Špatně získané lajky a recenze na sociálních sítích se mohou prodražit
Lajky a recenze na sociálních médiích jsou pro marketing podnikatelů stále důležitější.
Jsou měřítkem povědomí a popularity určitého podnikatele nebo jeho produktů či služeb a zvyšují dosah příspěvků, které podnikatel zveřejňuje. Není tedy divu, že podnikatelé často pracují na tom, aby dosáhli vysokého množství interakcí a recenzí.
Nesprávné získání lajků či recenzí však může mít právní důsledky. Právě o tom, kdy jsou lajky či recenze získány nesprávně, pojednává tento článek.
Obecný právní úvod
Nákup lajků a recenzí je protiprávní.[1] To se většinou ví. Existují však i případy, při kterých není na první pohled zřejmé, že určitý lajk či určitá recenze byly získány v rozporu se zákonem.
Obecně platí, že lajky a recence na sociálních sítích (i např. na Googlu) by měli uživatelé udělovat dobrovolně a bez nároku na jakoukoli odměnu. Odměnou může být v tomto kontextu i pouhá účast v soutěži, jak blíže rozvedeme na dalších řádcích.
Tato obecná východiska si budeme ilustrovat na dvou konkrétních příkladech z judikatury. Jde sice o německá rozhodnutí, ovšem dle našeho názoru lze většinu jejich závěrů použít i u nás.
Zapojení do výherní soutěže jako odměna za lajky, komentáře a recenze
„Jak můžete vyhrát? Je to jednoduché: lajkněte, komentujte, sdílejte tento příspěvek; lajkněte nebo ohodnoťte naši stránku. Za každou takovou aktivitu získáváte slosovací lístek a zvyšujete svou šanci na výhru” - takto inzerovala svou soutěž jedna společnost prodávající vířivky, kterou později zažalovala konkurenční společnost.[2] A soudy obou stupňů daly zapravdu právě konkurenční společnosti.
Podle soudů může takový způsob propagace vyvolat mylnou představu o popularitě společnosti, a představuje tak klamavou reklamu. I u nás je klamavá reklama jednou z pojmenovaných skutkových podstat nekalé soutěže – viz § 2977 obč. zákoníku.
Soud ve svém rozhodnutí vychází z toho, že jednotlivé recenze na stránce pořadatelky soutěže jsou ovlivněny účastí v soutěži a touhou vyhrát, a proto mohou být pozitivnější, než by bývaly byly, pokud by je uživatelé poskytovali nezávisle na soutěži. Soud tedy za určité „protiplnění“ považoval již samotnou možnost zúčastnit se soutěže. V tomto případě se konkrétně jednalo o soutěž o luxusní vířivou vanu.
Žalující společnosti k úspěchu stačilo, aby doložila dvě recenze, které byly vedeny snahou vyhrát. Nemusela tedy ani zdaleka dokládat všechny takové recenze. Za uvedené situace podle soudu musela pořadatelka soutěže prokázat, že žádná další recenze již nebyla poskytnuta v souvislosti se soutěží.
Poučení: Dávejte si pozor na to, aby uživatelské recenze, které získáte, byly svobodné a nezávislé.
„Převod“ lajků na přejmenovanou stránku
Můžete využívat stávající lajky či sledující i v případě, že začnete svou stránku používat k propagaci něčeho jiného než doposud? Z druhého rozhodnutí, které si dnes představíme, plyne, že spíše ne.
Lajky, které původně získala restaurace se specializací na hamburgery,[3] nelze znovu použít pro novou restauraci otevřenou na stejném místě. To platí dokonce i v případě, že stránka patřila po celou dobu jedné společnosti, která akorát „přestoupila“ z jedné franchisy do druhé. Po „přestupu“ změnila společnost název restaurace a (logicky) také název stránky na Facebooku. Lajky i recenze si však „nechala”.
Nicméně soudům se toto řešení nelíbilo.[4] Důvodem je, že takto vzniká mylná představa, že zákazníci udělili lajky a recenze za jídlo a služby nové restaurace (resp. nového franchisového systému). Ve skutečnosti však lajky patřily předchozí restauraci (resp. předchozímu podnikatelského konceptu).
Toto rozhodnutí bylo přijato v kontextu franchisingu, a proto z něj bez dalšího nemůžeme dovozovat obecnější závěry. Přinejmenším jsou však jeho závěry podnětem k zamyšlení.
Co si z toho můžeme odnést?
Lajky a recenze slouží ke zlepšení pozice podnikatelů, a jsou tedy využívány v rámci hospodářského styku, resp. se soutěžním záměrem. Do hry proto vstupují pravidla o nekalé soutěži (§ 2976 a násl. občanského zákoníku).
