Články s tagem: ai

CODEXIS představuje alfa verzi svého CODEXIS AI – prvního systému umělé inteligence nad relevantními a ověřenými právními zdroji v České republice.

Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.

Klasický příklad: Samoobslužné pokladny. Mělo by být pro zaměstnavatele výhodnější provozovat samoobslužnou, resp. automatickou pokladnu nebo zaměstnávat lidského pokladního? Jsou dobře domyšleny důsledky první varianty? Jak to souvisí s uvalením zvláštní daně na práci autonomních strojů? Pojďme bádat.

Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou.

Emotikony se staly nedílnou součástí naší komunikace.

V době masové reklamy, kdy se na jednotlivé spotřebitele denně valí tisíce reklamních sdělení a kdy se každý výrobek a každá služba tváří jako nejlepší, nejskvělejší, nejkrásnější, není jednoduché se prosadit ani rozhodovat.

Lajky a recenze na sociálních médiích jsou pro marketing podnikatelů stále důležitější.

Brno 13. listopadu (ČTK) - Nástroje umělé inteligence (AI) postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

Tento příspěvek se jmenuje Aktuální otázky práva informačních technologií. Když jsem název v předstihu vymýšlel, chtěl jsem se skutečně soustředit na to, co bude v dané době aktuální. V současné době je nejaktuálnější nikoliv problém digitalizace české státní správy či justice, to je "old story", "very old story", a jak říká nejmenovaný místopředseda vlády, máme jednu z nejlepších strategií digitalizace. Jen s tou realizací to jde nějak pomalu. Digitalizace mi už dneska připadá trošičku jako "vyprávěnej oběd", ale to se nedá nic dělat. Kupodivu nejaktuálnější otázkou dneška je otázka umělé inteligence jako takové.

Jako v každém oboru, i v advokacii probíhají neustálé debaty o tom, jak bude vypadat tento obor v budoucnosti. Diskuze, která teď bude probíhat v rámci všech skupin advokátů, se ovšem nebude týkat pouze predikcí počtu advokátů v ČR či jejich průměrné hodinové sazby. Tento článek má za cíl přispět do debaty o tom, jak nová proměnná – totiž umělá inteligence – přispěje k dalšímu rozvoji advokacie v ČR.

Kdo ještě neslyšel o ChatGPT, jakoby nebyl. ChatGPT je chatbot využívající umělou inteligenci (AI), kterého si může kdokoliv zdarma (po registraci) vyzkoušet na webové adrese openai.com. Kromě zkrácení dlouhé chvíle, můžete s chatovacím robotem probrat zajímavá témata, zeptat se ho na složité otázky a využít ho ke zjednodušení Vaší práce. Jak konkrétně mohou právníci a advokátní kanceláře využít ChatGPT? Zde je přehled několika základních praktických tipů, jak může umělá inteligence ulehčit práci právníků.

Umělá inteligence (AI) přináší revoluci v mnoha odvětvích, včetně právních služeb. Pokud budeme ale plně spoléhat na různá lákadla např. v podobě klientských chatbotů, může to naši profesi paradoxně zabít. S umělou inteligencí se musíme naučit pracovat a právě o tom je tenhle článek z pera autora, který tímhle tématem posledních několik měsíců žije.

Kdo nebo co je nositelem inteligence a kdo nebo co je nositelem rozumu, či citu? Je inteligence zárukou rozumu? Může být nerozumné rozhodnutí zároveň inteligentní? Jak tyto řečnické otázky souvisí s předestřeným tématem, nechť probudí chtíč po vědění.

Se zpřístupněním umělé inteligence široké veřejnosti zažíváme další technologickou revoluci, která s sebou pro právo přináší nové výzvy. Jednou z nich je i otázka autorství k dílům vytvořeným umělou inteligencí nebo s její pomocí.

Otázky týkající se propojení práva a umělé inteligence trápí akademickou obec již delší dobu (např. otázky autorství, odpovědnosti nebo kyberbezpečnosti). Se současným boomem aplikací založených na strojovém učení a s jejich rozšiřováním do povědomí laické i odborné veřejnosti se ale stále častěji objevuje otázka alespoň částečného nahrazení právníků technologiemi založenými na umělé inteligenci.

Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy.