Přelom v ochraně proti nekalým praktikám: Co přináší chystané nařízení EU

Proč EU zpřísňuje pravidla: Ochrana zemědělců a férové obchodování

Současný právní rámec je zakotven především ve směrnici (EU) 2019/633, která členským státům uložila zakázat řadu praktik (např. opožděné platby, jednostranné úpravy smluv, hrozby odvetou) a zřídit vyšetřovací orgány. Spolupráce v přeshraničních případech však fungovala pouze na základě obecné vzájemné pomoci bez konkrétních procesních pravidel.

Praxe ukázala, že získávání důkazů a vymáhání sankcí v mezinárodních případech bylo kvůli odlišným procesním pravidlům a komplikovaným administrativním postupům velmi náročné. To vedlo ke snížení efektivity směrnice a oslabení ochrany zemědělců a menších dodavatelů.

Posílený dozor: Nové pravomoci úřadů

Připravované nařízení EU zásadně proměňuje postavení dozorových orgánů členských států, v ČR především ÚOHS. Nově budou muset flexibilně spolupracovat s protějšky v jiných státech prostřednictvím rychlé a zabezpečené výměny informací dle jasných procesních pravidel. Žádosti budou podávány písemně pomocí standardizovaných formulářů s garantovanou ochranou citlivých údajů.

Klíčovou změnou je možnost účinně vymáhat zahraniční rozhodnutí – ÚOHS může na žádost jiného evropského orgánu vykonat pokutu či opatření uložené například v Německu. Nařízení také zavádí digitální komunikaci přes bezpečné platformy a koordinovaná šetření při rozsáhlých přestupcích. Pro podniky i orgány to znamená rychlejší a transparentnější řešení případů napříč EU.

Dopady do praxe – jak ovlivní nové nařízení podniky?

1. Výrazné zvýšení rizika sankcí v přeshraničních vztazích

Nařízení rozšiřuje spolupráci mezi dozorovými orgány. Nekalé praktiky s mezinárodním prvkem budou snadněji vyšetřovány, včetně možnosti vyžádat si informace z jiného členského státu. Český podnik může být vyšetřován i při obchodování s partnerem ve Francii nebo mimo EU. Zahraniční pokuty lze nově vymáhat i v ČR.

2. Náhlé a koordinované kontroly

Nařízení zavádí systém „alertů”. Pokud nekalá praktika zasahuje více států, může být okamžitě sdílena a šetřena koordinovaně. Šetřené subjekty však částečně ztrácejí kontrolu nad tím, který úřad má přístup k jejich dokumentům. U stěžovatelů je vyžadován souhlas před postoupením informací dalšímu orgánu.

3. Compliance a administrativní zátěž

Šetřené subjekty musí rychle reagovat na žádosti zahraničních autorit. Stává se důležitým zavést jednotný systém evidence obchodních vztahů a reportingu, včetně schopnosti poskytovat informace na evropských formulářích a chránit obchodní tajemství.

4. Dosah i na subjekty mimo EU

Každý mimoevropský kupující musí mít kontaktní osobu v EU, jinak riskuje koordinovanou reakci úřadů a reputační dopady. Zahraniční společnosti nejsou vyňaty z evropského dozoru. Podniky obchodující se třetími zeměmi musí rozšířit compliance i na screening zahraničních partnerů.

5. Méně prostoru pro „forum shopping”

Nařízení vytváří systém jednotných pravidel a snižuje možnost obejít přísnější režim výběrem „vstřícnějšího” právního řádu jiného státu. Komunikace bude vždy možná také v angličtině.

6. Rizika při přísnějších národních režimech

Nařízení umožňuje dobrovolnou spolupráci i v případech přísnější národní regulace. Firmy s aktivitami ve více státech se mohou dostat pod tlak různých národních režimů a povinnost sledovat compliance ve všech dotčených státech poroste.

Nové nařízení přináší bezprecedentní provázanost evropských dozorových orgánů a právní předvídatelnost, ale vyžaduje vyšší disciplínu v compliance a aktivní správu právních rizik v celé síti partnerských států. Vědomá implementace těchto pravidel výrazně sníží riziko penalizace i reputační újmy.