Novela zákona o elektronických komunikacích a její dopady
Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“) byl novelizován z důvodu (i) posílení práv zákazníků poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jakož i (ii) zajištění a implementace přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Změny v náležitostech smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Novela posílila ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V souvislosti s tím byly zpřísněny podmínky pro operátory, poskytovatele připojení k internetu a dalších veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Mezi povinné náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti nově patří ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy.
V případě změny obchodních podmínek mohli před účinností novely zákazníci odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se jednalo o podstatnou změnu vedoucí ke zhoršení jejích postavení. Nově však může zákazník od smlouvy odstoupit bez sankcí v případě jakékoli změny zákonných náležitostí smlouvy (§ 63 odst. 1 písm. c) až p) a r) ZEK), byť taková změna nepovede ke zhoršení postavení zákazníka.
Doporučujeme proto poskytovatelům co nejdříve provést revizi obchodních podmínek a dalších částí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Nejde přitom pouze o soulad se zákonem, ale také o vhodné nastavení celé související dokumentace dle obchodních potřeb poskytovatele.
Změna se také dotýká prodlužování smluv na dobu určitou. Nově je potřeba obdržet od zákazníka prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, jinak nemůže dojít k automatickému prodloužení o stejnou dobu.
S cílem sjednocení výpovědní doby u smluv v oblasti elektronických komunikací je nově stanovena maximální délka výpovědní doby, která nesmí překročit 30 dnů.
Změnou výpovědní doby je dotčen i institut přenositelnosti telefonních čísel. Výpovědní doba totiž při přenesení telefonního čísla nemůže být delší než 10 dnů.
Přechod na DVB-T2
Dalším důležitým bodem novely je přechod televizního vysílání na standard DVB-T2 jako součást realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené Vládou ČR minulý rok. V rámci rozsáhlých změn ve využívání rádiového spektra a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady budou uvolněny rádiové kmitočty pásma 700 MHz, které dosud sloužilo pro digitální televizní vysílání a které bude přenecháno mobilním operátorům za účelem vytvoření nových mobilních sítí. Přechodem na standard DVB-T2 bude i nadále zajištěna dostupnost volby nezpoplatněných televizních programů. V důsledku tohoto přechodu si v každém případě domácnosti budou muset pořídit nové televizní přijímače či set-top-boxy nebo upravit anténní systémy, aby bylo možno přijímat televizní signál ve standardu DVB-T2, když nejpozději k 1. 2. 2021 bude vysílání v dosavadním standardu DVB-T ukončeno.
Účinnost
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 8. 2017 a 2. 9. 2017 vstoupila v účinnost. Výjimku má ustanovení týkající se přenositelnosti telefonních čísel, které nabude účinnosti 1. 2. 2018.
Na uvedení smluv do souladu s novou právní úpravou mají podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti čas do 2. 2. 2018.
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.




