Sněmovna dostala ucelený návrh změn ke kurzarbeitu
Praha 2. prosince (ČTK) - Sněmovna dostala ucelený návrh změn pravidel kurzarbeitu, který připravilo ministerstvo práce. Počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce.
Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly. Návrh k projednávané novele o zaměstnanosti s kurzarbeitem zveřejnila dolní komora na svém webu. Předložil ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda plánovala opatření původně od listopadu, nedokázala se na něm ale dlouho shodnout. Prodloužila proto program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku a kurzarbeit měl navázat od ledna. Výsledný vládní model kritizují zaměstnavatelé i odbory. Poslanci k němu navrhli desítky úprav. Ministerstvo práce pak slíbilo, že zhruba do poloviny listopadu předloží ucelený návrh. Ve sněmovním systému se objevil dnes.
Podle vládní novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh doplňuje, že by kabinet stanovil také to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.
Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70 procent hrubého do 1,5násobku průměrné mzdy. Podle vládní novely to má být 70 procent čistého do průměrné mzdy.
Podle zdůvodnění by navýšení částky mělo pracovníkovi částečně kompenzovat to, že bude muset doplácet zdravotní pojištění. To by se totiž mělo posílat z celého běžného výdělku, nejen ze mzdy za odpracovanou dobu. Sociální odvody by pak firma podle novely měla hradit i z příspěvku od státu. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí. Žádají, aby podnik odváděl sociální pojištění jen z výplaty za odvedenou práci.
Na kurzarbeitu by firma mohla být podle návrhu šest měsíců. Doba by se ale mohla opakovaně prodlužovat až o tři měsíce. Celkem by mohla zkrácená práce s podporou státu trvat nejdéle rok. Příspěvek by mohli pobírat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i určitou. Museli by ale být v podniku aspoň tři měsíce před kurzarbeitem a zůstat aspoň tři měsíce po něm. Firmy, které by chtěly příspěvky získat, by nesměly rok po skončení podpory vyplácet dividendy.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dnes řekl, že na návrhu je “shoda 90 procent”. Organizace zaměstnavatelů a odbory poslance vyzvaly, aby se na zákonu urychleně dohodli a schválili ho. Pokud by se do konce roku nestihl, žádají podnikatelé a odboráři prodloužení programu Antivirus.
První kolo jednání o novele se konalo 7. října. Pokračovat by mohlo příští týden. Poslanci navrhli desítky úprav, které se týkají výše příspěvku od státu, odvodů, automatických pravidel pro zavedení kurzarbeitu či délky vyplácení podpory. Aby zákon začal platit, musí ho po Sněmovně přijmout i Senát a podepsat prezident.
Další články
Lidé se loni více obraceli na finančního arbitra, řešit začal dvakrát víc sporů
Praha 3. května (ČTK) - Lidé se loni opět víc obraceli se stížnostmi na finančního arbitra. Nárůst počtu zahájených sporů byl meziročně víc než dvojnásobný. Arbitr zahájil loni 12.050 řízení, o rok dřív to bylo 5683 řízení. Na nárůstu se nejvíc podílely spory ze spotřebitelských úvěrů.
EK žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu
Brusel/Praha 29. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Evropský parlament schválil nová pravidla na ochranu psů a koček
Štrasburk (Francie) 28. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích.
Od stavebního zákona po AI: 14. ročník Kongresu Právní prostor byl zahájen
V Seči u Chrudimi byl v úterý zahájen 14. ročník odborného kongresu Právní prostor. Akce, která se i letos soustředí na aktuální změny v legislativě a digitalizaci, hostí přes 150 účastníků a 16 přednášejících z řad justice, advokacie i akademické sféry.
Vláda schválila novelu chemického zákona, zpřísní kontrolu zubního amalgámu
Praha 27. dubna (ČTK) - Výrobci a dovozci zubního amalgámu budou mít povinnost hlásit jeho množství státu, plyne z novely chemického zákona, kterou dnes schválila vláda.



