Články s tagem: ostatní

Praha 2. ledna (ČTK) - Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) odmítla tvrzení, že účast soudce ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců může být protiústavní. Takový názor má vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která to uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Složení výběrových komisí zavádí novela zákona o státním zastupitelství, kterou žalobci dlouhodobě kritizují.

Nový stavební zákon vyvolává řadu rozporuplných reakcí a kritiky od nestandardního procesu pořizování zákona po všechny limity a rizika,[1] které jeho rekodifikovaná verze má a bude mít. Nepodloženou kritiku schytal [2] i v rámci úprav tzv. plánovacích smluv. Vznikla tak řada mýtů a dohadů, tak je na čase začít demytizovat.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).[1]

Praha 1. ledna (ČTK) - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) počínaje 1. lednem 2020 bude místo ministerstva zemědělství vyřizovat národní dotace českým zemědělcům. Navíc má povinnost zveřejňovat formou otevřených dat informace o dotacích, které poskytl zemědělským podnikům. Změnu přinesla novela zákona o zemědělství, která vstoupila v platnost.

V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Vyhláška č. 244/1996 Sb. v platném znění, vydaná Ministerstvem spravedlnosti, upravuje advokátní kárný řád, tedy způsob, jakým Česká advokátní komora vykonává svůj dohled nad advokáty ve formě kárného postihu.

Zhruba takto se dá s trochou nadsázky přeložit obsah varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) před riziky spojenými s výrobky společností Huawei a ZTE. Od vydání varování již uplynul rok, přičemž vydané varování dosud nebylo nijak změněno či zrušeno. Změnil se pouze ředitel NÚKIB.

Ke kauze, která se týká údajných manipulací s tendry České pošty, se pražský městský soud vrátí na konci února příštího roku. Vyplývá to z justiční databáze. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze na konci letošního září zrušil rozsudek, který části obžalovaných uložil podmíněné tresty a další osvobodil. V případu je stíhána i společnost Agrotec patřící do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), městský soud ji původně obžaloby zprostil.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Praha 27. prosince (ČTK) - Centrální registr psů vznikne od roku 2022. Zavádí to novela veterinárního zákona, kterou minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zemědělství již dříve odhadlo náklady na jeho vytvoření na 50 až 60 milionů korun. Novela už od ledna 2020 zavádí povinnost nechat očipovat psa nejpozději do tří měsíců jeho věku, jinak bude majitelům hrozit pokuta až 20.000 korun.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) („ZRS“ či „Zákon“) byl přijat na konci roku 2015. Většina ustanovení Zákona nabyla účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení upravující sankce za jejich neuveřejnění, resp. ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy a zrušení smlouvy nabyla účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017.

Pronajímatele nemovitostí postihne zásadní změna v uplatňování DPH, která vejde v účinnost 1. ledna 2021. Nájem nemovitostí je v zákonu o DPH v souladu se směrnicí o společném systému DPH zařazen mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Praha 19. prosince (ČTK) - Česká republika vyhrála spor s Evropskou komisí kvůli kontrolám v zemědělství. Soudní dvůr EU vyhověl žalobě Prahy a zrušil rozhodnutí Evropské komise, kterým ze zemědělských fondů pro Česko vyloučila víc než 3,8 milionu korun. "Evropská komise tak bude muset České republice tuto částku vrátit," oznámilo ministerstvo zahraničí.

Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?

Štrasburk 18. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Zástupci výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT) budou počátkem příštího roku v Česku zjišťovat, jak země za posledních pět let upravila svůj přístup k nakládání s prostředky z Evropské unie. Europoslance bude zřejmě zajímat, jak Praha zareagovala na doporučení, která ČR dostala v roce 2014 po předchozí návštěvě členů výboru. Nová mise výboru CONT je podle informací ČTK nyní předběžně plánovaná na konec února.

Poslanecká sněmovna v listopadu schválila návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Autor se v článku věnuje průběhu jeho schvalování a změnám, kterými za tu dobu prošel, jakož i z těchto změn vyvstalým otázkám, se kterými se nyní bude muset vypořádat Senát.

Právo nepřímo poškozených osob – sekundárních obětí – na odčinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví „primární oběti“ je upraveno v občanském zákoníku, konkrétně pak v jeho ustanovení § 2959, dle kterého platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Praha 17. prosince (ČTK) - Pravidla pro chov psů se zpřísní. Štěňata bude nutné očipovat před předáním novému majiteli nebo do tří měsíců věku. Veterinární správě bude třeba hlásit chov tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Zpřísnění dnes Sněmovna opět schválila v novele veterinárního zákona bez senátních úprav. Nová pravidla nyní dostane k podpisu prezident.

Promlčecí lhůta stanovená judikaturou, nemůže uplynout dříve, než byla judikována.

Na začátku prosince schválila vláda České republiky zvýšení minimální mzdy. Toto navýšení bude účinné od 1. 1. 2020. Na kolik si nyní zaměstnanci s minimální mzdou přijdou a co všechno výše minimální mzdy ovlivňuje?

V době rekodifikace občanského práva byly často diskutovaným tématem obchodní podmínky. Po (téměř) 6 letech od účinnosti nového občanského zákoníku je čas zrekapitulovat judikaturu NS ČR k této otázce.

Praha 16. prosince (ČTK) - Vedení Prahy chce prosadit do novely zákona o silniční dopravě týkající se taxislužby, aby město mělo možnost kontrolovat, zda žadatel o licenci má pracovní povolení, nebo aby musel vykonat zkoušku způsobilosti. Také chce uzákonit, aby nebylo možné v aplikacích alternativních přepravců blokovat telefonní čísla a platební karty magistrátních kontrolorů. Na dotaz ČTK to dnes řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha). Novelu bude v lednu projednávat Senát, kterému Praha své návrhy předloží.

Naposledy jsem se v této rubrice obdivoval technickému pokroku, který nás obohacuje přístroji či roboty nadanými vlastní inteligencí, a trochu kriticky nahlížel na možnost uplatnění takovýchto vymožeností v justici. Jsem naštěstí dost málo škodolibý, abych si dokázal pokrytecky zamnout ruce nad potížemi, které provázejí zprovoznění generátoru rozdělování soudních věcí do praxe[1]. Nečiním tak, neboť kromě technické stránky věci má záležitost i další rovinu.

Po dvou letech nastavila Evropská komise („Komise“) opětovně nové finanční limity pro zadávání veřejných zakázek, které určují hranici mezi podlimitními a nadlimitními zakázkami, a to s účinností od 1. 1. 2020.