Obětí pro vyšší dobro: Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží jako nutný krok v boji proti dopingu

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

Právnická fakulta UK v Praze, Český olympijský výbor

Rada IAAF pozastavila v pátek 13. listopadu 2015 dočasně členství Ruské atletické federaci (RAF). Rada IAAF tímto krokem reagovala na zjištění nezávislé vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury (WADA) ukazující na systematický a státem podporovaný doping v Rusku. V důsledku tohoto rozhodnutí nesmějí ruští atleti startovat v mezinárodních soutěžích zaštítěných IAAF. Pokud RAF neprovede potřebné reformy, které po ní IAAF požaduje, je v ohrožení i jejich účast na letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. Především z ruské strany zaznívají názory, že jde o protiprávní aplikaci principu kolektivní viny.[1] Já se však na následujících řádcích pokusím vysvětlit, proč podle mého názoru udělala IAAF jediný možný krok k naplnění svého cíle v podobě atletiky bez dopingu.

Na úvod se budu zabývat postavením WADA v boji proti dopingu ve sportu a zjištěními, která přinesla zpráva její nezávislé vyšetřovací komise. V následné části se blíže zaměřím na roli a pravomoci IAAF jako vedoucí organizace světové atletiky. V závěru tohoto článku se poté pokusím obhájit svůj výše uvedený názor na rozhodnutí Rady IAAF, který považuji za legální i legitimní krok na cestě k vyčištění světové atletiky od dopingu.

Role WADA v boji proti dopingu ve sportu a zpráva její nezávislé vyšetřovací komise poukazující na systematický a státem podporovaný doping v Rusku   

WADA je nadací podle švýcarského práva, která vznikla v roce 1999 z iniciativy Mezinárodního olympijského výboru a která hraje v boji proti dopingu ve sportu klíčovou roli. Jejím úkolem je mimo jiné přijímat a uvádět do praxe politiky a procesy v souladu se Světovým antidopingovým kodexem (Kodex)[2] a monitorovat dodržování Kodexu jeho smluvními stranami.[3] Za tímto účelem WADA iniciuje vlastní vyšetřování týkající se porušení antidopingových pravidel a souvisejících aktivit.[4] S tímto cílem vznikla v prosinci 2014 nezávislá vyšetřovací komise, jejímž úkolem bylo prověřit obvinění Ruska ze systematického a státem podporovaného dopingu, které vznesl dokument německé televizní stanice ARD s názvem „Tajemství dopingu: jak Rusko vytváří své vítěze?“.[5]

Závěry zprávy komise šokovaly celý sportovní svět. Dopingový komisař vyskakuje z okna hotelu, aby unikl policejnímu sledování. Trenéři podplácejí sportovce, aby brali zakázané látky, a sportovci naopak podplácejí antidopingové orgány, aby jejich delikty kryly. Ruské tajné služby odposlouchávají dění v moskevské antidopingové laboratoři, kde působí jako inženýři bývalí agenti Výboru státní bezpečnosti (KGB). Zní to jako scénář akčního hollywoodského filmu. Dle zprávy se však jedná o aktuální podobu ruské atletiky.[6]

Více než třistastránková zpráva, která je jenom prvním krokem nezávislé vyšetřovací komise WADA na cestě k vyčištění světové atletiky od dopingu, vrhá stín na výkony ruských atletů a na jejich výsledky na olympijských hrách 2012 v Londýně a 2014 v Soči. Účast Ruska na dopingových praktikách prokazují dle zprávy mnohá svědectví hovořící o tlaku vyvinutém ministerstvem sportu a Federální službou bezpečnosti (FSB) na provádění antidopingových kontrol s cílem umožnit ruským atletům pokračovat v přípravě bez podezření na užívání zakázaných látek. Předseda vyšetřovací komise WADA Dick Pound k závěrům zprávy uvedl, že „tohle vše se nemohlo odehrát bez vědomí ruských úřadů, tedy aniž by tyto daly svůj souhlas, explicitní nebo implicitní.“[7]

Závěry vyšetřovací komise oživují myšlenky na systematický státní doping, který probíhal v tehdejším východním bloku v 80. letech minulého století. Zejména z ruské strany nyní často zaznívá, že jde o politický tah a další pomyslný úder západu na dopingové frontě pokračující studené války. Dick Pound však v průběhu tiskové konference naznačil, že jde jen o „špičku ledovce“, a že se problém může velmi brzy dotknout i jiné atletické velmoci – Keni. Druhá část zprávy nezávislé vyšetřovací komise WADA, která spatří světlo světa pravděpodobně v lednu, bude prý navíc ještě více šokující.[8]  