Nesprávné získání lajku nebo recenze může vést až k žalobám ze strany konkurence i spotřebitelů. Co vše je nesprávným získáním lajku či recenze, a co tedy může způsobit právní problémy, může nejednoho podnikatele překvapit. Příklady možných překvapivých závěrů jsme si ukázali v tomto příspěvku.
Rozhodnutí se sice týkala Facebooku, ale jsou přenositelná i na jiné sociální sítě. Je třeba vzít v úvahu, že odstraňování neoprávněně získaných lajků a/nebo recenzí může způsobit potíže. V krajních případech může soudní spor pro neoprávněné lajky či recenze vést i k nutnosti založit zcela nový účet, a tedy ke ztrátě dosavadního obsahu. O to důležitější je nezapomínat ani při používání sociálních sítí pro Váš business na právní úpravu a na preventivní přístup.
Navíc je potřeba si uvědomit ještě jednu podstatnou skutečnost. Lajky i recenze na sociálních sítích jsou veřejně viditelné, a proto lze případná porušení práva na tomto poli poměrně snadno prokázat a riziko soudní prohry se zvyšuje. Například na Facebooku je možné prostřednictvím sekce „Transparentnost stránky“ zjistit, jestli byla stránka v minulosti přejmenována a kdy k přejmenování došlo.
Závěr
Jako u všech „novinek“ se i u sociálních sítí všichni řítí do jejich používání po hlavě a opomíjí, že při tom mohou vyvstávat jistá rizika. Může zde vznikat i mylná představa, že pokud určitý jev nemá výslovnou právní úpravu, znamená to, že je v souvislosti s ním vše dovoleno. Jedním z cílů tohoto příspěvku bylo poukázat na to, že i jednání na sociálních sítích podléhá právním pravidlům.
Pokud chcete sociální síť využít k uspořádání soutěže, musíte si dávat pozor na to, jak vymezíte podmínky pro takovou soutěž. Podle našich zkušeností bývají soutěže na sociálních sítích (potenciálně) protiprávní více než často. Základní doporučení, které platí i v poměrech ČR, zní: Nemotivujte nikoho k recenzi tím, že ho zapojíte do soutěže. Riskantní je také, pokud spojíte účast v soutěži s lajkem Vaší stránce, popř. se sledováním Vaší stránky či Vašeho profilu.
I závěry druhého rozhodnutí mohou být mimořádně relevantní pro praxi. Ti z Vás, kteří uvažují o prodeji či nákupu účtu na sociální síti, by měli zpozornět. Účty na sítích s vysokým dosahem se mohou jevit jako důležité a velmi hodnotné aktivum. Tak tomu však nemusí být. Často se za ně platí vysoké částky, nicméně to může být velká chyba. Ve finále totiž reálně hrozí, že nebudete mít právo bez dalšího pokračovat v používání účtu svého předchůdce, protože Vám jeho lajky nepatří. Zamysleli jsme se nad možností, jak tuto situaci řešit, a řešení jsme našli. Pokud tedy řešíte nákup nebo prodej účtu na sociální síti a nechcete později čelit žalobám,[5] neváhejte se na nás obrátit.
Každopádně je jen otázkou času, než začne způsob získávání lajků a recenzí na sociálních sítích zaměstnávat i naše soudy.
[1] Tak např. LG (Zemský soud) ve Stuttgartu ve svém rozhodnutí ze dne 6. 8. 2014, sp. zn. 37 O 34/14, rozhodl, že propagace pomocí zakoupených lajků a sledujících na Facebooku představuje klamavou reklamu. K tomuto tématu srov. blíže DRACHOVSKÝ, O., FISCHER, K. Je nákup followerů cestou k úspěchu? Ale kdeže, leda cestou k mnohomilionovým pokutám! Advokátní deník. [online]. [cit. 9. 9. 2023]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/21/je-nakup-followeru-na-socialnich-sitich-cestou-k-uspechu-ale-kdeze-leda-cestou-k-mnohamilionovym-pokutam/.
[2] Rozsudek OLG (Vrchního zemského soudu) ve Frankfurtu ze dne 20. 8. 2020, sp. zn. 6 U 270/19.
[3] K tomu může po technické stránce dojít poměrně snadno, protože Facebook nabízí možnost přejmenovat stránku, aniž by došlo ke ztrátě počtu lajků, které daná stránka získala (byť pod předchozím označením).
[4] Rozsudek OLG (Vrchního zemského soudu) ve Frankfurtu ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 6 U 23/17.
[5] Ať už od konkurence, nebo od toho, komu jste účet prodali.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




