Články s tagem: dražba

Praha 10. října (ČTK) - Po více než dvou letech se bude vláda znovu zabývat novým zákonem o veřejných dražbách.

Elektronická tržiště a aukce se staly oblíbenou součástí insolvenčních řízení. Jejich používání zvyšuje spravedlivý přístup na aukční trh i vyšší efektivitu zpeněžení.

Japonská aukce (aukce, e-aukce) je krokový typ aukce, ve které figuruje jeden prodejce a víc zájemců. Je jednou z aukcí, kde se zvyšuje cena. Na rozdíl od anglické verze cenu nezvyšují účastníci aukce, ale licitátor.

Praha 22. června (ČTK) - V Česku zřejmě vznikne centrální evidence dražeb, kterou bude spravovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Počítá s tím nový zákon o veřejných dražbách, jehož návrh dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo MMR. Jednorázové náklady na vytvoření tohoto systému mají být pět milionů korun. Zákon má dále například odstranit dosavadní nesoulad s občanským zákoníkem nebo zavést úpravu pro organizaci elektronických dražeb. Předlohu ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident.

Ve druhé části příspěvku jsou představeny aspekty volné soutěže soudních exekutorů a současně nároky na smlouvu o provedení dražby.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Proč jít cestou zpeněžení veřejnou dražbou, když je navrhovatelem dražby orgán státní správy či obec.

Kamil Stupka, jednatel dražební společnosti Dražbyprost s.r.o. a mimo jiné člen pracovní skupiny chystající novelu zákona o veřejných dražbách, promluví na téma "Veřejné dražby" na dalším ročníku konference Právo ve veřejné správě.

Brno 27. září (ČTK) - Exekutor má nárok na vyplacení odměny za provedenou dražbu, konstatoval dnes v nálezu Ústavní soud. Zrušil tak rozsudky Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího soudu, které nařídily přerovskému exekutorovi Tomáši Vránovi odevzdat veškerý výtěžek dražby insolvenčnímu správci. Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy je takový postup logický a problém je v tom, že si konkurují exekuční řád a insolvenční zákon.

Dne 1. září 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu provedená zákonem č. 164/2015 Sb. Jak už je zvykem posledních novelizací proces­ních předpisů na úseku exekučního práva, i tato novela přines­la více výhod povinným než oprávněným.

Při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které byly při nařizování původního dražebního jednání, tzn. mimo jiné i dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř.

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.