Ruští atleti jsou dle komise, stejně jako za éry Sovětského svazu, před výběrem ze dvou alternativ – dopovat, nebo opustit národní tým a vzdát se veškeré podpory od státu. Sportovci jsou pod tlakem svých trenérů a antidopingoví komisaři pod tlakem státních úřadů. Dle svědků navštěvovali agenti tajné služby pravidelně antidopingovou laboratoř v Moskvě, která analyzovala vzorky odevzdané během velkých sportovních akcí, které se v Rusku odehrály – Mistrovství světa v atletice 2013, olympijské hry 2014 v Soči a světový šampionát v plavání 2015. Antidopingovým komisařům byly dle zprávy odposlouchávaný telefony, v jejich kancelářích byly nainstalovány štěnice a bylo jim zabraňováno svobodně informovat WADA o dění v laboratoři a výsledcích jejich testů. Ředitel moskevské laboratoře Grigory Rodchenkov, který dohlížel na manipulaci s odebranými vzorky a na jejich analýzu, přijímal dle zprávy úplatky od ruských sportovců za to, že kryl jejich doping. Rodchenkov sám přiznal, že v prosinci 2014 – tři dny před plánovanou návštěvou inspektorů WADA – zničil více než 1400 odebraných vzorků, aby WADA nemohla uskutečnit nové testy v některé jiné z jí akreditovaných laboratoří.

Sečteno a podtrženo, závěry zprávy komise jasně ukazují na systematický a státem podporovaný doping v Rusku. Vyšetřovací komise žádá vyloučení ruských sportovců z atletických soutěží, včetně těch v rámci olympijských her 2016 v Brazílii, a odebrání akreditace moskevské antidopingové laboratoři. K realizaci druhého návrhu přistoupila WADA ihned po zveřejnění závěrů zprávy. Komise navíc volá po doživotním zákazu činnosti pro pět ruských atletů, mezi které patří například i olympijská vítězka 2012 z Londýna v běhu na 800 metrů Mariya Savinova.

Rozhodnutí Rady IAAF o dočasném pozastavení členství RAF v IAAF a vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží

Stejně jako WADA, také IAAF hraje v boji proti dopingu důležitou úlohu. Jejím úkolem dle Kodexu je mimo jiné stanovit jako podmínku členství soulad politik, pravidel a programů národních členských atletických federací s Kodexem.[9] Této povinnosti IAAF dostála v  čl. 8 b) své Ústavy ve spojení s čl. 30 (2) svých Soutěžních pravidel.[10] V případě, kdy některá z členských národních federací IAAF poruší antidopingová pravidla, má Rada IAAF v zásadě dvě možnosti – dočasně pozastavit členství dané federace v IAAF,[11] nebo vyloučit atlety dané členské federace z jednoho nebo více druhů mezinárodních soutěží.[12]

Rada IAAF vyslala Rusku jasný signál nekompromisního boje proti dopingu přijetím první „tvrdší“ sankce, když na videokonferenci konané v pátek 13. listopadu 2015 jasným verdiktem 22 hlasů pro a 1 hlasu proti dočasně pozastavila RAF její členství v IAAF a tudíž znemožnila ruským atletům účast ve všech mezinárodních soutěžích. Zároveň se Rada IAAF vyjádřila v tom smyslu, že dočasnou suspendaci nehodlá zrušit do okamžiku, než Rusko provede příslušné reformy směřující k očištění ruského antidopingového systému.[13] Rusko musí mimo jiné prokázat, že nikdo z tamních sportovních funkcionářů nemá s dopingem nic společného a že Ruská antidopingová agentura (RUSADA) je schopná fungovat „efektivně a bez vnějšího narušení.“[14] Jedním z kroků, k nimž již Rusko přistoupilo, bylo odvolání bývalého generálního ředitele RUSADA Ramila Khabrieva.[15]

Již nyní je jasné, že ruští atleti přijdou minimálně o účast na Halovém mistrovství světa v atletice 2016 v Portlandu, jelikož Rada IAAF se bude hodnocením inspekční návštěvy v Rusku zabývat až týden po skončení šampionátu na svém zasedání 27. března 2015.[16] V případě, že Rada IAAF ruské reformy nepřijme, hrozí tamním atletům i neúčast na vrcholu jejich čtyřletého snažení – letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. 

