Články s tagem: Rusko
Soud EU potvrdil hospodářské sankce proti Rusku
Lucemburk; Moskva 28. března (ČTK) - Restrikce, které přijala Evropská unie v souvislosti s krizí na Ukrajině vůči některým ruským podnikům, včetně společnosti Rosněfť, jsou platné. Potvrdil je Soudní dvůr Evropské unie. Společenství uvalilo na Rusko sankce po anexi Krymského poloostrova v roce 2014 a poté je zesílilo v reakci na destabilizující činnost Ruska na východě Ukrajiny.
Soud zamítl žalobu Torubarova kvůli nezákonnému vydání do Ruska
Praha 10. října (ČTK) - Žalobu ruského podnikatele Alexeje Torubarova, ve které požadoval asi dva miliony korun kvůli svému nezákonnému vydání do Ruska, dnes zamítl soud. Torubarov podle nepravomocného rozhodnutí muž nepředložil žádné důkazy, které by dokládaly, že mu vydáním vznikla nemajetková újma. Původně společně s Torubarovem požadovala další dva miliony korun i jeho žena Světlana, žalobu ale dnes bez odůvodnění stáhla.
Rusko a Rio 2016: Princip kolektivní viny vs. individuální pochybení
Dne 21. června 2016 Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé ve prospěch IAAF.
Dôstojnosť človeka v ľudskoprávnych dokumentoch ruskej pravoslávnej cirkvi
Dôstojnosť človeka predstavuje fundamentálny základ takmer všetkých významných ľudskoprávnych koncepcií súčasnosti. Výnimkou nie je ani učenie ruskej pravoslávnej cirkvi, ktorá sa v posledných rokoch veľmi intenzívne venovala nájdeniu svojej odpovede na fenomén ľudských práv. Odlišné chápanie ľudskej dôstojnosti, ktoré má v jej prípade veľmi silné teologické konotácie, sa prejavilo aj v obsahových rozdielnostiach ľudskoprávnych dokumentov, ktoré cirkev vydala. Pravoslávna ľudskoprávna doktrína si predovšetkým kladie za cieľ zosúladiť egoistické požiadavky jednotlivca, dnes tak často zaodeté do hávu neodňateľných ľudských práv, s požiadavkami tradičnej morálky, ktoré reflektujú vyššie dobro.
Ruští kostlivci ve skříni: IAAF o dopingu věděla a kryla ho korupcí, tvrdí WADA
Rada Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) musela o systematickém a státem podporovaném dopingu v Rusku vědět ještě před jeho odhalením v listopadu 2015. Kryla ho korupcí, do které byl zapleten bývalý prezident IAAF Lamine Diack i další vrcholní představitelé asociace. Takové jsou závěry zprávy #2 nezávislé vyšetřovací komise Mezinárodní antidopingové agentury (WADA).
Obětí pro vyšší dobro: Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží jako nutný krok v boji proti dopingu
Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.
O aktuálních změnách ruské korporátní legislativy
Má Vaše společnost nebo obchodní partner v Ruské federaci zahraniční zastoupení a nechcete, aby bylo k 1. 4. 2015 zrušeno automaticky ze zákona? Působí v Rusku Vaše dceřiné společnosti nebo společný podnik a chcete nastavit korporátní vztahy tak, jak je to obvyklé v České republice nebo v Německu? Pokud je toto Váš případ, měla by Vaše firma zohlednit novou legislativu, která byla v RF přijata v průběhu loňského roku a s příchodem roku 2015 nabyla účinnosti.
Mezinárodní právo ve znamení Krymu
V poslední době jsme logicky svědky mnoha komentářů mezinárodního práva a jeho porušování v souvislosti s ukrajinskými událostmi, zejména pak s událostmi krymskými. Různí odborníci a redaktoři se předhání ve výčtu porušení mezinárodního práva ze strany Ruské federace. Politiky pochopitelně nevyjímaje.
Mezi Ukrajinou a Ruskem aneb protiprávnost připojení Krymského poloostrova k Ruské federaci
Autonomní republika Krym byla ještě před několika měsíci de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Politické události související s Majdanem a následná politická a společenská nestabilita v zemi však otřásly nejen celou Ukrajinou, ale i právním statusem jak Krymské autonomní republiky, tak i sídlem ukrajinské a ruské námořní flotily – přístavním městem Sevastopol.



