Uspokojování pohledávek oprávněných z exekucí vedených u soudních exekutorů proti témuž povinnému v rámci rozvrhu výtěžku dražby nemovité věci Zdroj: Fotolia

Uspokojování pohledávek oprávněných z exekucí vedených u soudních exekutorů proti témuž povinnému v rámci rozvrhu výtěžku dražby nemovité věci

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.

Mgr. Petr Látal

exekutorský koncipient

Mgr. Petr Látal

exekutorský koncipient

Avšak platí, že přihlášené pohledávky zařazené do jednotlivých skupin se uspokojují nejdříve v rámci dané skupiny a teprve jsou-li pohledávky předchozí skupiny zcela uspokojeny, přichází na řadu uspokojení pohledávek zařazených v následné skupině. V případě, že by nebylo možné uspokojení veškerých pohledávek v rámci téže skupiny, nastává uspokojení podle pořadí přihlášených pohledávek v této skupině, případně se přihlášené pohledávky se stejným pořadím uspokojí poměrně.

Soudní exekutor zašle dražební vyhlášku nejen oprávněnému, povinnému a dalším osobám dle ustanovení § 336c OSŘ, ale zejména všem věřitelům povinného se zaevidovaným zástavním právem v katastru nemovitých věcí. V dražební vyhlášce určí termín dražby a poučení o skutečnosti, že věřitelé povinného mohou přihlásit své pohledávky prostřednictvím přihlášky, avšak nejpozději do zahájení samotného dražebního jednání. Pakliže jsou zaevidovány veškeré pohledávky přihlášených věřitelů, je provedena dražba nemovitých věcí povinného a usnesení o příklepu nabude právní moci, soudní exekutor předvolá k rozvrhu výtěžku zpeněžení vydražitele,[3] povinného, oprávněného a veškeré přihlášené věřitele, jejichž přihláška splňovala[4] všechny zákonem stanovené náležitosti. V rámci rozvrhového jednání pak uspokojuje v prvé řadě náklady dražby,[5] kam patří také náhrada nákladů znalce za vypracování znaleckého posudku,[6] dále odměnu soudního exekutora,[7] a následně vymáhané pohledávky řádně a včas přihlášených věřitelů. V největší míře se v praxi setkáváme právě s pohledávkami přihlášených věřitelů jako oprávněných z přerušených exekučních řízení proti témuž povinnému.

Na základě doslovného výkladu ustanovení § 337c OSŘ byli do nedávné doby věřitelé, kterým nesvědčilo právo zařazení do skupiny podle písm. a) – e) zařazováni do šesté skupiny podle písm. f)[8] a uspokojováni z výtěžku dražby nemovité věci povinného až v poslední skupině. Zde bylo zásadní, zda soudní exekutor provádějící exekuci přihlášeného věřitele vydal exekuční příkaz zřízením zástavního práva na nemovité věci povinného, či nikoli. V případech, kdy soudní exekutor postupoval bez zbytečného odkladu a vydal takový příkaz, zajistil tím svému oprávněnému zařazení pohledávky do skupiny podle písm. c), tedy do třetí skupiny, čímž mu zajistil lepší pořadí pro uspokojení v rámci rozvrhu výtěžku dražby.[9]

Nejvyšší soud se touto problematikou zabýval nejdříve ve svém usnesení sp. zn. 20 Cdo 3121/2011 ze dne 17. července 2012, kdy uvedl: „Postihují-li exekuce, nařízené soudem a prováděné soudními exekutory na základě zákona č. 120/2001 Sb., tytéž nemovitosti, je třeba od účinnosti zákona č. 286/2009 Sb. (od 1. listopadu 2009), posoudit souběh exekucí podle zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.“[10] Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí taktéž poukazuje na ustanovení § 130 odst. 3 EŘ s tím, že lze jazykovým výkladem dovodit, že zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, je třeba aplikovat nejen při souběhu výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu a exekučního řízení podle exekučního řádu, ale i v případech, kdy dochází k souběhu více exekučních řízení podle exekučního řádu, za situace, jsou-li postiženy dvěma a více exekucemi tytéž nemovité věci povinného.