Dočasná suspendace členství RAF v IAAF a související vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží jako nutný krok v boji proti dopingu

Rozhodnutí Rady IAAF dočasně pozastavující členství RAF v IAAF vyvolává právní otázky týkající se aplikace kolektivní viny i na ty ruské atlety, kterým nebylo nikdy prokázáno porušení antidopingových pravidel. S pozastavením členství RAF v IAAF související nemožnost startovat na mezinárodních soutěžích totiž dopadá na všechny ruské atlety, tedy i na ty čisté. Jak RAF, tak i jednotliví ruští atleti se případně mohou proti rozhodnutí Rady IAAF bránit u Arbitrážního soudu pro sport (CAS) v Lausanne. Jedním z hlavních cílů Mezinárodního olympijského výboru (MOV) i IAAF je ochrana čistých sportovců. Je otázkou, zda aplikace kolektivní viny na všechny ruské atlety tento cíl nepopírá.

Domnívám se, že Rada IAAF vybrala nejlepší možné řešení z těch, které měla k dispozici, a to i přes některé negativní důsledky, které s sebou její rozhodnutí přináší. K naplnění cíle IAAF v podobě vyčištění atletiky od dopingu by nestačilo potrestat několik vybraných sportovců, trenérů nebo funkcionářů, u kterých by bylo po složitém vyšetřování shledáno porušení antidopingových pravidel. Ruská atletika je natolik velká a silná, že potrestané jedince by okamžitě nahradilo mnoho nových atletů ochotných dopovat a osob, které by je do toho nutily nebo jim v tom pomáhaly. Takový krok by rány systému nezahojil. V konečném důsledku by na to opět doplatili čistí atleti, pro které by se nic nezměnilo. Pokud chce být IAAF v naplňování svého cíle efektivní, musí se podle mého názoru zaměřit právě na systém jako úrodnou půdu, ze které doping vzkvétá.

Historie olympijských her nabízí řadu příkladů, kdy jednotliví sportovci „trpěli“ za účelem naplnění zájmu systému. Sportovci západních zemí nemohli startovat na letních olympijských hrách 1980 v Moskvě z důvodu politického bojkotu na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu. O čtyři roky později přišlo z důvodu odvetného bojkotu mnoho sportovců ze zemí spojenců Sovětského svazu, včetně těch československých, o možnost závodit na letní olympiádě v Los Angeles. Od roku 1964 až do roku 1992 nemohli na olympijských hrách soutěžit jihoafričtí sportovci černé pleti z důvodu vyloučení jejich země kvůli apartheidu. Tento zákaz přitom paradoxně mířil právě na jejich podporu. V posledním uvedeném příkladu je možné spatřit paralelu se současnou situací ruských atletů. IAAF přistoupila k dočasnému vyloučení ruských sportovců z mezinárodních soutěží s cílem ochrany čistého sportu a čistých sportovců do budoucna. Ukázala, že to s bojem proti dopingu myslí vážně a zvolila nejefektivnější prostředek k dosažení svého cíle. Individuální zájmy ruských atletů by v tomto případě měly ustoupit vyčištění dopingem zaplaveného systému.

Na podporu rozhodnutí IAAF je navíc třeba dodat, že v případě její systematické nečinnosti v boji proti dopingu by atletice jako takové hrozilo vymazání z programu olympijských her. Kodex je totiž závazný pro celé Olympijské hnutí[17] a Zasedání v podobě valného shromáždění členů MOV disponuje dle Olympijské charty pravomocí vůči mezinárodním sportovním federacím vyřadit určitý sport z programu her mimo jiné z důvodu porušení Kodexu danou mezinárodní federací.[18] Takový krok by si jistě nepřáli ani čistí sportovci a i v tomto ohledu je tedy třeba rozhodnutí IAAF podpořit. V tomto ohledu musím poupravit svůj dříve vyřčený názor na nepřípustnou aplikaci kolektivní viny.[19]

Rusové před sebou mají nelehký úkol dodat v dohledné době IAAF záruky o reformách antidopingového systému. Atletické soutěže v rámci olympijských her v Riu de Janeiro začínají 12. srpna 2016.

Autor je studentem 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kontakt: jenda.ex@gmail.com. Pracovní verze tohoto článku vyšla jako Working Paper České společnosti pro mezinárodní právo, Roč. 2 (2015) – č. 2. Rád bych na tomto místě poděkoval JUDr. Gerhardtu Bubníkovi, LL.M., Matěji Tkadlecovi a Janu Woskovi za jejich čas, trpělivost a cenné náměty při zpracování v článku obsažené problematiky. Veškeré chyby však zůstávají čistě mojí odpovědností. 


