Pět otázek pro Kamila Stupku Zdroj: Fotolia

Pět otázek pro Kamila Stupku

Kamil Stupka, jednatel dražební společnosti Dražbyprost s.r.o. a mimo jiné člen pracovní skupiny chystající novelu zákona o veřejných dražbách, promluví na téma "Veřejné dražby" na dalším ročníku konference Právo ve veřejné správě.

Hana Treutlerová

Hana Treutlerová

redaktorka

Hana Treutlerová

redaktorka

Na co vše se můžeme v rámci Vaší přednášky na PVVS těšit?

Cílem mé přednášky bude především vyzdvihnout výhody zpeněžování majetku veřejnou soutěží formou veřejné dražby dle zák. 26/2000 Sb. s důrazem na nesporné výhody tohoto procesu jako je transparentnost, efektivita, komfort pro navrhovatele dražby (ale i pro ostatní účastníky dražby), právní ochrana a jistota pro všechny účastníky (celý postup je dán zněním zákona), apod. Srovnání různých způsobů zpeněžení majetku (přímý prodej, výběrová řízení, aukce) s dražbou dle zák. 26/2000 Sb., včetně příkladů z praxe. Popsat postup navrhovatele dražby a dražebníka v rámci dražebního procesu.

Kdybyste měl zmínit největší úskalí celého procesu veřejné dražby (dobrovolné i nedobrovolné), jaká by to byla?

Jediné úskalí, které vnímám v kontextu zpeněžení majetku obcí a územně správních celků veřejnou dražbou, je nedostatečná informovanost osob oprávněných s majetkem nakládat.

V obecné rovině pak dlouhodobé neřešení nemožnosti plně uspokojit zajištěného věřitele v procesu výkonu zástavního práva formou veřejné dražby, kdy tento proces může být zastaven exekutorem (vydáním exekučního příkazu k prodeji zajištěné věci i v případech, že oprávněný u exekutora je až xtý v pořadí zajištění bez možnosti uspokojení se z výnosu prodeje!), nebo prostým zahájením insolvenčního řízení (nikoli rozhodnutím o úpadku!). Protože však tato problematika nemá žádný vztah k institucím a osobám, pro které je má přednáška připravena, nebude v rámci přednášky zmíněna.

Jak je to s nabytím vlastnického práva k vydražené věci?

Příklepem licitátora přejde vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby. Jedná se tedy o přechod vlastnictví (nikoli převod vlastnictví jak je tomu u smluvních prodejů). Tedy akt, který poskytuje vydražiteli pevnou právní jistotu při nabytí vlastnictví.

Jaké hlavní změny byste vyzdvihl v rámci poslední novely zákona o veřejných dražbách? Co nového se zavedlo a od čeho se naopak ustoupilo?

Poslední novela proběhla před několika lety. Zmíním se o chystané novele: odbor dražeb při MMR obdržel návrhy dražební obce. Přesto poměrně rozsáhlou část návrhu novely zákona o veřejných dražbách (dále jen ZVD) tvoří pouze úprava a upřesnění procesu elektronické dražby (dříve jen upravené vyhláškou), dále upřesnění či změny v názvosloví a drobné úpravy v procesu dražby, (např. místo dvou povinných prohlídek předmětů dražby pokud jde o nemovitost, tak jen jedna, dále je navrhováno, aby dražebník mohl vybrat odměnu nejen od navrhovatele dražby, ale i od vydražitele, apod. ). Podstata problematiky veřejných dražeb (kdy drtivá většina dražeb je konána na základě návrhu osoby, která má právo předmět dražby zcizit (zajištěný věřitel, insolvenční správce, notář - soudní komisař, atd.) však není vůbec řešena. O nemožnosti řádně vykonat proces zástavního práva jsem se již zmínil výše, ovšem dále bylo naprosto opominut např. soulad (N)OZ s ZVD (viz. výkon zástavního práva výše - § 1359 OZ), návrh na tarifní odměny pro dražebníka u případů, kdy není navrhovatelem vlastník,  apod. Se všemi (a nejen s těmito) uvedenými problémy se novelou zákona například na Slovensku vypořádali již před několika roky. Dle mého názoru neexistuje rozumný důvod proč tomu tak není i u nás.

Jaký bývá ve finále přibližný rozdíl mezi cenou, za kterou byl předmět vydražen, a cenou tržní? V přibližně kolika případech se prodá předmět za tržní cenu?

Pokud dražebník řádně dodrží postupy dané mu ZVD, potom je cena dosažená v dražbě vždy tržní v čase a místě (další velmi důležitý institut jako ochrana pro navrhovatele dražby, ale i vydražitele, který podrobněji rozvedu v rámci přednášky). Neexistuje rozumný důvod, proč by jiná forma prodeje měla být efektivnější než dražba dle ZVD.

rozhovor právo ve veřejné správě dražba veřejná dražba

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články