Pět otázek pro Martina Maisnera: O umělé inteligenci v právních službách
Advokát a rozhodce JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb. je specialistou mimo jiné i v oblasti práva informačních technologií a na kongresu Právní prostor 2024 se již 9.dubna můžete těšit na jeho příspěvek na téma „Využití AI při poskytování právních služeb“.
Na kongresu Právní prostor 2024 bude Váš příspěvek věnovaný tématu využívání AI v právních službách. Jak se už dnes dá umělá inteligence v praxi použít?
Použití je dost široké. AI je využívána pro automatizovanou úvodní konverzaci při prvním on-line kontaktu s klientem, pro rešerše, pro sepis jednoduchých podání, korespondenci a podobně. Nepochybuji o tom, že některé programy AI se rozvíjejí natolik, že brzy budou schopny sepisovat i dost komplikované dokumenty a je i otázka, co všechno ještě uvidíme.
Využíváte ve své praxi nějaké konkrétní AI? Pro jaké účely nejčastěji?
Před několika lety jsem opustil velkou kancelář a věnuji se práci, která je založena primárně na mém osobním výkonu. Pracuji jako rozhodce, vyjednavač a poradce, takže využívám hlavně svých zkušeností a své osobnosti – snažím se prostě působit tam, kde má moje práce největší přidanou hodnotu. Pro široké využití AI tedy nemám momentálně příliš široké uplatnění, ale kdo ví? Nicméně AI se zabývám z titulu vedoucího pracovní skupiny ČAK pro právo informačních technologií a jako místopředseda představenstva, a to zejména proto, aby byly správně nastaveny principy pro použití AI při poskytování právních služeb. Tedy tak, aby to žádnému nebránilo využívat informační technologie včetně AI, ale aby byl přísně dodržen zákonný rámec poskytování právních služeb.
Kdyby se umělá inteligence měla zítra naučit něčemu novému, co by Vám zjednodušilo každodenní praxi, co by to bylo?
Určitě pravdomluvnost. To, co řada uživatelů podvědomě předpokládá – tedy že robot se nikdy nemýlí a že mluví vždycky pravdu, je bohužel omyl. AI je charakteristická především rozvojem kreativity a žádný korektor „Robot nesmí lhát“ v sobě nemá. Případy, kdy si AI ve zdůvodnění prostě vymyslela judikát, aby tím vylepšila argumentaci se už staly, a to nejen v USA (kde to bylo dokonce předmětem soudního sporu), ale i u nás. AI by se měla tudíž vyvíjet kromě kreativnosti také k absolutní korektnosti a důrazem na správnost výsledku. Ale to je trochu jako sedět na dvou židlích jedním zadkem.
Mělo by mít AI pravomoc rozhodovat jednoduché spory?
Využití AI jako autority pro rozhodování sporů je poněkud kontroverzní. Ten, kdo rozhoduje nebo – chcete-li – soudí, musí kromě vyhodnocení obsahu písemných důkazů a obsahu podání stran hodnotit také důvěryhodnost svědků při jejich výpovědi (včetně řeči těla) , atmosféru v jednací místnosti, fyzickou podobu písemných důkazů a řadu dalších „soft“ okolností. Ukazuje se to i při on-line ústních jednáních, když ústní jednání probíhá distančně a technika opravdu nepřenese úplně vše.
Na druhé straně je ale zřejmé, že v případě jednoduchých řízení lze AI v rozhodovacím procesu využít. Pokud vím, tak poměrně AI je využívána jedním severoamerickým úřadem pro řízení o ukládání správních pokut. Je to jednoduché řízení, které je velmi účelně parametrizováno a nasazení AI je poměrně úspěšné. Rozhodnutí však nepodepisuje AI, ale jsou podepisována jménem onoho správního úřadu.
Také mám trochu pochybnosti, jestli by se v takovém případě mělo hovořit o pravomoci, nebo spíše o využití. Nedokážu předjímat, kam se AI vyvine, ale zatím všechny regulace směřují k tomu, že se zákonodárci utvrzují v tom, že by mělo být každému zachováno právo být souzen lidským soudcem (se všemi riziky selhání lidského faktoru). Zpravidla je to zdůvodňováno sofistikovaně, ale je to vlastně vyjádření toho, co Karel Čapek formuloval ve své povídce Poslední soud – „Člověk patří člověku…“
Na závěr: Řadíte se spíše mezi technologické skeptiky, nebo optimisty?
Já jsem velký fanda technologií už od devadesátých let. Proto jsem se také už tehdy začal věnovat právu informačních technologií. Fandím jim natolik, že bych je rád viděl všude, kde to má smysl. Nicméně se snažím stále opakovat základní pravdy – digitalizace není všelék, digitalizovaná blbost zůstává blbostí a technologie nejsou cíl, ale nástroj. Takže řekněme opatrný optimista a pragmatik.
Děkuji Vám za odpovědi.
Zajímá Vás téma umělé inteligence a práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme AI a jejímu vztahu k právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




