Články s tagem: ai

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Následující příspěvek pojednává o některých významných otázkách autorského práva z hlediska soudobého způsobu používání umělé inteligence, který je zaměřen na sběr chráněného obsahu a reprodukci stávajících výtvorů do nově vzniklých výtvorů.

Autorem je podle českého autorského práva výhradně fyzická osoba, která dílo vytvořila.

Generativní umělá inteligence je forma umělé inteligence (AI), která může vytvářet text, obrázky a pestrý obsah na základě dat, na kterých je trénována.

Letošní ročník odborného právního kongresu Právní prostor přinesl široké spektrum témat – od praktických dopadů recentních legislativních změn až po progresivní diskuse o využívání umělé inteligence v právní sféře a nových regulacích kybernetické bezpečnosti. Již XII. ročník oblíbeného kongresu byl opět nabitý zajímavými příspěvky.

Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.

Ochrana duševního vlastnictví má umožnit malým a středním podnikům (SME) získávat oprávněný zisk ze svých jedinečných nápadů a chránit je před konkurencí.

Přinášíme další upoutávku na letošní kongres Právní prostor v podobě rozhovoru s předsedou Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karlem Šimkou, Ph.D., LL.M.

Evropská Unie brzy představí komplexní legislativní úpravu pravidel pro umělou inteligenci. Zástupci členských států se na začátku února dohodli na konečném kompromisním znění tzv. Aktu o umělé inteligenci[1] a nyní probíhají práce na finalizaci textu nového nařízení, které musí ještě schválit Evropský parlament, k čemuž dojde pravděpodobně v dubnu tohoto roku.

Povědomí Čechů ohledně kybernetické bezpečnosti a její regulaci stále ještě není dostačující.

JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., společník Advokátní kanceláře Forejtová | Pelc | Partners s.r.o. a odborný asistent na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vystoupí již v dubnu na odborném kongresu Právní prostor 2024 s velmi aktuálním tématem trestní odpovědnosti umělé inteligence.

Přinášíme rozhovor s dalším hostem letošního kongresu Právní prostor, Jindřichem Kalíškem.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Článek se zabývá otázkou, jaký vliv může mít vývoj na poli virtuální reality na chápání současných institutů autorského a občanského práva. Konkrétně se tento článek zaměřuje na problematiku vlastnictví v kontextu virtuálních světů a virtuální reality.

Nahradí AI právníky? Nejen umělá inteligence a její vztah k právu budou tématem kongresu Právní prostor 2024. Čekají nás i příspěvky týkající se novinek v pracovním a stavebním právu a nesmějí chybět ani aktuální novinky z justice.

Zatímco v České republice jsme sotva na začátku procesu, ve kterém si právní experti – teoretici potvrzují s čerstvou judikaturou své závěry o absolutních základech fungování a používání AI[1], ve Spojených státech jsme mohli zaznamenat, že se hra posunula do dalšího kola a na tahu je tentokrát tábor autorů.

Zajímavý právní problém ve vztahu k autorským právům nastává v případě, kdy umělá inteligence disponuje schopností strojového učení a dosahuje takové míry autonomie, že je pro uživatele její výtvor zcela nepředvídatelný.

Startupy jsou hnacím motorem inovací a ekonomického růstu.

CODEXIS představuje alfa verzi svého CODEXIS AI – prvního systému umělé inteligence nad relevantními a ověřenými právními zdroji v České republice.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.

Emotikony se staly nedílnou součástí naší komunikace.

V době masové reklamy, kdy se na jednotlivé spotřebitele denně valí tisíce reklamních sdělení a kdy se každý výrobek a každá služba tváří jako nejlepší, nejskvělejší, nejkrásnější, není jednoduché se prosadit ani rozhodovat.