Návrh směrnice o zelených tvrzeních aneb jak EU bojuje proti greenwashingu
Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.
Evropská komise vydala 22. března 2023 návrh směrnice o zdůvodňování a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (tzv. green claims). Cílem návrhu je eliminovat nekalé obchodní praktiky využívající zavádějící tvrzení, ale také chránit spotřebitele a životní prostředí současně.
Co je greenwashing?
„Fast fashion“ značky propagující recyklaci materiálů k dosažení udržitelnosti, energetické společnosti vyzdvihující fosilní paliva jako cestu k obnovitelné energii nebo dopravní společnosti využívající uhlíkové kompenzace ke kompenzaci vlastních emisí. To všechno jsou příklady greenwashingu z každodenního života. O co tedy jde?
Greenwashing označuje chování, jehož cílem je šířit dezinformace k vyvolání dojmu, že jsou výrobky či společnosti environmentálně odpovědné. Jde tedy o formu marketingu, která se snaží přesvědčit veřejnost (resp. potenciální zákazníky) o tom, že jsou produkty podnikatele šetrné k životnímu prostředí. Greenwashing se stává čím dál více rozšířenou praktikou v Evropské unii vzhledem k výraznému trendu, jímž udržitelnost v posledních letech je.
Přestože je greenwashing poměrně širokým pojmem, rozeznáváme i jeho konkrétnější formy. Těmi jsou například tzv. greencrowding (snaha „schovat se v davu“), greenlighting (vyzdvihování ekologického přínosu k odvrácení pozornosti od environmentálně škodlivých aktivit), greenshifting (přenášení viny na spotřebitele), greenlabeling (označování výrobků za ekologické, přestože nejsou), greenrising [pravidelné změny cílů udržitelnosti podle průběžně (ne)dosahovaných výsledků] nebo greenhushing (cílené skrývání některých informací).
Evropská unie se proti zmíněným nekalým obchodním praktikám v oblasti ochrany životního prostředí rozhodla bojovat prostřednictvím nové směrnice, která určuje nové povinnosti.
Co na to nový návrh směrnice?
Návrh směrnice míří na výslovná environmentální tvrzení v textové podobě nebo ta, která jsou součástí ekologického štítku, resp. podobného označení nebo certifikace (to znamená jakéhokoliv certifikátu, označení nebo štítku, který garantuje ekologické nebo jinak udržitelné vlastnosti daného produktu). K tomu návrh směrnice vymezuje tři další podmínky působnosti, a to:
- výrobce tvrdí environmentální informace spotřebitelům dobrovolně;
- tvrzení se týkají dopadů na životní prostředí, aspekty nebo účinky produktů či přístupu samotných výrobců k ochraně životního prostředí;
- konkrétní tvrzení dosud nejsou upravena jinými pravidly Evropské unie.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



