Články s tagem: dokazování

Evropskou unii[1] lze v návaznosti na konstantní judikaturu evropských a mezinárodních soudů vnímat jako nadnárodní uskupení států, které je nadáno vlastní právní subjektivitou, tedy schopností samostatně právně jednat.

Vědění je významnou občanskoprávní skutečností.

Rekognice je jedním ze zvláštních způsobů dokazování. Následující článek se zaměří na trestněprávní a také kriminalistické aspekty využití tohoto institutu.

Hovoříme-li o psychickém stavu pachatele trestného činu v době jeho spáchání, neboli zda byly u pachatele zachovány, sníženy, nebo vymizeny rozpoznávací či volní schopnosti, pak se mnohým z nás vybaví tradičně zažité důkazní prostředky předkládané u soudu.

Dokazování v občanském soudním řízení představuje velice důležitou problematiku, která má stanovená určitá pravidla, jimiž je nezbytné se řídit a jež mohou mít na vývoj soudního sporu značný vliv. Podobně je to i se schopností účastníků řízení svá tvrzení před soudem podložit vhodnými a přesvědčivými důkazy a unést tak důkazní břemeno, které bývá často klíčem k úspěchu ve sporu.

V poslední Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bylo publikováno stanovisko trestního kolegia k povaze trestních oznámení jako důkazů.

Při posuzování špatného zacházení v době, kdy byl poškozený v moci policie, musí státní orgány vyvinout vlastní iniciativu k zajištění důkazů, neboť je to pro poškozeného v takové situaci téměř nemožné.

Úřední záznam či oznámení přestupku není možno použít jako důkaz.

K obnově řízení by podle Ústavního soudu mělo stačit, pokud nové skutečnosti a důkazy mohou změnit původní rozhodnutí, nemusí se posuzovat, zda jej skutečně změní.

Postavení a role státního zastupitelství podle čl. 80 odst. 1 Ústavy České republiky v justičním systému spočívá v tom, že je určeno k zastupování státu v trestním řízení. Současně však působí jako ochránce veřejného zájmu i v dalších v případech, které stanoví zákon. Působnost státního zastupitelství se dělí na dvě hlavní oblasti. Působnost trestní a netrestní, do níž spadá i jeho role v občanském soudním řízení. Obě dvě tyto působnosti se vzájemně ovlivňují a prolínají.

Informace publikované na veřejně dostupných webových stránkách nepředstavují notorietu. Každou webovou stránku, ze které se v řízení čerpají poznatky, je třeba zdokumentovat ve spise, jelikož jde o provedený důkaz.

Institut dokazování v občanském soudním řízení je zakotven v občanském soudním řádu, který důkladně popisuje způsoby dokazování před soudem, vyjmenovává jednotlivé druhy důkazních prostředků a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazů soudy (jako např. důkazu listinou, svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem apod.).

Právní věty z rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 2867/16

Pokud chcete v řízení dokazovat webovou stránkou, může se hodit znát rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 80/2016-30, který se touto problematikou zabýval v případě, kdy webová stránka neobsahovala zákonné informace.

Svědectví nemusí nutně ztrácet na věrohodnosti, když očitý svědek nepostihne přesně vedlejší okolnosti skutkového děje, v poměru k nápadnému hlavnímu jednání obžalovaného „nezajímavé“.

Jak dokázat, že jste předali peníze? Lze k tomu použít nahrávku rozhovoru v době předání?

Není nezbytným závěrem, že jestliže někdo v určité době podomácku vyrábí pervitin či heroin, znamená to nutně, že musí mít vždy a za všech okolností vše k tomu potřebné doma po ruce. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25.6.2015, sp.zn. 5 To 236/2015

V tomto komentáři se JUDr. Libor Vávra zabývá otázakou, zda může skutečnost, že je svědek přesvědčen o vině obžalovaných, znevěrohodnit celou svědeckou výpověď. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 3.9.2015, sp. zn. 5 To 262/2015

Komentář JUDr. J. Jirsy k jednomu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4032/14, v němž Ústavní soud uvádí, za jakých okolností může zasáhnout do hodnocení důkazů provedených obecným soudem.