[1] Athletics governing body suspends Russia from all competitions. In Guardian [online]. 13. 11. 2015 [13. 11. 2015]. Dostupné na http://www.theguardian.com/sport/2015/nov/13/athletics-governing-bodies-suspend-russia-from-all-competitions.

Doping Scandal Jeopardizes Olympic Dreams Of Russian Athletes. In NPR [online]. 1. 12. 2015 [1. 12. 2015]. Dostupné na http://www.npr.org/sections/parallels/2015/11/28/456680392/doping-scandal-jeopardizes-olympic-dreams-of-russian-athletes.

[2] Část 3, čl. 20.7.1. Kodexu. Kodex je dostupný na https://wada-main-prod.s3.amazonaws.com/resources/files/wada-2015-world-anti-doping-code.pdf.

[3] Část 3, čl. 20.7.2. Kodexu.

[4] Část 3, čl. 20.7.10. Kodexu.

[5] Dokument je dostupný v němčině s anglickými titulky na https://www.youtube.com/watch?v=iu9B-ty9JCY.

[6] Zpráva nezávislé vyšetřovací komise WADA je dostupná na https://wada-main-prod.s3.amazonaws.com/resources/files/wada_independent_commission_report_1_en.pdf.

[7] Záznam celé konference z 9. listopadu 2015, během níž nezávislá vyšetřovací komise WADA představila svoji zprávu, je dostupný na https://www.wada-ama.org/en/resources/world-anti-doping-program/independent-commission-report-1.

[8] Dick Pound warns Wada report Part II is even more explosive. In Independent [online]. 25. 11. 2015 [25. 11. 2015]. Dostupné na http://www.independent.co.uk/sport/general/athletics/athletics-doping-crisis-dick-pound-wada-report-part-ii-iaaf-a6747846.html.

[9] Část 3, čl. 20.3.1. Kodexu.

[10] Čl. 8 b)  Ústavy (Constitution) IAAF ve spojení s čl. 30 (2) Soutěžních pravidel (Competition Rules).  Ústava IAAF je dostupná na http://www.iaaf.org/about-iaaf/documents/constitution

Soutěžní pravidla jsou dostupná na http://www.iaaf.org/about-iaaf/documents/rules-regulations.

[11] Čl. 45 (3) a)  Soutěžních pravidel IAAF.

[12] Čl. 45 (3) e)  Soutěžních pravidel IAAF.

[13] IAAF provisionally suspends Russian member federation ARAF. In IAAF [online]. 13. 11. 2015 [13. 11. 2015]. Dostupné na http://www.iaaf.org/news/press-release/iaaf-araf-suspended.

[14] Heads of Russian anti-doping agency step down in wake of IAAF suspension. In Guardian [online]. 17. 12. 2015 [17. 12. 2015]. Dostupné na http://www.theguardian.com/sport/2015/dec/17/rusada-anti-doping-iaaf-suspension.

[15] Tamtéž.

[16] Halový šampionát bude bez Rusů, závěry inspekce bude mít IAAF až po něm. In iDNES.cz [online] 19. 11. 2015 [19. 11. 2015]. Dostupné na http://sport.idnes.cz/rusko-atletika-doping-halove-mistrovstvi-sveta-brezen-pi1-/atletika.aspx?c=A151119_183436_atletika_tof.

[17] Pravidlo 43 Olympijské charty, Olympijskou charta platná od 2. srpna 2015 je dostupná na http://www.olympic.org/Documents/olympic_charter_en.pdf.

[18] Pravidlo 59 1.1.2 a) Olympijské charty.

[19] EXNER, J. Přijdou ruští atleti o letní olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro? In Jiné právo [online]. 15. 11. 2015 [15. 11. 2015]. Dostupné na http://jinepravo.blogspot.cz/2015/11/prijdou-rusti-atleti-o-letni-olympijske.html

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.
Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči

Právní aspekty škody na zdraví v důsledku epidemiologických opatření omezujících přístup pacientů ke zdravotní péči - část III.

O možných škodách na zdraví vzniklých pacientům v souvislosti s opatřením Ministerstva zdravotnictví, které pozastavilo poskytovatelům zdravotních služeb poskytování preventivní péče.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu