Mají emotikony právní význam? Co na to říká judikatura? Epizoda třetí
Emotikony se staly nedílnou součástí naší komunikace.
Zatímco dříve jsme se dorozumívali jedině slovy, dnes často používáme barevné obličeje, gesta a symboly. Mnoho lidí zakončuje své zprávy jedním či více emojis a někteří díky emojis dokonce dokáží napsat celé zprávy bez jediného písmene. Otázkou však je, jak se s tímto relativně novým fenoménem vypořádat v právním světě. Mohou emotikony sloužit jako prostředek pro právní jednání a mohou být použity jako důkaz v civilním procesu?
Konkrétní příklad pro upoutání pozornosti
Izraelský manželský pár se dostal do právního sporu s pronajímatelem domu kvůli použití emotikonů v textové zprávě.[1] Obě strany sporu několik týdnů komunikovali o ne/uzavření nájemní smlouvy. Po výměně několika prvotních zpráv následovalo toto klíčové vyjádření manželského páru:
To lze přeložit jako: „Dobrý den 😊 Máme zájem o dům 💃🏻👯✌️☄️… Jen je třeba probrat podrobnosti… Kdy se Vám to hodí?“
Pronajímatel si na základě této zprávy myslel, že uzavření smlouvy je hotová věc. Stáhl tedy inzerát a neustále posílal druhé straně zprávy s dotazem, kdy bude podepsána nájemní smlouva. Manželé se po několika dnech ozvali s překvapivou zprávou, že si pronajali jinou nemovitost.
Pronajímateli se to nelíbilo, a tak se rozhodl, že pár zažaluje. Tvrdil, že přišel o nájemné, neboť v důvěře ve vyjádření manželů nechal odstranit inzerát. Tím se nakonec prodloužilo hledání nájemců. Ušlé nájemné vyčíslil na bezmála 50.000,- Kč.
Soudce dal zapravdu pronajímateli. Sice dospěl k závěru, že nájemní smlouva uzavřena nebyla, ale přesto došlo k tomu, že manželé svou zprávou vzbudili v pronajímateli důvodné očekávání, že smlouva uzavřena bude. Když pak později přestali komunikovat, jednali nepoctivě, a proto odpovídají na základě pravidel o předsmluvní odpovědnosti.[2] Zpráva plná emotikonů se smajlíky, tancem a šampaňským totiž podle soudu signalizovala velký optimismus nájemců[3] a vzbudila v pronajímateli oprávněnou důvěru, která byla později zklamána.
Emotikony jako „forma“ právního jednání
I když smlouvy připravené advokáty či notáři většinou emotikony neobsahují, nemusí smlouva pokaždé vypadat jako propracovaný papírový dokument. Právně závazná smlouva totiž může mít i podobu výměny elektronických zpráv (např. zpráv na Whatsappu či na Messengeru).
I emotikony přitom podléhají výkladu. To znamená, že např. soudy musí zjišťovat, jestli je daný emotikon právním jednáním nebo aspoň jeho součástí a jaký je jeho význam. Tento výklad by měl zohledňovat různé faktory, jako je kontext, zvyklosti stran a obecný význam emotikonů. Je třeba brát v úvahu i to, že význam emotikonů může být různý v závislosti na kontextu a kulturním prostředí.
Další příklad můžeme najít v rozhodnutí Court of King’s Bench v kanadské provincii Saskatchewan v případu South West Terminal Ltd v Achter Land and Cattle Ltd SKKB 116. Soud zde řešil otázku, jestli může zdvižený palec („like“) představovat souhlas s návrhem na uzavření smlouvy. Soud dospěl k (nepřekvapivému) závěru, že ano.[4]
Emotikony jako důkaz v civilním soudním řízení
Emotikony samozřejmě mohou sloužit také jako důkazní prostředek v (civilním) soudním řízení, protože mohou přispět k objasnění skutkového stavu věci. Emotikony totiž mohou plnit podobné funkce jako např. intonace, gesta, mimika a další prvky řeči těla v „reálné“ konverzaci.
Závěr
Emotikony už téměř tradičně doprovází komunikaci tím, že nahrazují slova, objasňují a posilují sdělení, vyjadřují ironii nebo emocionálně doplňují a zdůrazňují sdělení. Lze tedy říci, že jsou emotikony součástí moderní komunikace a mohou hrát roli i v právním světě. Je důležité, aby soudy a další orgány aplikace práva braly emotikony vážně a byly připraveny je řádně vykládat. Stejně jako může kývnutí hlavy signalizovat souhlas s nabídkou, lze i 👍 zaslaný přes Whatsapp interpretovat jako prohlášení o souhlasu.
To také znamená, že každý, kdo používá emoji v obchodní komunikaci, tedy musí počítat s tím, že emojis mohou mít i právní důsledky. V tomto článku jsme si ukázali, že se použití nesprávných emotikonů může i docela prodražit.
[1] Viz např. E. VILAS-BOAS This Couple Lost Thousands in a Lawsuit Over a Stupid Emoji. [online]. [cit. 5.10.2023]. Dostupné z: https://www.thrillist.com/news/nation/emoji-lawsuit-ends-with-couple-owing-landlord-2200
[2] Podobná pravidla o předsmluvní odpovědnosti mimochodem zná i český občanský zákoník. U nás bychom však náhradu škody takto vyčíslit nemohli (viz např. rozsudek NS ze dne 31.10.2023, sp. zn. 23 Cdo 3191/2022, podle něhož „ušlý zisk z neuzavřené smlouvy (z jejího nesplnění) není v příčinné souvislosti s ukončením jednání strany o uzavření této smlouvy bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 1729 odst. 1 o. z. Ustanovení § 1729 odst. 2 o. z. stanoví omezení výše náhrady takto vzniklé újmy, nikoli zvláštní důvod vzniku práva na její náhradu.”
[3] Slovy rozhodnutí: „Textová zpráva [s emoji] zaslaná žalovaným č. 2 dne 5. června 2016 byla doprovázena poměrně velkým množstvím symbolů, jak bylo uvedeno. Patřil mezi ně smajlík, láhev šampaňského, tančící postavičky a další. Tyto emotikony vyjadřují velký optimismus.“
[4] Srov. PELIKÁN, R. Digitální právní jednání. Právní rozhledy, 2023, č. 15-16, s. 515 a násl.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