Nejvyšší soud se toutéž problematikou zabýval i ve svém usnesení sp. zn. 20 Cdo 3755/2011 ze dne 26. července 2012, kdy uvedl: „Oprávnění z přerušených exekucí prodejem nemovitosti se mohou domoci uspokojení své pohledávky prostřednictvím přihlášky pohledávky do probíhající exekuce. Na rozdíl od mobiliární exekuce je u exekuce prodejem nemovitostí stanoven výslovně i nejzazší okamžik, do kdy může být takováto přihláška účinně podána – pohledávka musí být přihlášena nejpozději do zahájení dražebního jednání. Režim pro dosažení uspokojení z exekuce prodejem nemovitosti je v tomto pro oprávněné z přerušených exekucí v zásadě shodný jako pro ostatní přihlášené na střetu se nepodílející věřitele vykonatelných pohledávek. Podstatné pro ně je však to, že pořadí jejich pohledávky, které by tato měla v přerušené exekuci, jim i v tomto řízení, do nějž se fakticky dostali až podáním přihlášky, zůstává při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zachováno.“[11] Nejvyšší soud ve svém odůvodnění konstatuje, že pohledávky přihlášených věřitelů z přerušených exekucí se řadí do skupiny podle ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) zákona OSŘ, tedy třetí skupiny, ihned po uspokojení nákladů dražby a případné pohledávky z hypotečního úvěru nebo části těchto pohledávek sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů. V rámci této skupiny pak stanovuje rozhodné datum pro pořadí uspokojování jako den podání návrhu na nařízení exekuce. Dále pak vykládá ustanovení § 337c OSŘ, ve spojení s ustanovením § 15 zákona č. 119/2001 Sb. tak, že se pohledávky zajištěné zástavním právem řadí do skupiny stanovené ustanovením § 337c odst. 1 písm. c) OSŘ, s tím, že dle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. oprávněný z exekuce, v níž došlo k přerušení řízení podle ustanovení § 14 téhož zákona, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělovaného výtěžku dražby nejpozději do dne zahájení dražebního jednání, a to přímo u soudního exekutora. Skupina i pořadí mu tak zůstanou zachovány.

Z uvedené právní úpravy s ohledem na výklad této problematiky Nejvyšším soudem vyplývá, že oprávnění z přerušených exekucí[12] prodejem nemovitých věcí téhož povinného se mohou domáhat uspokojení svých vykonatelných pohledávek na základě podané přihlášky do probíhající exekuce prodejem týchž nemovitých věcí. Pravidlo určení pořadí nařízení exekuce uvedené v ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 119/2001 Sb. podle výslovného odkazu k odst. 1 platí výhradně pro účely stanovení pořadí rozhodného pro určení, která z exekucí bude prováděna a která se přeruší. Z ustanovení § 15 zákona č. 119/2001 Sb. lze dovodit, že pro pořadí pohledávek k uspokojení v rozvrhu se vychází[13] ze dne, který je rozhodný pro pořadí pohledávky oprávněného při exekuci prodejem nemovitých věcí podle předpisů, kterými se přerušená exekuce řídí. Pořadí pohledávky přihlášeného věřitele jako oprávněného z přerušeného exekučního řízení se řídí ustanovením § 337c odst. 1 písm. c) a § 337 odst. 5 písm. a) OSŘ, s tím, že za rozhodující se považuje den, kdy soudnímu exekutorovi došel návrh na nařízení exekuce či soudu návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného. V tomto případě se již nezkoumá a není ani relevantní se zabývat otázkou dne vzniku zástavního práva na nemovitých věcech povinného.

V případech, v nichž by nebyl exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí povinného vydán, nebude možné použít shora uvedený postup a pohledávka bude uspokojena ve skupině dle ustanovení § 337c odst. písm. g) OSŘ, tedy až v sedmé skupině, případně pokud by byl vydán exekuční příkaz zřízením zástavního práva dle ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) OSŘ, tedy ve 3. skupině, avšak s rozhodným datem nikoli podání návrhu, ale dnem rozhodným pro exekuční zástavní právo, tj. rozhodný den vzniku zástavního práva.[14]

Při přihlašování pohledávek do dražby je tedy podstatné, aby měl věřitel v rámci přihlašované pohledávky zahájeno exekuční řízení a byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí povinného, popřípadě aby byl zahájen výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí u místně a věcně příslušného soudu. V okamžiku, kdy věřitel dlužníka zjistí, že na nemovité věci dlužníka je nařízena dražba, musí své pohledávky přihlásit dle zákonné úpravy nejpozději do zahájení dražebního jednání[15] a prověřit, zda byl v rámci exekučního řízení, kde vymáhá věřitel svou vykonatelnou pohledávku, vydán exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí povinného. V případech, kdy soudní exekutor nevydal předmětný exekuční příkaz, jeví se jako podstatné vyzvat soudního exekutora k jeho vydání, neboť jinak by ztratil výhodnější pořadí pro uspokojení v rámci rozvrhu výtěžku zpeněžení nemovitých věcí povinného.

