Nový pohled na souběh funkcí?
Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.
Ústavní soud zmiňovaným rozhodnutím zpochybnil více či méně ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která v zásadě nepřipouštěla souběh funkcí, ledaže by se jednalo o výkon jiné činnosti než „obchodní vedení“. Ústavní soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že zákaz souběhu funkcí nestanoví žádný právní předpis, ale byl dotvořen judikaturou, soudy měly předložit pádné argumenty pro to, aby konstatovaly nepřípustnost souběhu funkcí, což se v rozhodované věci nestalo. Ústavní soud se v daném nálezu dále vyjádřil, že je možné, aby zákoníku práce byly podřízeny i jiné vztahy než je výkon závislé práce.
Ústavní soud se však již nevyjádřil k tomu, za jakých podmínek je případný souběh možný, jaký by měl být vzájemný vztah zákona o obchodních korporacích a zákoníku práce v případě přípustnosti souběhu (např. v otázce ukončení výkonu funkce), zda uzavřením pracovní smlouvy může dojít k porušení péče řádného hospodáře apod. Pro statutární orgány a jejich členy bude tak i nadále „nejjistější“, aby měli uzavřenu pouze smlouvu o výkonu funkce předvídanou a upravenou zákonem o obchodních korporacích a aby si instituty známé z pracovního práva (benefity, odstupné, nároky v případě pracovního úrazu apod.) sjednali ve smlouvě o výkonu funkce, která bude schválena postupem stanoveným zákonem o obchodních korporacích, a to minimálně do té doby, než se Nejvyšší soud ČR vypořádá s „hozenou rukavicí“ ze strany Ústavního soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: marketa.pravdova@bnt.eu
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
