Je čtvrtek 14. ledna 2016. Současný prezident IAAF Sebastian Coe čeká s mnoha přítomnými novináři v mnichovském hotelu na zahájení tiskové konference, v jejímž rámci má nezávislá vyšetřovací komise WADA představit druhou část své zprávy. V té první, zveřejněné v listopadu 2015, obvinila Rusko ze systematického a státem podporovaného dopingu, na což Rada IAAF reagovala vyloučením všech ruských atletů z mezinárodních soutěží. Rusové jistě přijdou o halové mistrovství světa v Portlandu a otazník se vznáší i nad jejich účastí na letních olympijských hrách v Riu de Janeiru. Domnívám se, že uvedené rozhodnutí Rady IAAF představuje jediný možný krok k naplnění cíle v podobě atletiky bez dopingu, a to i přes namítanou protiprávní aplikaci principu kolektivní viny.[1] Ihned po zveřejnění první zprávy předseda nezávislé vyšetřovací komise Dick Pound sliboval, že její druhá část přinese ještě skandálnější odhalení než ta první.[2]
IAAF o dopingu věděla a kryla ho korupcí
„Radě IAAF nemohl uniknout rozsah dopingu v atletice a nevynucování platných antidopingových pravidel“, uvádí zpráva.[3] IAAF o problému musela vědět a dle závěrů vyšetřovatelů jej kryla vlastním korupčním jednáním, do něhož měli být dle zprávy zapleteni všichni vrcholní představitelé organizace. „Korupci nelze ignorovat nebo přisuzovat jednomu odpadlíkovi, který jednal na vlastní pěst,“ řekl Dick Pound.[4]
Zpráva #2 čítá 89 stran závěrů vyšetřování, je rozdělena do tří částí a oproti té první – více než 300 stránkové – je o poznání kratší. Na druhou stranu však přímo zasahuje Achillovu patu řídící organizace světové atletiky, když se ve svém celku věnuje dění a praktikám v nejvyšších patrech IAAF. Jaké konkrétní závěry zpráva přináší?
Část 1: Nelegitimní vládnoucí struktura
Členové nezávislé vyšetřovací komise se v první části zprávy věnují především vzájemným osobním vztahům vrcholných představitelů IAAF a spojením, která umožňují učinit závěry o korupčním jednání. Úvodní část zprávy zároveň obsahuje detaily ohledně informací předaných francouzským úřadům již v srpnu 2015. Veřejná publikace těchto informací byla odložena až na leden 2016 právě z toho důvodu, aby nebránila řádnému prošetření vznesených obvinění.[5]
Komisaři ve zprávě dospívají k názoru, že v řídících strukturách IAAF chyběly „brzdy a rovnováhy“.[6] Zároveň tvrdí, že činnost formálních struktur IAAF byla nabourávána činností jiné paralelní neformální struktury vytvořené a spravované bývalým prezidentem IAAF Laminem Diackem a jím najatým personálem, v jejímž rámci kolovaly informace o systematickém ruském dopingu. Vedení IAAF dále údajně selhalo v tom, že svěřilo dohled nad podezřelými ruskými dopingovými případy osobnímu právnímu týmu Lamina Diacka, čímž umožnilo únik informací z IAAF směrem k Ruské atletické federaci (ARAF).[7] V IAAF zároveň neexistovaly žádné mechanismy, které by umožnily oznámit nebo odhalit korupční praktiky.[8]
Pozornost komisařů se zaměřuje i na „blízké a nestandardní vztahy“ mezi představiteli IAAF a ARAF. Častá praktika jmenování vrcholných představitelů IAAF z řad představitelů členských federací, včetně té ruské, představuje dle vyšetřovatelů střet zájmů. Zpráva dále shledává „evidentní nedostatek politického apetitu v IAAF čelit Rusku v plném rozsahu jeho dopingových aktivit.“[9] Středem pozornosti se díky zprávě stávají také dva atleti – ruská vytrvalkyně Liliya Shobukhova a turecká běžkyně na středních tratích Asli Alptekin, k jejichž údajnému vydírání ze strany IAAF mělo docházet.[10]
Část 2: IAAF o dopingu věděla již od roku 2013. Nebo i dříve?
Druhá část zprávy #2 se věnuje vývoji situace v IAAF a v ARAF od zveřejnění první části zprávy vyšetřovací komise v listopadu 2015 stejně jako uniklému e-mailu z 19. července 2013, který adresoval zástupce generálního sekretáře IAAF Nick Davies synovi Lamina Diacka Papu Massatu Diackovi – tehdejšímu marketingovému konzultantovi IAAF.
Ve zmíněném e-mailu Davies popisuje Diackovi další kroky, které je třeba učinit před zahájením atletického světového šampionátu v Moskvě v srpnu 2013 v oblastech marketingu, médií a ruských dopingových případů. Davies nabádá k vytvoření tlaku na některé představitele ruského sportu, aby svými výroky negativně neovlivňovali reklamní kampaně před šampionátem, stejně jako na britská média, odkud přicházejí směrem k mistrovství „ty nejhorší články“.[11] V závěru svého e-mailu Davies píše o dalších možnostech vývoje ruských dopingových případů. „(…) Potřebuji si sednout s antidopingovým oddělením a přesně porozumět tomu, jaké ruské kostlivce to máme ve skříni ohledně dopingu,“ píše explicitně Davies.[12] Podle nezávislé komise e-mail jasně ukazuje, že charakter dopingového problému byl vedení IAAF již v té době dobře znám.[13] Dle agentury Associated Press měla asociace o rozsahu ruských provinění vědět dokonce už před olympiádou v Londýně 2012.[14]
Ani v závěrech druhé části zprávy #2 nezávislá vyšetřovací komise vedení IAAF nikterak nešetří. Dle komisařů měla IAAF naprosto nedostatečný systém prevence a odhalování korupce a byla nedostatečně přísná v jednání s některými zeměmi, včetně Ruska, co se týká nakládání s informacemi o místu pobytu atletů a provádění mimosoutěžních antidopingových testů.
Část 3: Neúplná databáze výsledků dopingových testů
Ve třetí části zprávy #2 nezávislá vyšetřovací komise naopak IAAF brání proti obviněním vzneseným německou televizní stanicí ARD a britským deníkem The Sunday Times. Televize ARD odvysílala v sobotu 1. srpna 2015 dokument nazvaný „Doping – přísně tajné: temný svět atletiky“ obsahující mnohá nařčení z porušování antidopingových pravidel v atletice.[15] Ve stejný den začaly v The Sunday Times pravidelně vycházet články s podobnou tématikou. Zdrojem informací pro obě média byla údajná databáze IAAF obsahující výsledky dopingových testů více než 12 000 atletů v letech 2001 – 2012, kterou jim poskytl německý novinář Hajo Seppelt, a doprovodné znalecké posudky australských expertů. Následná kritika směřovala mimo jiné na to, že IAAF na základě výsledků provedených testů nerozhodla o žádných sankcích vůči podezřelým atletům.[16]
Členové nezávislé vyšetřovací komise dospívají ve své zprávě k názoru, že deklarovaná databáze IAAF však ve skutečnosti žádnou oficiální databází nebyla. Jednalo se o kompilát výsledků různých testů pocházejících od IAAF, WADA i jiných sportovních organizací, ve kterém chybělo mnoho relevantních výsledků dalších testů. Na základě takové neúplné databáze by dle IAAF nebylo z právního hlediska možné přijmout sankce vůči dotčeným atletům.[17]
Více než dvanáct úkolů pro atletického Herkula
Reakce mnoha subjektů zainteresovaných ve sportu na sebe nechaly dlouho čekat. Společnost Adidas, největší sponzor IAAF, oznámila záměr předčasně ukončit sponzorskou smlouvu v okamžiku, kdy do jejího vypršení zbývají ještě čtyři roky.[18] Na francouzské úřady i na IAAF čeká hodně práce. Někteří bývalí vrcholní představitelé asociace, mezi které patří i Lamine Diack, Papa Massata Diack nebo Gabriel Dollé, bývalý představitel IAAF odpovědný za boj proti dopingu, již byli ve Francii obviněni z přijetí úplatku, aby kryli dopingová provinění ruských atletů.