V přihlášce pohledávky do dražby uvede věřitel skutečnost, že pohledávku přihlašuje do skupiny pohledávek dle ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) OSŘ a současně sdělí, že pořadí v rámci této skupiny se řídí dnem, kdy došel exekuční návrh soudnímu exekutorovi, resp. doloží tuto skutečnost doručenkou a tento den v přihlášce uvede.[16] Přihlášený věřitel následně vyčíslí pohledávku ke dni rozvrhu s tím, že se může účastnit rozvrhového jednání, v jehož závěru vydá soudní exekutor rozvrhové usnesení. Po právní moci rozvrhového usnesení soudní exekutor rozvrhne výtěžek dražby na náhradu nákladů dražby, oprávněného a zejména pak mezi přihlášené věřitele, určené v tomto rozhodnutí podle stanoveného pořadí. Soudní exekutor poté provede výmaz zástavních práv přihlášených i nepřihlášených věřitelů z katastru nemovitých věcí a dalších práv, o kterých to stanoví právní předpis.

V praxi se setkáváme právě u přihlášených věřitelů s tím, že s ohledem na svoji ne vždy správnou právní gramotnost a znalost nejnovějších výkladů právních norem, stále zasílají přihlášky pohledávek spolu s exekučním příkazem zřízením zástavního práva a doložením rozhodného dne jako dne zřízení zástavního práva na nemovitých věcech povinného. Zde vzniká rozdílný názor mezi soudními exekutory, kteří se z tohoto důvodu rozcházejí ve svých postupech. První skupina zjišťuje všechny rozhodné skutečnosti pro zařazení věřitele do dané skupiny a zjišťuje rozhodné datum pro pořadí v rámci dané skupiny. Nicméně v případě, že toto nezjistí, postupuje tak, že zařadí věřitele do skupiny podle skupiny uvedené v přihlášce pohledávky a za rozhodné datum považuje právě den vzniku zástavního práva (stejně tak jak uvádí věřitel). Naopak druhá skupina v těchto případech, kdy např. z výpisu z katastru nemovitostí zjistí evidenci exekučního příkazu k prodeji nemovité věci povinného ve prospěch přihlášeného věřitele, tohoto věřitele či jeho právního zástupce vyzve ke sdělení rozhodného dne, ke kterému podával exekuční návrh či návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného. Věřitel se poté řadí na základě výkladu Nejvyššího soudu do třetí skupiny dle ustanovení § 337c odst. 1 OSŘ a jako rozhodný den se užije nikoli den vzniku zástavního práva, tak jak věřitel uvádí ve své přihlášce, nýbrž den, kdy podal návrh na nařízení exekuce u soudního exekutora či výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného u soudu. Zde pak vyvstává otázka správnosti jednoho či druhého postupu, nicméně dle názoru autora se jeví jako vhodnější postup exekutora, který s ohledem na výklad Nejvyššího soudu vyzve přihlášeného věřitele ke sdělení rozhodného dne jako dne podání návrhu na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí.

Závěrem lze tedy uvést, že nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soudní exekutor zveřejní na své úřední desce oznámení o přihlášených pohledávkách. V tomto oznámení poučí přihlášené věřitele o právu popřít ve stanovené lhůtě tyto pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí a rovněž o povinnosti sdělit veškeré změny týkající se pohledávek. Po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle ustanovení § 336p OSŘ, se provede rozvrh výtěžku zpeněžení. Rozvrh se od nové právní úpravy koná principiálně bez nařízení jednání. Avšak podle ustanovení § 336q OSŘ požádá-li o rozvrhové jednání alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle ustanovení § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2 OSŘ soudní exekutor rozvrhové jednání nařídí. K tomuto jednání poté předvolá oprávněného, toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinného a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta. V obou případech soudní exekutor následně provede šetření spisu ohledně zaevidovaných přihlášek věřitelů s tím, že určí skupinu a pořadí v rámci skupiny, do které všechny věřitele zařadí. Na základě výkladu Nejvyššího soudu lze konstatovat, že oprávnění z přerušených exekučních řízení[17] prováděných prodejem nemovitých věcí povinného[18] se uspokojují právě ve třetí skupině spolu s oprávněným dle ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) OSŘ a s rozhodným dnem pro určení pořadí v rámci dané skupiny jako dnem podání návrhu na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného. Soudní exekutor poté rozvrhne bez jednání, případně v rámci rozvrhového jednání, výtěžek zpeněžení nemovitých věcí povinného v dražbě u přihlášených věřitelů jako oprávněných z přerušených exekucí či výkonu rozhodnutí podle pořadí stanoveného v ustanovení § 337c odst. 1 OSŘ. Tímto postupem bude docházet i k uspokojení některých přihlášených věřitelů před oprávněným v exekučním řízení, v němž se dražba provádí.

Výklad Nejvyššího soudu, kterým je zajištěna vyšší míra spravedlnosti při uspokojování věřitelů ze zpeněžení nemovitých věcí povinného v dražbě prováděné soudním exekutorem či soudem je dle názoru autora správný. Při stanovení rozhodného pořadí při uspokojování věřitelů povinného zde již není rozhodné, zda soudní exekutor vydá exekuční příkaz zřízením zástavního práva na nemovitých věcech povinného, či ne. Pro přihlášeného věřitele je již v tomto případě relevantní den posledního úkonu věřitele proti dlužníku, a to podání návrhu na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného. Nezáleží tak na soudním exekutorovi, zda vydá, či nevydá výše uvedený exekuční příkaz k provedení exekuce zřízením zástavního práva. Věřitel tak může sám ovlivnit uspokojení své vykonatelné pohledávky a nemůže již přenášet vyšší míru odpovědnosti za vymožení pohledávky na soudního exekutora, který by se z jakýchkoli důvodů zpozdil s vydáním exekučního příkazu zřízením zástavního práva. Důsledkem shora uváděného výkladu bude jistě i změna v postupu soudních exekutorů ve vydávání exekučních příkazů zřízením zástavního práva na zjištěných nemovitých věcech povinných, kdy nebude docházet k hromadnému provádění exekuce tímto způsobem, ale zástavní práva ve prospěch oprávněných budou zřizována účelně, a to v případech, kdy to bude mít svůj význam. Samozřejmě nesmíme opomenout ani katastrální úřady, jež tento postup vítají, neboť dojde ke snížení jejich administrativní náplně. Tímto by mohlo dojít i ke zrychlení zápisů, tj. promítnutí ostatních listin soudního exekutora do evidence katastru nemovitých věcí.


Seznam literatury

Knižní publikace:

  • Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 658 s. ISBN 978-80-7400-179-6.
  • Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1776 s. ISBN 978-80-7400-107-9.

Právní předpisy:

  • Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád
  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
  • Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících
  • Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměnách a náhradách soudního exekutora

Soudní rozhodnutí:

  •  Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 3121/2011
  • Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 3755/2011

[1] Do řízení, v jejichž rámci soudní exekutor provádí exekuci prodejem nemovitých věcí povinného prostřednictvím nedobrovolné dražby podle OSŘ.

[2] Původně se jednalo pouze o šest skupin a další skupina se zde objevila až v rámci další novely občanského soudního řádu zákonem č. 45/2013 Sb.

[3] V případě zahájení řízení po 1. 1. 2013 vydražitel již není účastníkem rozvrhového jednání, a proto se nepředvolává.

[4] Soudní exekutor v případě přihlášky pohledávky věřitele, která nesplňuje všechny zákonem stanovené náležitosti, vyzve věřitele podle ustanovení § 42 a násl. občanského soudního řádu k jejímu doplnění či opravě s tím, že v případě jejího nedoplnění bude odmítnuta a nebude k ní přihlíženo.

[5] Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání.
Praha : C. H. Beck, 2010, str. 531 – výklad k ustanovení § 13 vyhlášky č. 330/2001 Sb.

[6] Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměnách a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Podle aktuálně účinného právního předpisu se již nejedná o šestou skupinu podle písm. f), ale o sedmou skupinu podle písm. g).

[9] Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 2545-2549 – výklad k ustanovení § 337c OSŘ.

[10] Usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 3121/2011 ze dne 17. července 2012 – právní věta.

[11] Usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 3755/2011 ze dne 26. července 2012 – právní věta.

[12] Za přerušené exekuční řízení lze považovat takové, v němž byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí povinného a v němž nelze provést dražbu, neboť tuto provádí soudní exekutor s výhodnějším pořadím.

[13] Nejde-li o existence výhodnějšího pořadí z důvodu zástavního práva či zajištěné pohledávky z hypotečního úvěru.

[14] Ustanovení § 337c odst. 5 písm. d) OSŘ.

[15] Ustanovení § 336b odst. 4 OSŘ.

[16] V případě pohledávky vymáhané v rámci výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného u věcně a místně příslušného soudu podle OSŘ sdělí věřitel, resp. oprávněný, den podání návrhu na provedení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného k soudu.

[17] V případě exekučních řízení nesmíme opomenout skutečnost, že ne každé řízení se přerušuje a přerušuje se pouze to exekuční řízení, ve kterém je vydán exekuční příkaz prodejem nemovité věci povinného.

[18] Taktéž výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného.

exekuce soudní exekutor dražba

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články