Dokazování v civilním řízení a obrácení důkazního břemene Zdroj: Fotolia

Dokazování v civilním řízení a obrácení důkazního břemene

Institut dokazování v občanském soudním řízení je zakotven v občanském soudním řádu, který důkladně popisuje způsoby dokazování před soudem, vyjmenovává jednotlivé druhy důkazních prostředků a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazů soudy (jako např. důkazu listinou, svědeckou výpovědí, znaleckým posudkem apod.).

JUDr. Jiří Matzner Ph.D.  LL.M.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

S institutem dokazování v civilním sporném řízení úzce souvisí také tzv. důkazní břemeno, jehož unesení je jedním z klíčů k úspěchu v občanskoprávních soudních sporech. Strana soudního sporu, která jej není schopna unést, totiž nemůže ve sporu uspět. Důkazní břemeno zpravidla leží na straně žalobců, kteří jsou v rámci sporu povinni dostatečně prokázat tvrzení tvořící předmět žalobního návrhu. Za určitých okolností však může dojít k přenesení důkazního břemene na protistranu – tento jev nazýváme tzv. obrácením důkazního břemene.

Dokazování v civilním řízení

V občanském soudním řízení (civilním řízení) jsou strany sporu povinny (k prokázání svých tvrzení) navrhovat důkazy a unést tzv. důkazní břemeno. Jak již bylo zmíněno výše, ve sporném civilním řízení to bývá zpravidla žalobce. O tom, které z navržených důkazů budou či nebudou provedeny, ovšem již rozhoduje soud. Neoznačí-li účastníci sporu důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z těch důkazů, které byly provedeny. Přesto však může provést i jiné než účastníky navržené důkazy, a to zejména v případech, kdy je to potřebné ke zjištění skutkového stavu. V civilním sporném řízení ovšem soud není povinen zjišťovat úplný skutkový stav věci ze své vlastní iniciativy. Jinak je tomu v tzv. civilních nesporných řízeních, jako např. v řízení o pozůstalosti, řízení o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, řízení o soudní úschově či řízení ve věcech obchodního rejstříku, ve kterých je soud ze zákona povinen provést i jiné důkazy, než které byly navrženy účastníky řízení, pokud je to nutné ke zjištění a prokázání skutkového stavu věci. 

Za zjištěný stav věci mohou být považována také shodná tvrzení účastníků a není nutné dokazovat ani tzv. notoriety – neboli skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti (jako např. ze soudního spisu). Stejně tomu je i s právními předpisy. Dokazování provádí soud v průběhu soudního jednání a je třeba jej vždy provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích nebo jiná zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti. Důkazy hodnotí soud dle svého vlastního uvážení (na základě zásady volného hodnocení důkazů), přičemž každý důkaz hodnotí soud jednotlivě a všechny důkazy současně i ve vzájemných souvislostech. Přitom je povinen vždy pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení.

Za důkaz mohou sloužit všechny věci a prostředky, kterými lze zjistit skutkový stav věci, především pak výslech svědků, znalecký posudek (závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí), vyjádření různých orgánů, fyzických a právnických osob, notářské zápisy či jiné listiny, eventuálně i výslech samotných účastníků řízení. K tomu však soudy přistupují až v případě značné důkazní nouze, jelikož účastník řízení má zájem na výsledku sporu a jeho výpověď tak nemusí být patřičně věrohodná. Nadto je každý povinen bezplatně na dotaz soudu sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro vydání rozhodnutí. Současně každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen se na předvolání k soudu dostavit a vypovídat před ním jako svědek. Při svědecké výpovědi musí vypovídat pravdu, nic nezamlčovat a svou výpověď může odepřít jen, kdyby jí mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě či osobám blízkým (např. svému partnerovi nebo rodinnému příslušníkovi).

Obrácení důkazního břemene

V určitých případech nicméně dochází k tzv. obrácení důkazního břemene. Občanský soudní řád případy obrácení důkazního břemene výslovně zakotvuje jen v tzv. diskriminačních sporech. V těchto soudních sporech má povinnost prokázat skutkový stav věci nikoliv žalobce (popř. účastník řízení, který má zájem na prokázání daných skutečností), nýbrž protistrana – tedy žalovaný. Takováto situace nastává v případech, kdy žalobce před soudem uvede skutečnosti, ze kterých je možné dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci (např. na základě pohlaví, rasového či etnického původu, náboženství, víry, věku, sexuální orientace, povolání, podnikání, rasového nebo etnického původu apod.). V případě, kdy nastanou okolnosti, z nichž by bylo jakkoliv možné dovodit eventuální existenci diskriminačního jednání, stává se povinným k prokázání, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení, žalovaný. Žalobce se tak v uvedených případech povinnosti důkazního břemene zprošťuje a tato přechází na žalovaného.

K přenesení důkazního břemene ovšem nemusí dojít jen v případech výslovně stanovených zákonem. Ustálenou soudní judikaturou bylo dovozeno, že k obrácení důkazního břemene může dojít i v důsledku zaviněného zmaření důkazu protistranou (jako např. úmyslného zničení nebo ztrátou důkazu – jako třeba notářského zápisu či jiné listiny potřebné k prokázání určitých skutečností v soudním řízení). V takovém případě se přenesení důkazního břemene, v souladu s obecnou zásadou, podle níž nesmí nikdo těžit ze svého protiprávního jednání, stává jakousi sankcí za zmaření důkazu, která nastupuje extra legem. 

K obrácení důkazního břemene může někdy dojít také v případech tzv. negativních skutečností. Negativní skutečnosti se sice obecně neprokazují, avšak v případě jejich pozitivního gramatického vyjádření může být důkazní břemeno rovněž přeneseno na protistranu. Jako příklad můžeme uvést předání a převzetí stavby (nemovité věci), kde žalobce tvrdí, že k předání staveniště nedošlo. Jeho tvrzení (jakožto negativní skutečnost) lze jen těžko fakticky něčím prokázat, a proto je v takovém případě na řadě žalovaný, který musí být schopen jeho tvrzení určitým způsobem vyvrátit (např. předložením předávacího protokolu) tak, aby v daném směru důkazní břemeno unesl.

Závěr

Problematika dokazování a obrácení důkazního břemene je jedním ze základů občanského soudního řízení. Už jen proto je třeba tuto problematiku v rámci sporné agendy perfektně ovládat, včetně eventuálních „odchylek“ od základních pravidel dokazování. Jednou z těchto odchylek je i obrácení důkazního břemene a jeho přenesení na žalovaného, jejíž podmínky je důležité pro schopnost efektivního vedení soudního sporu dobře znát.

 

procesní právo dokazování důkazní břemeno

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotilo 5 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články