IAAF se musí vnitřně reformovat a zároveň napravit svoji pošramocenou pověst navenek vůči sportovnímu světu. Ačkoliv některá obvinění obsažená ve zprávě směřují i vůči současnému prezidentu IAAF Sebastianu Coeovi, Dick Pound právě jeho označil za naději asociace. „Nastala výjimečná příležitost, aby se IAAF ujala šance a pohnula se dál. A nemohu přijít na nikoho lepšího, kdo by se postavil do čela, než je lord Coe,“ uvedl Pound.[19] Atletický Herkules Sebastian Coe a jeho spolupracovníci v IAAF však před sebou mají více než dvanáct úkolů, aby odčinili hříchy asociace.
[1] Více viz Obětí pro vyšší dobro: Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží jako nutný krok v boji proti dopingu. In Právní prostor [online]. 28. 12. 2015 [28. 12. 2015]. Dostupné na http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/obeti-pro-vyssi-dobro-docasne-vylouceni-ruskych-atletu-z-mezinarodnich-soutezi-jako-nutny-krok-v-boji-proti-dopingu.
[2] Dick Pound warns Wada report Part II is even more explosive. In Independent [online]. 25. 11. 2015 [25. 11. 2015]. Dostupné na http://www.independent.co.uk/sport/general/athletics/athletics-doping-crisis-dick-pound-wada-report-part-ii-iaaf-a6747846.html.
[3] The Independent Commission Report #2, str. 47. Kompletní zpráva #2 je dostupná na https://wada-main-prod.s3.amazonaws.com/resources/files/wada_independent_commission_report_2_2016_en.pdf.
[4] Ostrá slova vyšetřovatelů: Korupce byla v atletické federaci zakořeněná. In iDNES.cz [online] 14. 1. 2016 [14. 1. 2016]. Dostupné na http://sport.idnes.cz/zprava-wada-doping-atletika-dp1-/atletika.aspx?c=A160114_135129_atletika_tny.
[5] The Independent Commission Report #2, str. 1.
[6] The Independent Commission Report #2, str. 11.
[7] Athlétisme : « la corruption était partie intégrante » de la fédération internationale. In Le Monde [online] 14. 1. 2016 [14. 1. 2016]. Dostupné na http://www.lemonde.fr/athletisme/article/2016/01/14/corruption-le-rapport-qui-fait-trembler-l-athletisme-mondial_4846894_1616661.html.
[8] Ibid.
[9] The Independent Commission Report #2, str. 13.
[10] The Independent Commission Report #2, str. 22-33.
[11] The Independent Commission Report #2, str. 37-38.
[12] The Independent Commission Report #2, str. 37-38.
[13] The Independent Commission Report #2, str. 48.
[14] Ostrá slova vyšetřovatelů: Korupce byla v atletické federaci zakořeněná. In iDNES.cz [online] 14. 1. 2016 [14. 1. 2016].
[15] Dokument je dostupný na http://www.ardmediathek.de/tv/Reportage-Dokumentation/Geheimsache-Doping-engl-Version/Das-Erste/Video?documentId=29857186&.
[16] Viz také Athlétisme : « la corruption était partie intégrante » de la fédération internationale. In Le Monde [online] 14. 1. 2016 [14. 1. 2016].
[17] The Independent Commission Report #2, str. 1.
[18] Adidas to end IAAF sponsorship deal early in wake of doping crisis. In BBC [online] 29. 1. 2016 [29. 1. 2016]. Dostupné na: http://www.bbc.com/sport/athletics/35385415.
[19] Ibid.
Diskuze k článku ()