni poskytovat kvalitní právní služby za přiměřené ceny a máme i potenciál dalšího rozvoje.

Zaznamenal jste posun i ve znalosti rakouského práva?

I v rakouském právu se posouvám stále kupředu, např. letos jsem poprvé psal civilní opravný prostředek (Berufung) a musím říci, že je to opravdu náročné. Jsem velmi rád, že mám možnost složitější případy konzultovat a zpracovávat společně s rakouskými kolegy.

Jaké jsou Vaše další ambice?

Naším cílem je dále rozvíjet činnost pobočky, získávat nové klienty a zpracovávat další případy podle rakouského práva. Až čas uzraje, je mojí osobní ambicí pokusit se stát plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).

 Kdo je Vaším typickým klientem, jde-li o rakouskou pobočku?

Obvykle jsou to české firmy a čeští občané, kteří potřebují právní pomoc v rakouském prostředí a často z důvodu jazykové bariéry, či neznalosti rakouského práva, nevědí jak dál. Stále častěji se na nás obracejí i čeští advokáti, jejichž klienti mají nějaký problém či zájem na území Rakouska.

Jaké jsou naopak typické kauzy? S čím se nejčastěji při svých pracovních cestách k jižnímu sousedovi zabýváte?

Nedá se příliš hovořit o typických kauzách. Náplň práce pobočky je spíše dána potřebou našich klientů, která sahá od založení společnosti či organizační složky v Rakousku, přes nákup nemovitosti, úpravu smlouvy či vysílání zaměstnanců až po zastupování českých klientů před rakouskými civilními i trestními soudy či příslušnými orgány.

Vídeňská pobočka spolupracuje také s rakouskou advokátní kanceláří Pallas Rechtsanwälte. Jak jste se dali dohromady?

Rakouští kolegové zastupovali stejného klienta jako my, oni v Rakousku, my v České republice. Tak došlo k našemu seznámení a spolupráci a následně celkem logicky k umístění naší pobočky právě do sídla této rakouské kanceláře. Spolupracujeme ale i s dalšími rakouskými advokátními kancelářemi.

Je-li řeč o rakouském právu, existuje nějaký institut, o který by zasloužil obohatit náš právní řád?

Nevím, jestli jsem dostatečně povolaný k odpovědi na tuto otázku. Nicméně z mých dosavadních zkušeností se mi např. jeví jako velmi účinné praktické používání tzv. vorbereitende Tagsatzung neboli přípravného jednání. I české civilní procesní právo tento institut zná, nicméně podle mých zkušeností jej téměř vůbec nevyužívá. Místo toho je využíván institut tzv. kvalifikované výzvy. V Rakousku slouží přípravné jednání k vyjasnění základních procesních námitek účastníků, pokusu o smír a stanovení tzv. procesního programu. Zdá se mi, že je to důvod, proč rakouské civilní řízení z mého pohledu lépe „odsýpá“.

A nějaká rakouskoprávní „šílenost“?

Mluvit v právu o šílenosti je poněkud odvážné. Nicméně mi však například hodně vadí, že v praxi rakouského civilního procesu na úrovni zemských soudů (Landesgericht) nedochází po skončení dokazování k přednesu závěrečných návrhů účastníků a zejména k vyhlášení rozsudku, který je doručen písemně až po měsíci (v lepším případě) či po několika měsících. Advokát ani klient tedy až do doručení písemného rozsudku neví, jak věc dopadla.

rozhovor rakousko advokát

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze