Články s tagem: ostatní

S ohledem na to, že se při právním poradenství cizincům často setkávám se situacemi, kde chyba cizince způsobí až fatální důsledek pro jeho pobytové oprávnění, rozhodl jsem se popsat některé takové případy.

Praha 10. září (ČTK) - Krajské státní zastupitelství v Jihlavě bude muset znovu prověřit podnět na přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti.

Ve středu 13. září se uskuteční galavečer spojený s předáváním ocenění Podnikový právník 2023. Konat se bude opět v Praze v Občanské plovárně.

Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi, projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.

Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze spouští od akademického roku 2023/2024 kurz vedoucí k získání mezinárodně uznávaného titulu „LL.M.“ v oboru Právní ochrana dat. Obor se sice soustředí zejména na problematiku ochrany osobních údajů, ale pokrývá též otázky spojené s daty a autorským, databázovým, či pracovním právem.

Korektně spravovaný a zavedený vnitřní oznamovací systém může předejít případným škodám ve vnitrokorporačním měřítku, hrát důležitou roli v případě správního či trestního řízení, ale může být též vyžadováno ze strany různých finančních a úvěrových institucí, veřejných zadavatelů, investorů či partnerů.

Recenze různých podnikatelů a jejich provozoven na nejrůznějších serverech, jako je Google, Firmy.cz, ale i Booking.com či ZnámýLékař.cz (dále jen „recenzní portály“), jsou klíčové jak pro (potencionální) zákazníky, tak pro samotné podnikatele.

V roce 2023 se často v zahraničí setkáváme s tím, že například v kavárnách není možno zaplatit hotovostí, ale pouze bezhotovostním způsobem. Důvodů, proč by provozovatelé chtěli umožnit placení pouze bezhotovostním způsobem je mnoho, zejména rychlost a pohodlnost pro zákazníky i provozovatele, někteří zákazníci již u sebe hotovost nenosí nebo jde o hygienické důvody (to bylo zřejmé obzvláště v době pandemie).

Během naší cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

Běžné úrazy malých dobrodruhů a sportovců si mohou vyžádat komplikovanou léčbu. Jestliže ke zranění došlo na táboře, vzniká nárok na odškodnění. Celá řada táborů však nemá žádné pojištění, v mnoha případech chybí i oficiální zřizovatel.

Koupili jste si u cestovní kanceláře zájezd a po příjezdu do hotelu jste zjistili, že hotel nedisponuje slíbeným vnitřním a venkovním bazénem? V takovém případě jde o typickou vadu zájezdu. Nejen to, jak v případě uvedené či obdobné vady zájezdu postupovat, se dozvíte v našem článku.

Dne 1. 8. 2023 vstoupil v účinnost dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů. Jaké změny přinese povinným osobám a jaké kroky je nutné učinit v návaznosti na implementaci nového předpisu v organizaci? Co je v české úpravě jinak oproti evropské směrnici, jejíž transpozicí je tento zákon? Odpovědi na tyto otázky přináší následující článek.

Na konci května 2023 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) varoval před dohodami mezi zaměstnavateli týkajícími se nepřetahování zaměstnanců a fixace odměn. ÚOHS se na tyto dohody hodlá nyní intenzivně zaměřovat a v případě, že shledá porušení soutěžního práva, může zapojeným zaměstnavatelům uložit vysoké pokuty. Je proto vhodné prověřit aktuální HR praxi a zaměřit se na eliminaci případných rizik.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), nabyl účinnosti 1. 8. 2023 a pro povinné subjekty to mj. znamená povinnost zavést účinný vnitřní oznamovací systém k tomuto dni, přičemž povinné subjekty zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti Zákona od 50 do 250 zaměstnanců mají dobu k implementaci delší, a to konkrétně do 15. 12. 2023.

Praha 31. července (ČTK) - Více než 10.000 zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice formálně platné, ale již nepoužívané, z českého právního řádu počátkem příštího roku zmizí.

Praha 29. července (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude moci v některých případech pro účely své práce využívat přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu.

Zákon o ochraně oznamovatelů, (dále jen „Zákon“) nabyl konečné podoby a byl publikován dne 20. 6. 2023 ve Sbírce zákonů. Česká republika tím splnila svůj závazek implementovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 (dále jen „Směrnice“), i když tak učinila se značným zpožděním, jelikož transpoziční lhůta pro implementaci Směrnice uplynula již 17. 12. 2021.

Můžeme nad některými směrnicemi či nařízeními z pera orgánů Evropské unie vyjadřovat údiv či nesouhlas, realita je taková, že aktuálně byl publikován tolik mediálně propíraný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Jeho účinnost je datována k 1. 8. 2023.

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Praha 26. června (ČTK) - Ministr vnitra Vít Rakušan s prezidentem Petrem Pavlem řešil, jak vytvářet společnost odolnou proti moderním hrozbám.

Ústava je v podstatě mírovým řádem.[1] Je tak velmi dobře představitelné, že bude upravovat pouze takové modely vládnutí (výkonu veřejné moci), které z objektivních důvodů nebude možné využít v situaci zásadního ohrožení ústavního řádu, nebo které nebudou stačit na potlačení takové mimořádné situace, přičemž alternativy výslovně v ústavě upraveny nebudou.

Od projednání vládního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů v Parlamentu České republiky (dále jen „Zákon o ochraně oznamovatelů”) byla na téma tzv. whistleblowingu napsána řada odborných článků. Souběžně se Zákonem o ochraně oznamovatelů byl však schválen i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů.

Právo na ochranu zdroje dle § 16 tiskového zákona, popř. § 41 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je mimořádně široce koncipované a skutečně připouští jen několik málo výjimek. Vzhledem k jeho povaze je na něj hleděno jednak jako na praktickou podmínku pro novinářskou práci, ale rovněž i jako na nezbytný předpoklad pro zajištění úkolů medií v demokratickém právním státě, kdy často dochází za pomoci žurnalistů k objasňování věcí veřejného zájmu.