Články s tagem: svoboda projevu

Přečtěte si tiskovou zprávu ke kontroverznímu rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že hoteliér smí po mimoevropských hostech požadovat politické prohlášení.

Ke střetu základních lidských práv a svobod dochází dnes a denně a mnozí z nás jej ani nestačí postřehnout, natož aby měli zájem, energii a čas na to hodnotit, proč a za jakých podmínek k podobnému zásahu došlo a zda byl takovýto zásah oprávněný či nikoliv.

Co si může a nemůže dovolit říct jeden veřejný funkcionář o jiném, tím se zabývá nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 4022/17, ve věci Milana Knížáka, který o Jiřím Fajtovi prohlásil, že "ekonomicky zruinoval" Národní galerii v Praze a že byl ze všech jejích ředitelů ten nejhorší.

Brno 31. května (ČTK) - Česká policie chybovala, když při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 přikázala dvěma mužům, aby z oken kanceláře sundali tibetskou a tchajwanskou vlajku. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ministerstva vnitra, a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze, který postup policie označil za nezákonný zásah.

Kritický projev sdružení založeného k ochraně spotřebitelů nelze zásadně v řadě aspektů klást naroveň jiným projevům veřejné kritiky, jež mají difamační potenciál.

Ústavní soud se zastal TV Nova ve věci její reportáže "Příručka radí, co do kostela", kterou RRTV a soudy shledaly neobjektivní a nevyváženou.

Valentýnský večer na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy nepatřil zamilovaným, ale trenkám, přesněji Trenkám na Právech – diskusi a divadelnímu představení zabývajícími se kontroverzní performancí skupiny Ztohoven, při níž zavlály nad Pražským hradem namísto prezidentské standarty rudé trenky.

Střet dvou (či více) základních lidských práv a svobod není ničím neobvyklým a dochází k němu dnes a denně. K soudním sporům se velmi často přistupuje u svobody projevu uplatňované médii a u práva na ochranu osobnosti u veřejně známých osob. Podle jakých kritérií soudy postupují při rozhodování o tom, které z těchto dvou základních práv má přednost a proč? Pojďme se na základní zásady pro řešení takovýchto střetů podívat zblízka.

V posledních měsících se lze jen těžko vyhnout veřejným diskusím, ve kterých se různí lidé dovolávají z nejrůznějších důvodů svého práva na svobodný projev. Jak ale česká společnost reaguje, když dojde k jeho závažnému porušení?

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců.

Ke konci dvacátého století se vyvinula média, označovaná jako nová, která technologicky propojují možnosti sekundárních a terciálních médií. Jsou založena na propojování počítačů, na digitalizaci a na telekomunikačních sítích.

Rada evropských advokátních komor (CCBE), která je největší a nejvlivnější nadnárodní advokátní organizací sdružující advokátní komory z celé Evropy, již loni iniciovala založení nové tradice – Evropského dne advokátů.

Miroslav Kalousek se pře s Andrejem Babišem o výroky k povolení sázení na internetu, hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák podává na šéfa hnutí ANO žalobu za hodnocení, ve kterém ho A. Babiš přirovnal k Davidu Rathovi. „Svoboda slova mezi politiky dostává v ČR na frak, a to pod rouškou ochrany osobnosti,“ říká Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

Více než v polovině zemí Evropské unie existuje trestněprávní postih za pomluvu. International Press Institute (IPI) vydal v červenci 2014 souhrnnou zprávu (aktualizovanou v březnu 2015) s komparací úpravy trestného činu pomluvy v evropských zemích, jejich vztahu k civilněprávní úpravě ochrany osobnosti a standardům práva na svobodu projevu.

Dne 8. července 2015 zasedal Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci Karácsony a další v. Maďarsko a Szel a další v. Maďarsko (přihláškách č. 42461/13 a 44357/13) a já měla příležitost být u toho. Rozhodnutí však neznáme nikdo z nás, neboť dle procesních předpisů se Velký senát odebral k poradě a rozhodnutí vynese až později. Kdy, to se přesně neví.

Ústavní soud rozšířil judikaturu k odpovědnosti vydavatele za tzv. převzatá tvrzení, tedy citace názorů třetích osob v publikacích.

Dne 3. 2. 2015 ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 2051/14 stanovil kritéria pro posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti.

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Takto se vyjádřil opoziční politik v lokálním tisku o projevu starosty a věc se dostala až před Ústavní soud, který tak dne 20. 5. 2014 nálezem, sp. zn. IV. ÚS 1511/13, musel opět řešit hranici mezi právem na ochranu osobnosti a svobodou projevu.